Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Spouštění BN-800

V minulosti jsem psal ohledně rychlých reaktorů, zejména ohledně technologií BN. Nyní se další zástupce této technologie připravuje k uvedení do komerčního provozu. Ruský BN-800 dosáhl již 85 % nominálního výkonu.

Jaderný reaktor BN-800 je rychlým reaktorem, který se nachází v areálu Bělojarské elektrárny. Jedná se o rychlý množivý reaktor, nedisponuje tedy moderátorem a štěpení probíhá přímo rychlými neutrony. Záchytem neutronu a následnými beta rozpady se z uranu 238 stane plutonium 239, které již může sloužit jako palivo pro jaderné reaktory. Při dobré konfiguraci jaderného reaktoru lze docílit stavu, kdy množství přetvořeného plutonia překoná množství spotřebovaného, při tomto stavu mluvíme o množivém reaktoru.

Spouštění nových reaktorů je velmi komplikovaná a zdlouhavá záležitost. Je nutné prokázat konstrukční připravenost a bezpečnou provozuschopnost. Nejedná se pouze o testování jaderné elektrárny, ale také palivových kazet.

Palivové kazety pro BN-800 vyrábí společnost Mining and Chemical Combine (MCC), tato společnost je dceřinou společností ruského Rosatomu. BN-800 je poháněna palivem typu MOX. První předběžné termíny spuštění BN-800 měly být na konci roku 2014, ale právě kvůli palivu se spouštění posunulo na rok 2016.

Spouštění probíhá pod přísným dohledem a je děleno do několika fází. Nejprve se připravenost testuje takzvaně za studena, kdy se kontrolují čerpadla, těsnosti potrubí a provoz jednotlivých částí s teplotou mírně vyšší, než je teplota tání sodíku. V dalších fázích se tato média ohřejí pomocí různých tepelných generátorů. Následující zkoušky probíhají již s aktivními materiály.

Technické kontroly na reaktoru jsou mnohem komplexnější, než s palivem. První dosažení kritičnosti proběhlo již 27. června 2014. Reaktor byl udržován na výkonu 0,1 % nominálního výkonu, který je u tohoto reaktoru 789 MWe. První fyzikální spouštění reaktoru BN-800 proběhlo 30. června roku 2015, spouštění bylo následováno technickými kontrolami za nízkého výkonu. Po dosažení kritičnosti se dokonce vědci rozhodli, že lehce přestaví palivové kazety.

V listopadu roku 2015 společnost Rosenergoatom, provozovatel ruských jaderných elektráren, oznámila, že opět uvedla reaktor BN-800 na minimální kontrolovaný výkon, následně byly zkoumány parametry a chování reaktoru při vyšším výkonu, konkrétně se výkon zvýšil z 0,1 % na 1 %. Další zvyšování bylo prováděno na 35% výkon, při kterém již lze připojit turbíny a testovat komponenty výroby elektrické energie. Následně se pozvolna zvyšuje výkon, dokud nedosáhne nominálního výkonu.

Kontroly se vztahují jak na prvky jaderného reaktoru, těsnost potrubí, ale také na bezpečnostní a řídící prvky. Celé předstartovní zkoušení zabírá přibližně 30-40 dní.

Dne 28. ledna dosáhl reaktor BN-800 50% hranice nominálního výkonu. Podle očekávání společnosti Rosenergoatom, která je také dceřinou společností Rosatomu, vyrobí blok BN-800 během roku 2016 celkem 3,5 TWh elektřiny.

15. dubna letošního roku byly zakončeny testy s reaktorem BN-800 při 85 % nominálního výkonu. Od 16. dubna probíhá etapa testování, kdy bude reaktor postupně přiveden k 100 % výkonu. Během této etapy budou zkoumány především radiační vlastnosti na stěnu reaktoru, termofyzikální vlastnosti médií a potrubí. Po dosažení 100% výkonu bude reaktor dodávat do sítě 864 MWe. Po dokončení poslední etapy zkoušení přejde reaktor v komerční provoz. Rosenergoatom předpokládá komerční provoz na podzim roku 2016.

