Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Problematika kolem reaktoru běloruské jaderné elektrárny

24. 08. 2016 16:11:47
V poslední době na nás z různých informačních zdrojů vyskakují upozornění na běloruskou jadernou elektrárnu. Mnohdy jsou informace zatíženy politickými problémy. Pojďme se podívat na problematiku bez zbytečného zaujetí.

Vysvětlení problému

Problém, týkající se výstavby první běloruské jaderné elektrárny, se týká dopravy a montáže jaderného reaktoru. Jaderný reaktor VVER-1200 byl při manipulaci špatně upevněn a došlo k vyklouznutí reaktoru z lože a upadnutí na zem. Jaderný reaktor je silnostěnná tlaková nádoba, vyrobená z velmi kvalitní ocele. Pád, který byl zaznamenán, se stal s prázdným reaktorem, nebylo v něm žádné palivo ani žádné radioaktivní látky, tudíž nelze tuto událost spojovat s jadernými nehodami.

Přezkoumání nehody

Nádoba reaktoru VVER-1200, stavěného v běloruské jaderné elektrárně, je téměř 11,2 m vysoká s průměrem 4,25 m. (VVER-1000 má stejnou výšku, pouze průměr nádoby činí 4,15 m). Stěna nádoby je téměř 20 cm tlustá a její váha dosahuje 323 tun. Je tedy zřejmé, že jakákoliv manipulace probíhá velmi pomalu a obtížně. Vzhledem k tloušťce reaktorové nádoby by nemělo dojít k poškození vlivem pádu z malé výšky. Pro zajímavost kontejnery na použité jaderné palivo, které dosahují podobné tloušťky nádoby, jako nádoba reaktoru VVER-1200, jsou testovány pádovou zkouškou.

Jelikož celé zařízení nebylo ve stavu, kdy mohlo přijít do styku s radioaktivními látkami, může být kompletně zkontrolováno a podrobeno různým analýzám bez potřeby dekontaminace. V minulých dnech probíhaly na reaktorové nádobě různé zkoušky, počínaje vizuálními a konče nedestruktivními zkušebními metodami, které jsou založené na ionizujícím záření. Experti ze společnosti OKB Gidropress spolu s experty generálního projektanta provedli řadu zkoušek s pozitivním výsledkem. Dle získaných informací je možné celou nádobu bezpečně namontovat a používat.

Celá událost však nemá pouze technické aspekty. Vždy, když se jedná o jadernou energetiku, je třeba brát v úvahu také názor společnosti. Z tohoto důvodu nabídla dodavatelská společnost jaderného reaktoru zákazníkovi výměnu reaktorové nádoby za zcela novou.

Celou událostí se jistě budou obě firmy zabývat ještě dlouho, proto je jasné, že se výstavba jaderné elektrárny protáhne. Do situace se navíc snaží vložit sousední Litva, která by si přála provést nezávislé zkoušky reaktorové nádoby.

Historie JE

Jaderná elektrárna, jejíž výstavba probíhá v Bělorusku, dostala povolení k výstavbě již v roce 2013, v listopadu roku 2013 se začal lít beton prvního bloku jaderné elektrárny Ostrovecká. Stavební povolení pro druhý blok elektrárny bylo uděleno v únoru roku 2014. Reaktory stavěné v Bělorusku jsou VVER-1200 verze elektrárny je označována jako AES-2006. Jedná se o pokročilý tlakovodní reaktor generace III+, založený na dlouholetých zkušenostech s reaktory VVER-440 a VVER-1000.

Při projektování reaktoru VVER-1200 AES-2006 byly využívány pouze odzkoušené systémy, dále byl kladen velký důraz na pasivní bezpečnostní systémy. Jedním z prvků, které byly implementovány do této konstrukce, je bezpečnostní odvod tepla přes parogenerátory, který naběhne v případě úplného odstavení elektrárny od dodávek elektrického proudu, tedy až poté, co nenaskočí záložní dieselgenerátory. Dalším prvkem je lapač roztavené aktivní zóny, tudíž je velmi nepravděpodobné, aby se opakovala situace známá z jaderné elektrárny Fukushima. Je zvýšená pozornost na redundantní systémy a všechny systémy jsou řádně diverzifikovány. Celková účinnost elektrárny se zvýšila na 37 %.

