Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ABWR Pokročilé varné reaktory

22. 10. 2016 21:54:46
ABWR jsou varné reaktory generace III+ od firem GE Hitachi Nuclear Energy a Toshiba. Klasické varné reaktory jsou například provozovány ve Spojených státech a v Japonsku. Nyní je na světě přibližně 94 varných reaktorů.

Hlavním rozdílem od klasických tlakovodních reaktorů varné reaktory je to, že nemají parogenerátory a k vývinu páry dochází přímo v reaktoru. Reaktory varných elektráren mají v horní části separátor kapiček, aby se v potrubí a v turbínách pohybovala pouze pára. Palivem zůstává stejně jako u tlakovodních reaktorů obohacený oxid uraničitý. Chladivem je voda, která se přivádí do varu a pohání přímo turbíny. Jelikož u varných reaktorů odpadá sekundární okruh, musí být zvýšeny nároky na bezpečnost a kontrolu systémů. Jelikož klasické varné reaktory jsou pouze generace III, nejsou pro výstavbu v Evropě vhodné, protože nyní se v Evropě vyžaduje pro výstavbu nových bloků reaktory generace III+.

ABWR (Advanced Boiling Water Reactor) je jaderný reaktor koncipován s výkonem mezi 1350 až 1460 MW elektrických. První ABWR byl postaven v Japonsku v roce 1996, přičemž vývoj začal v roce 1985, jedná se o elektrárnu Kaschiwazaki-Kariva.

Historie Varných reaktorů

Předchůdci pokročilých varných reaktorů, ABWR, jsou varné reaktory, BWR, například BWR-5. Hlavním vývojářem varných reaktorů byla v minulosti firma General Electric, která vyrobila několik sérií varných reaktorů, mezi kterými byl i varný reaktor BWR-5. Vývoj začal v 50. letech 20. století. Prvním varným reaktorem se stal reaktor ve Vallecitos Nuclear Center, který byl licencován v roce 1957. BWR-5 je jaderný reaktor generace II s kontejnmentem Mark-II a elektrickým výkonem kolem 1100MW elektrických. Obohacení paliva pro BWR-5 se pohybuje od 3,25 % do 5 %.

Kromě USA a Japonska jsou to i Evropské země a to Španělsko, Itálie, Švýcarsko, Švédsko a Finsko.

Technické parametry

Předpokládaná doba životnosti reaktorové nádoby je 60 let, tepelný výkon se pohybuje kolem 3930 MW. V aktivní zóně je 872 palivových článků a 205 kontrolních tyčí. Hlavní cirkulační čerpadla jsou oproti reaktoru BWR-5 umístěna uvnitř reaktoru. Celkový počet hlavních cirkulačních čerpadel byl zvýšen na 10 o celkovém průtoku 6912 m3/h. Kontrolní tyče jsou řízeny elektrohydraulicky. Elektrárna je řízena speciálním Fine Motion kontrolní systém, který je schopen odstavit reaktor během 2,8 sekund od prvotního signálu. Celkové digitální systémy dokáží samostatně najet s elektrárnou do kritického stavu a stejně tak odstavit reaktor.

Vystavěné jednotky

Mezi první vystavěné jednotky patří jednotky Kaschiwazaki-Kariva 6 a 7, které byly vybudovány v letech 1996 a 1997. Celý elektrárenský komplex prodělal v letech 2004 až 2008 několik zemětřesení a všechny reaktory musely být upraveny před dalším spuštěním. Jednotky 6 a 7 byly znovu spuštěny v roce 2009.

Hamaoka-5 je další z řady ABWR, výstavba začala v roce 2000 a první připojení k síti proběhlo již v roce 2004. Ke komerčnímu využívání došlo 18. ledna 2005.

Blok Shika-2 byl postaven v letech 2001 až 2005, ke komerčnímu využívání došlo 15. května 2006.

Jednotky ve výstavbě jsou: Shimane 3, Ohma 1, Higashidori 1.