Reaktor BN-800 je ruský rychlý reaktor chlazený tekutým sodíkem. Reaktor je umístěn jako 4. blok v Bělojarské jaderné elektrárně. BN-800 vychází ze svého předchůdce reaktoru BN-600, který je již v provozu od roku 1980. BN-800 by se tak měl stát nejvýkonnějším provozovaným rychlým reaktorem. V budoucnu by měl přibýt reaktor BN-1200, který by vycházel ze zkušeností s reaktorem BN-800.

Rusko se snaží o takzvaný uzavřený palivový cyklus. Použité jaderné palivo z jaderných elektráren lze po přepracování použít jako palivo pro rychlé reaktory. Navíc rychlé reaktory umožňují spalovat transurany, čili velmi těžké látky, jako například americium a curium. Transurany mají obecně velmi dlouhý poločas rozpadu a velmi zvyšují dobu potřebnou k uskladnění použitého paliva z jaderných elektráren. Po přepracování paliva se nezbytná doba uskladnění použitého paliva sníží z několika desítek tisíc let na stovky let.

Mezi dodavateli komponentů a součástí pro reaktor BN-800 se objevily i firmy z České republiky, konkrétně pak ARAKO spol s.r.o., která vyrábí armatury, dodala v letech 2012 až 2014 celkem 1400 kusů armatur na potrubí. SIGMA GROUP a.s. dodala v roce 2011 čerpací agregáty pro systém hašení požárů.

Zdroje: www.atominfo.cz

          www.extremetech.com

Autor: Pavel Suk | pátek 29.4.2016 11:00 | karma článku: 21,39 | přečteno: 510x
  • Další články autora

Pavel Suk

Solné reaktory – řešení energetického problému lidstva?

V minulém článku byly shrnuty základní informace o reaktorech s roztavenými solemi, v následujících odstavcích si můžete přečíst současný vývoj těchto reaktorů, hlavně reaktoru Integral MSR.

7.3.2018 v 16:30 | Karma: 16,92 | Přečteno: 1154x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Solné reaktory - minulost, nebo budoucnost?

Jsou všechny koncepty jaderných reaktorů podobné tlakovodním reaktorům? Může být jaderné palivo v tekuté formě? Historii i princip fungování solných reaktorů si můžete přečíst v následujícím článku.

6.3.2018 v 18:50 | Karma: 22,51 | Přečteno: 1381x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

NUSIM2017: Zachování know-how jako klíčová dovednost pro existenci jadrných elektráren?

Nábor nových pracovníků Slovenských elektráren a skupiny ČEZ není jednoduchá práce. Řešení a názory jak personalistů, tak vědeckých odborníků si můžete přečíst v následujícím článku, na závěr pohled analytika z Jobs.cz

5.12.2017 v 20:51 | Karma: 10,91 | Přečteno: 442x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

NUSIM2017: Role design authority a zvládání těžkých havárií na jaderných elektrárnách

V druhé části konference NUSIM byly řešeny problémy design authority s hlavním tématem udržení plánů jaderných elektráren ve shodě s projektem, a také bezpečnostní systémy pro reaktory generace II ke zvládání těžkých havárií.

5.12.2017 v 18:19 | Karma: 11,08 | Přečteno: 189x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zkušenosti z provozu českých a Slovenských jaderných elektráren se zaměřením na bezpečnost

Letošní konference NUSIM2017 byla vskutku bohatá a hlavní témata, kterých se týkala, byla: bezpečnost provozu JE a lidské zdroje. Úvodních slov konference se chopili prezidenti ČNS a SNUS, Daneš Burket a Vladimír Slugeň.

4.12.2017 v 14:10 | Karma: 12,38 | Přečteno: 417x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Malé modulární reaktory, část II

V tomto článku poskytnu výčet dalších konceptů, které jsou „na papíře“, v licenčním řízení, či dokonce ve výstavbě, jako například plovoucí elektrárna Akademik Lomonosov se dvěma reaktory KLT-40S.

