Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Problematika kolem reaktoru běloruské jaderné elektrárny

24. 08. 2016 16:11:47
V poslední době na nás z různých informačních zdrojů vyskakují upozornění na běloruskou jadernou elektrárnu. Mnohdy jsou informace zatíženy politickými problémy. Pojďme se podívat na problematiku bez zbytečného zaujetí.

Vysvětlení problému

Problém, týkající se výstavby první běloruské jaderné elektrárny, se týká dopravy a montáže jaderného reaktoru. Jaderný reaktor VVER-1200 byl při manipulaci špatně upevněn a došlo k vyklouznutí reaktoru z lože a upadnutí na zem. Jaderný reaktor je silnostěnná tlaková nádoba, vyrobená z velmi kvalitní ocele. Pád, který byl zaznamenán, se stal s prázdným reaktorem, nebylo v něm žádné palivo ani žádné radioaktivní látky, tudíž nelze tuto událost spojovat s jadernými nehodami.

Přezkoumání nehody

Nádoba reaktoru VVER-1200, stavěného v běloruské jaderné elektrárně, je téměř 11,2 m vysoká s průměrem 4,25 m. (VVER-1000 má stejnou výšku, pouze průměr nádoby činí 4,15 m). Stěna nádoby je téměř 20 cm tlustá a její váha dosahuje 323 tun. Je tedy zřejmé, že jakákoliv manipulace probíhá velmi pomalu a obtížně. Vzhledem k tloušťce reaktorové nádoby by nemělo dojít k poškození vlivem pádu z malé výšky. Pro zajímavost kontejnery na použité jaderné palivo, které dosahují podobné tloušťky nádoby, jako nádoba reaktoru VVER-1200, jsou testovány pádovou zkouškou.

Jelikož celé zařízení nebylo ve stavu, kdy mohlo přijít do styku s radioaktivními látkami, může být kompletně zkontrolováno a podrobeno různým analýzám bez potřeby dekontaminace. V minulých dnech probíhaly na reaktorové nádobě různé zkoušky, počínaje vizuálními a konče nedestruktivními zkušebními metodami, které jsou založené na ionizujícím záření. Experti ze společnosti OKB Gidropress spolu s experty generálního projektanta provedli řadu zkoušek s pozitivním výsledkem. Dle získaných informací je možné celou nádobu bezpečně namontovat a používat.

Celá událost však nemá pouze technické aspekty. Vždy, když se jedná o jadernou energetiku, je třeba brát v úvahu také názor společnosti. Z tohoto důvodu nabídla dodavatelská společnost jaderného reaktoru zákazníkovi výměnu reaktorové nádoby za zcela novou.

Celou událostí se jistě budou obě firmy zabývat ještě dlouho, proto je jasné, že se výstavba jaderné elektrárny protáhne. Do situace se navíc snaží vložit sousední Litva, která by si přála provést nezávislé zkoušky reaktorové nádoby.

Historie JE

Jaderná elektrárna, jejíž výstavba probíhá v Bělorusku, dostala povolení k výstavbě již v roce 2013, v listopadu roku 2013 se začal lít beton prvního bloku jaderné elektrárny Ostrovecká. Stavební povolení pro druhý blok elektrárny bylo uděleno v únoru roku 2014. Reaktory stavěné v Bělorusku jsou VVER-1200 verze elektrárny je označována jako AES-2006. Jedná se o pokročilý tlakovodní reaktor generace III+, založený na dlouholetých zkušenostech s reaktory VVER-440 a VVER-1000.

Při projektování reaktoru VVER-1200 AES-2006 byly využívány pouze odzkoušené systémy, dále byl kladen velký důraz na pasivní bezpečnostní systémy. Jedním z prvků, které byly implementovány do této konstrukce, je bezpečnostní odvod tepla přes parogenerátory, který naběhne v případě úplného odstavení elektrárny od dodávek elektrického proudu, tedy až poté, co nenaskočí záložní dieselgenerátory. Dalším prvkem je lapač roztavené aktivní zóny, tudíž je velmi nepravděpodobné, aby se opakovala situace známá z jaderné elektrárny Fukushima. Je zvýšená pozornost na redundantní systémy a všechny systémy jsou řádně diverzifikovány. Celková účinnost elektrárny se zvýšila na 37 %.

Nyní probíhá spouštění podobného reaktoru jako 6. blok jaderné elektrárny Novovoroněžská. Reaktor v Novovoroněži byl 17. 8. připojen k elektrické síti a začal dodávat prozatím 240 MW elektrické energie do sítě. Tato hodnota však bude růst, zastaví se poté, co výkon dosáhne 1200 MW.

Závěr

V červnu tohoto roku se v běloruské jaderné elektrárně stala událost, při níž upadla nádoba tlakovodního reaktoru na zem. Celá událost byla řádně prošetřena a reaktorová nádoba přezkoumána. Výsledky expertíz hovoří jasně o nezávadnosti produktu. Je zde však druhá stránka věci a to veřejné mínění, proto společnost Rosatom nabídla vyrobit novou tlakovou nádobu reaktoru VVER-1200. Jaderný reaktor je srdcem celé elektrárny. Pokud by se při pozdějším provozu objevily skryté vady na reaktorové nádobě, musela by být celá elektrárna uzavřena, jelikož reaktorovou nádobu již nelze po namontování vyměnit.

Zdroje: atominfo.cz
allforpower.cz
rosatom.cz
atominfo.cz

Autor: Pavel Suk | středa 24.8.2016 16:11 | karma článku: 20.16 | přečteno: 532x

Další články blogera

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část II

V minulém příspěvku byly shrnuty základní příčiny úpadku jaderného programu ve Spojených státech, v dnešním článku si můžete přečíst, jakým způsobem by USA mohla tyto problémy překonat a dostat se opět do čela jaderného programu.

8.8.2017 v 8:45 | Karma článku: 13.66 | Přečteno: 449 | Diskuse

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část I

Spojené státy, dříve velmi silná mocnost v jaderném průmyslu, ztratila krok s ostatními jadernými velmocemi. Jaké jsou důvody tohoto sestupu? Přetrvává možnost, aby si znovu vydobyla první příčky?

7.8.2017 v 23:25 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 578 | Diskuse

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

6.5.2017 v 14:12 | Karma článku: 13.78 | Přečteno: 382 | Diskuse

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

6.5.2017 v 12:52 | Karma článku: 14.69 | Přečteno: 330 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Supratekutá Schrödingerova kočka

Znáte Schrödingerovu kočku, která je současně živá i mrtvá? Je to vděčný fyzikální příklad. Není ale nesmyslný? Kvantové efekty totiž už od velikosti velkých molekul mizí. Ale jedna možnost, jak získat kvantovou kočku existuje.

25.9.2017 v 9:06 | Karma článku: 14.80 | Přečteno: 495 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak bude vypadat srážka naší Galaxie s galaxií v Andromedě?

Co uvidí naši potomci na nočním nebi? Uvidí vůbec něco, co srážku prozradí? Poškodí je střet s galaxií v Andromedě? (délka blogu 3 min.)

25.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 20.00 | Přečteno: 416 | Diskuse

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.83 | Přečteno: 428 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 7.12 | Přečteno: 215 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 264 |
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 482

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 23 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.