Nyní je Japonsko ve fázi, kdy se snaží spouštět reaktory generace III, které byly po nehodě ve Fukushimě odstaveny. Spouštění reaktorů začalo na podzim v roce 2015. V roce 2015 byly znovu spuštěny celkem 4 jaderné reaktory. Japonsko zvážilo znovuspuštění všech jaderných bloků a minimálně 5 bloků již vyřadilo s konečnou platností z ekonomických důvodů. V roce 2016 se předpokládá znovuspuštění třetího bloku japonské elektrárny Ikata a prvních dvou bloků elektrárny Takahama. Procesem modernizace musí projít i japonské výzkumné reaktory. Již nyní je však jasné, že ne všechny reaktory budou opět uvedeny do provozu především z ekonomických důvodů.

Závěr

Reaktory ABWR jsou varné reaktory pokročilé generace III+. Hlavní zájem na výstavbě mělo v minulosti Japonsko, které se zaměřilo na průmysl varných reaktorů. Bohužel po nehodě v roce 2011 se rozhodlo všechny své jaderné elektrárny odstavit do doby, než vyřeší všechny problémy. Nyní se snaží je vracet zpět do provozu.

Zdroje: http://www.power-technology.com/

http://www.hitachi-hgne.co.jp/

http://atominfo.cz/

Autor: Pavel Suk | sobota 22.10.2016 21:54 | karma článku: 13.76 | přečteno: 373x

Další články blogera

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

6.5.2017 v 14:12 | Karma článku: 10.91 | Přečteno: 291 | Diskuse

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

6.5.2017 v 12:52 | Karma článku: 13.07 | Přečteno: 239 | Diskuse

Pavel Suk

Stuxnet – vir který napadl íránský jaderný program

Bezpečnost jaderných zařízení hraje klíčovou roli v otázce jejich provozu, ne vždy jde však o bezpečnost fyzických systémů, bezpečnost je třeba zajistit také počítačovým systémům, které se mohou stát terčem hackerů.

10.4.2017 v 19:58 | Karma článku: 10.43 | Přečteno: 356 | Diskuse

Pavel Suk

Tchien-wan

Dnešní článek popíše jednu z nejbezpečnějších tlakovodních jaderných elektráren. Jedná se o čínskou Tchien-wan (pchin-jin: Tianwan), která se ve své kategorii pyšní několika nadstandardními bezpečnostními prvky.

9.4.2017 v 9:51 | Karma článku: 9.51 | Přečteno: 203 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Věda potřebuje nejen peníze, ale i efektivní způsob vyhodnocování

Cílem základního výzkumu je poznat něco nového o přírodě, vyřešit určitou záhadu, a to často bez ohledu na bezprostřední využití takových objevů.

27.7.2017 v 9:54 | Karma článku: 5.92 | Přečteno: 111 | Diskuse

Dana Tenzler

Hvězdy, které vyrábí … podmínky pro život. Mira.

Jednou je vidět, pak se schová. Rudý obr Mira vykazuje enormní změny jasnosti. Kromě toho do svého okolí odhazuje chemické prvky, ze kterých by jednou mohl vzniknout život. (délka blogu 5 min.)

27.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 14.43 | Přečteno: 237 | Diskuse

Jan Fikáček

Jsme mrchožrouti nekonečna

Nekonečno znamená snad pro všechny lidi tajemno a ztělesnění vědy. Proto možná některé překvapí, že ty nejzásadnější vědecké objevy nemohou vznikat jinak, než že nějaké, do té doby samozřejmé nekonečno, zničí.

25.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 20.82 | Přečteno: 375 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč se vám spíš vyleje káva bez pěny, než káva s pěnou?

„Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva, kterou vylijete na klávesnici počítače,“ říká jedno ověřené přísloví. Káva s pěnou se nevyleje. Jak vytvořit optimální pěnu do kávy? (délka blogu 6 min.)

24.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.23 | Přečteno: 426 | Diskuse

Jakub Kouřil

Význam Nesmyslu

Věda narazila na skleněnou zeď. V kvantovém světě se čas rozpouští zároveň do obou směrů. Říkáte si, co je mi po mikrosvětě! Žiji tady v hmatatelném a krásném vesmíru, uchopuji hmotu a krájím ji na kousky...

23.7.2017 v 10:22 | Karma článku: 9.14 | Přečteno: 382 | Diskuse
Počet článků 46 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 463

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 23 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.