28.11.2017 v 23:50 | Karma: 16,56 | Přečteno: 738x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Malé modulární reaktory, část I

Modulární reaktory jsou novým trendem na poli jaderné energetiky. Přesto, že se tento fenomén teprve rozrůstá, může v budoucnu přinést zajímavé informace a provozní zkušenosti. V následujících článcích shrnu základy SMR reaktorů.

28.11.2017 v 21:46 | Karma: 15,50 | Přečteno: 552x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma: 13,74 | Přečteno: 962x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část III

V minulém díle byla představena Frankova laboratoř neutronové fyziky, v následujícím bude shrnuto využití reaktoru IBR-2. Dále pak poslední laboratoře z exkurze v SUJV jako laboratoř jaderných, zabývající se projektem Gigatone

5.10.2017 v 18:56 | Karma: 10,81 | Přečteno: 263x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část II

V minulém článku jste se dozvěděli o Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, zejména o laboratoři pro studium vysokých energií. Následující je zaměřen na laboratoře jaderných reakcí a neutronové fyziky s reaktorem IBR-2

5.10.2017 v 15:58 | Karma: 11,47 | Přečteno: 274x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část I

Většina čtenářů zajímajících se o fyziku elementárních částic jistě zná vědecký komplex CERN. Málokdo ale ví, že přibližně 100 km severně od Moskvy jsou vystavěny vědeckovýzkumné laboratoře.zabývající se podobnými problémy

4.10.2017 v 20:51 | Karma: 12,17 | Přečteno: 345x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část II

V minulém příspěvku byly shrnuty základní příčiny úpadku jaderného programu ve Spojených státech, v dnešním článku si můžete přečíst, jakým způsobem by USA mohla tyto problémy překonat a dostat se opět do čela jaderného programu.

8.8.2017 v 8:45 | Karma: 15,38 | Přečteno: 549x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část I

Spojené státy, dříve velmi silná mocnost v jaderném průmyslu, ztratila krok s ostatními jadernými velmocemi. Jaké jsou důvody tohoto sestupu? Přetrvává možnost, aby si znovu vydobyla první příčky?

7.8.2017 v 23:25 | Karma: 18,95 | Přečteno: 703x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

6.5.2017 v 14:12 | Karma: 15,85 | Přečteno: 552x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

6.5.2017 v 12:52 | Karma: 19,86 | Přečteno: 442x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Stuxnet – vir který napadl íránský jaderný program

Bezpečnost jaderných zařízení hraje klíčovou roli v otázce jejich provozu, ne vždy jde však o bezpečnost fyzických systémů, bezpečnost je třeba zajistit také počítačovým systémům, které se mohou stát terčem hackerů.

10.4.2017 v 19:58 | Karma: 13,46 | Přečteno: 957x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Tchien-wan

Dnešní článek popíše jednu z nejbezpečnějších tlakovodních jaderných elektráren. Jedná se o čínskou Tchien-wan (pchin-jin: Tianwan), která se ve své kategorii pyšní několika nadstandardními bezpečnostními prvky.

9.4.2017 v 9:51 | Karma: 13,07 | Přečteno: 310x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Jaderná elektrárna Kudankulam

Další článek je věnován indické jaderné elektrárně Kudankulam, která se pyšní svými vylepšeními oproti klasickým jaderným elektrárnám generace II.

24.3.2017 v 7:02 | Karma: 16,07 | Přečteno: 492x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Rovnocenné podmínky pro různé zdroje energie?

Jednotlivé zdroje energie mají různé zastoupení a různou podporu jak u obyvatel, tak u státu. Vezmeme-li například pořizovací ceny, jaderné zdroje velmi zaostávají za fosilními, se kterými je lze co do charakteru výroby srovnávat.

23.3.2017 v 15:06 | Karma: 14,66 | Přečteno: 233x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Búšehr, íránská jaderná elektrárna

Jaderná elektrárna Búšehr je zatím jedinou íránskou jadernou elektrárnou a prozatím je zde v provozu pouze jeden blok VVER-1000.

5.3.2017 v 14:38 | Karma: 14,29 | Přečteno: 534x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 59
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 669x
Jmenuji se Pavel Suk, je mi 24 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.

Seznam rubrik