Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pokročilý tlakovodní reaktor VVER-1200 generace III+ pokračování

9. 12. 2016 11:20:57
Pokračování článku o jediném spuštěném tlakovodním lehkovodním reaktoru generace III+, Novovoroněžské II jaderné elektrárny. Informace o spouštění reaktoru.

V minulém článku jsem psal o tlakovodním reaktoru VVER-1200, byly zde popsány hlavně technické aspekty, které jsou zaměřeny na zvýšení bezpečnosti a využití elektrárny. Bezpečnostní prvky jsou zaměřeny hlavně na pasivní bezpečnost, čímž se elektrárna s tímto reaktorem posouvá do oblasti reaktorů III+ generace. Jedná se o velmi důležitý projekt, neboť je tato koncepce velmi podobná té, která byla nabízena v tendru na výstavbu nových bloků v jaderné elektrárně Temelín. Dnešní článek bude zaměřen hlavně na probíhající výstavby a spouštění prvního bloku s tímto reaktorem.

Spouštění Novovoroněž II

Novovoroněž II je jaderná elektrárna, ve které je užit jaderný reaktor VVER-1200. Jedná se již o 6. blok jaderné elektrárny a jde o první ze dvou plánovaných bloků s reaktory VVER-1200. Již v listopadu roku 2015 bylo zahájeno horké testování této elektrárny. Horké testování zahrnuje zkoušení všech systémů a sledování teplot a tlaků v různých potrubích. Před horkým testováním probíhala takzvaná studená fáze, při které byly testovány hydraulické systémy při teplotě do 135 °C. Horká fáze pak probíhá při standardním provozním tlaku 15,6 MPa a teplotách kolem 280 °C.

V březnu roku 2016 bylo zahájeno zavážení paliva do Novovoroněžské jaderné elektrárny. Zavážení paliva neprobíhalo standardním způsobem. Nejprve byla do reaktoru zavezena třetina palivových souborů, zbylé dvě třetiny byly pouze imitátory geometrie bez uranu. Později, po provedení testování budou imitátory vyměněny za klasické palivo. Nejprve bude reaktor provozován na minimální výkon, poté se přifázuje generátor a elektrárna začne vyrábět elektřinu. Celek bude znovu testován a postupně se jeho výkon zvýší na 100 %. Po překontrolování všech systémů přejde jaderná elektrárna do komerčního provozu. V květnu 2016 bylo dosaženo štěpné řetězové reakce, čili stavu, kdy reaktor běžel samostatně na minimální výkon. V říjnu potom tento blok dosáhl plného výkonu.

Kromě výstavby Novovoroněžské JE-II jsou nyní VVER-1200 ve výstavbě jako elektrárna Leningradská II, dva bloky jsou ve výstavbě v Bělorusku jako bloky Ostrovecké elektrárny. V roce 2018 mají dva bloky VVER-1200 doplnit stávající bloky VVER-440 v maďarské elektrárně Paks. Rosatom nebude stavět pouze na východě, jednou ze západních zemí, ve které bude stát reaktor VVER-1200 je Finsko. Kromě evropských zemí jsou v plánu bloky například v Egyptě a Bangladéši.

Jedná se o reaktor III+ generace, který splňuje všechny důležité parametry kladené na výstavbu nových jaderných reaktorů v Evropě. Jaderná elektrárna s reaktorem VVER-1200 má plánovanou životnost 60 let a tepelnou účinnost 33,9 %. Parní turbíny jsou poháněny sytou parou o tlaku 6,8 MPa. Palivem může být jak klasické uranové palivo, tak také MOX palivo. Palivové proutky obsahují vyhořívající absorbátory ve formě oxidů gadolinia. Reaktor VVER-1200 je dalším jaderným reaktorem z řady Voroněžských reaktorů. VVER-1200 je jedním z možných reaktorů vhodných pro výstavbu nových jaderných bloků v České republice. Vzhledem k dobrým zkušenostem s reaktory VVER by mohla být volba VVER-1200 (označováno pro českou republiku jako MIR1200) vhodná.

Zdroje: http://rosatomnewsletter.com/

www.atominfo.cz

http://www.world-nuclear-news.org/

www.iaea.org

Autor: Pavel Suk | pátek 9.12.2016 11:20 | karma článku: 18.22 | přečteno: 582x

Další články blogera

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část II

V minulém příspěvku byly shrnuty základní příčiny úpadku jaderného programu ve Spojených státech, v dnešním článku si můžete přečíst, jakým způsobem by USA mohla tyto problémy překonat a dostat se opět do čela jaderného programu.

8.8.2017 v 8:45 | Karma článku: 13.66 | Přečteno: 449 | Diskuse

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část I

Spojené státy, dříve velmi silná mocnost v jaderném průmyslu, ztratila krok s ostatními jadernými velmocemi. Jaké jsou důvody tohoto sestupu? Přetrvává možnost, aby si znovu vydobyla první příčky?

7.8.2017 v 23:25 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 578 | Diskuse

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

6.5.2017 v 14:12 | Karma článku: 13.78 | Přečteno: 382 | Diskuse

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

6.5.2017 v 12:52 | Karma článku: 14.69 | Přečteno: 330 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Supratekutá Schrödingerova kočka

Znáte Schrödingerovu kočku, která je současně živá i mrtvá? Je to vděčný fyzikální příklad. Není ale nesmyslný? Kvantové efekty totiž už od velikosti velkých molekul mizí. Ale jedna možnost, jak získat kvantovou kočku existuje.

25.9.2017 v 9:06 | Karma článku: 14.80 | Přečteno: 495 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak bude vypadat srážka naší Galaxie s galaxií v Andromedě?

Co uvidí naši potomci na nočním nebi? Uvidí vůbec něco, co srážku prozradí? Poškodí je střet s galaxií v Andromedě? (délka blogu 3 min.)

25.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 20.00 | Přečteno: 416 | Diskuse

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.83 | Přečteno: 428 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 7.12 | Přečteno: 215 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 264 |
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 482

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 23 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.