Nyní probíhá spouštění podobného reaktoru jako 6. blok jaderné elektrárny Novovoroněžská. Reaktor v Novovoroněži byl 17. 8. připojen k elektrické síti a začal dodávat prozatím 240 MW elektrické energie do sítě. Tato hodnota však bude růst, zastaví se poté, co výkon dosáhne 1200 MW.

Závěr

V červnu tohoto roku se v běloruské jaderné elektrárně stala událost, při níž upadla nádoba tlakovodního reaktoru na zem. Celá událost byla řádně prošetřena a reaktorová nádoba přezkoumána. Výsledky expertíz hovoří jasně o nezávadnosti produktu. Je zde však druhá stránka věci a to veřejné mínění, proto společnost Rosatom nabídla vyrobit novou tlakovou nádobu reaktoru VVER-1200. Jaderný reaktor je srdcem celé elektrárny. Pokud by se při pozdějším provozu objevily skryté vady na reaktorové nádobě, musela by být celá elektrárna uzavřena, jelikož reaktorovou nádobu již nelze po namontování vyměnit.

Zdroje: atominfo.cz
allforpower.cz
rosatom.cz
atominfo.cz

Autor: Pavel Suk | středa 24.8.2016 16:11 | karma článku: 19.96 | přečteno: 517x

Další články blogera

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

6.5.2017 v 14:12 | Karma článku: 10.91 | Přečteno: 291 | Diskuse

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

6.5.2017 v 12:52 | Karma článku: 13.07 | Přečteno: 239 | Diskuse

Pavel Suk

Stuxnet – vir který napadl íránský jaderný program

Bezpečnost jaderných zařízení hraje klíčovou roli v otázce jejich provozu, ne vždy jde však o bezpečnost fyzických systémů, bezpečnost je třeba zajistit také počítačovým systémům, které se mohou stát terčem hackerů.

10.4.2017 v 19:58 | Karma článku: 10.43 | Přečteno: 356 | Diskuse

Pavel Suk

Tchien-wan

Dnešní článek popíše jednu z nejbezpečnějších tlakovodních jaderných elektráren. Jedná se o čínskou Tchien-wan (pchin-jin: Tianwan), která se ve své kategorii pyšní několika nadstandardními bezpečnostními prvky.

9.4.2017 v 9:51 | Karma článku: 9.51 | Přečteno: 203 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Věda potřebuje nejen peníze, ale i efektivní způsob vyhodnocování

Cílem základního výzkumu je poznat něco nového o přírodě, vyřešit určitou záhadu, a to často bez ohledu na bezprostřední využití takových objevů.

27.7.2017 v 9:54 | Karma článku: 5.92 | Přečteno: 111 | Diskuse

Dana Tenzler

Hvězdy, které vyrábí … podmínky pro život. Mira.

Jednou je vidět, pak se schová. Rudý obr Mira vykazuje enormní změny jasnosti. Kromě toho do svého okolí odhazuje chemické prvky, ze kterých by jednou mohl vzniknout život. (délka blogu 5 min.)

27.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 14.43 | Přečteno: 237 | Diskuse

Jan Fikáček

Jsme mrchožrouti nekonečna

Nekonečno znamená snad pro všechny lidi tajemno a ztělesnění vědy. Proto možná některé překvapí, že ty nejzásadnější vědecké objevy nemohou vznikat jinak, než že nějaké, do té doby samozřejmé nekonečno, zničí.

25.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 20.82 | Přečteno: 375 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč se vám spíš vyleje káva bez pěny, než káva s pěnou?

„Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva, kterou vylijete na klávesnici počítače,“ říká jedno ověřené přísloví. Káva s pěnou se nevyleje. Jak vytvořit optimální pěnu do kávy? (délka blogu 6 min.)

24.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.23 | Přečteno: 426 | Diskuse

Jakub Kouřil

Význam Nesmyslu

Věda narazila na skleněnou zeď. V kvantovém světě se čas rozpouští zároveň do obou směrů. Říkáte si, co je mi po mikrosvětě! Žiji tady v hmatatelném a krásném vesmíru, uchopuji hmotu a krájím ji na kousky...

23.7.2017 v 10:22 | Karma článku: 9.14 | Přečteno: 382 | Diskuse
Počet článků 46 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 463

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 23 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.