Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jsou elektromobily opravdu bezemisní? Část I

3. 03. 2017 21:31:49
Rozvoj automobilového průmyslu se za poslední období stále více věnuje snižování emisí automobilů. S tím souvisí také rozvoj elektromobilů. Zde však vyvstává otázka: „Jsou elektromobily opravdu bezemisní ?

Spalovací motory automobilů produkují oxidy uhlíku, dusíku a síry, ty znečišťují ovzduší a jsou složitě odbouratelné. Proto se poslední dobou hovoří o změnách strategií automobilek a snižování obsahu motorů, vylepšení spalovacího a výfukového systému tak, aby automobily produkovaly co nejméně oxidů. „Nejzelenější“ automobily se zdají být elektromobily, i zde však vyvstává problém, který začíná již při výrobě. Elektromobily potřebují baterie s velkou kapacitou, aby měly postačující dojezd na jedno nabití. V dnešní době připadají v úvahu pouze baterie založené na lithiu a to lithium-iontové, lithium-polymerové, či lithium-železo-polymerové. Důležité je, že všechny tyto typy baterií jsou založeny na lithiu. Lithium je toxický materiál, který se bude muset recyklovat, aby se předešlo znečištění životního prostředí.

Druhá otázka elektromobilů se týká napájení. Majitel elektromobilu jej jednoduše připojí do elektrické zásuvky, aby se nabily baterie, ale v makroměřítku je třeba se ptát, odkud se elektřina bere. Na výběr je hned z několika možností, které se v základu dělí do 3 skupin: fosilní elektrárny (spalování uhlí, ropy, plynu, biomasy), obnovitelné zdroje energie (větrné elektrárny, vodní elektrárny, fotovoltaické a solární elektrárny) a jaderné elektrárny. Jaderné elektrárny jsou sice bezemisním zdrojem, ale prozatím je nelze kategorizovat do obnovitelných zdrojů energie. Poté, co se podaří uzavřít palivový cyklus, bude možné i jaderné elektrárny považovat za obnovitelné zdroje energie. Jednotlivé kategorie se od sebe liší především odpadem, výkonností, popřípadě emisemi.

Fosilní elektrárny spalují velké množství paliva a produkují velké množství oxidů, popílku, či pevných, nespalitelných materiálů. Fosilní zdroje představují velký podíl ve výrobě elektrické energie, průměrně v ČR 55,1 % (2015).

Opakem jsou obnovitelné zdroje energie, které při svém vlastním provozu neprodukují žádné oxidy, ani jiné prvky. Výkonnost obnovitelných zdrojů však není taková, jako fosilních zdrojů, nehledě na fakt, že nejsou zdrojem s konstantní výrobou elektrické energie, ale příkon do sítě se liší v závislosti na ročním období a denní hodině. V ČR činil v roce 2015 podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny 11,77 %.

Poslední kategorií jsou jaderné elektrárny, které poskytují kompromis mezi výkonem a produkcí emisí a odpadů. Jejich výkony, vztaženy na jeden energetický blok, jsou vyšší, než výkony fosilních elektráren. V České republice jsou dvě jaderné elektrárny, Dukovany a Temelín, ve kterých je celkem 6 jaderných bloků o celkovém výkonu přes 4000 MW elektrických, v roce 2015 představovaly jaderné elektrárny 31,13% podíl na výrobě elektřiny v České republice.

Na první pohled by se zdálo, že nejvhodnějšími zdroji pro dobíjení elektromobilů jsou obnovitelné zdroje energie. Musíme však vzít v úvahu potřebnou energii pro dobíjení. Například elektromobil Tesla S s kapacitou baterií 70 kWh má průměrný dojezd 390 km, což vychází přibližně na 180 Wh/km. Uvažujeme-li, že průměrný Čech ujede ročně přibližně 15000 km, dostaneme roční spotřebu jednoho elektromobilu Tesla S přibližně na 2,7 MWh. Takovou energii však již nelze dodávat pomocí obnovitelných zdrojů energie a je třeba „sáhnout“ po jiné, „méně čisté“, energii. V dalším článku bude zmíněna studie provedená v USA, která srovnává různé energetické mixy jednotlivých států na základě vhodnosti pro provozování elektromobilů. Je Německo opravdu tak zelené, jak se zdá? Jak by dopadla česká republika při provozu elektromobilů?

Zdroje: https://cs.wikipedia.org

http://www.auto.cz

http://www.ote-cr.cz

Autor: Pavel Suk | pátek 3.3.2017 21:31 | karma článku: 21.07 | přečteno: 712x

Další články blogera

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část II

V minulém příspěvku byly shrnuty základní příčiny úpadku jaderného programu ve Spojených státech, v dnešním článku si můžete přečíst, jakým způsobem by USA mohla tyto problémy překonat a dostat se opět do čela jaderného programu.

8.8.2017 v 8:45 | Karma článku: 13.66 | Přečteno: 449 | Diskuse

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část I

Spojené státy, dříve velmi silná mocnost v jaderném průmyslu, ztratila krok s ostatními jadernými velmocemi. Jaké jsou důvody tohoto sestupu? Přetrvává možnost, aby si znovu vydobyla první příčky?

7.8.2017 v 23:25 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 578 | Diskuse

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

6.5.2017 v 14:12 | Karma článku: 13.78 | Přečteno: 382 | Diskuse

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

6.5.2017 v 12:52 | Karma článku: 14.69 | Přečteno: 330 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Supratekutá Schrödingerova kočka

Znáte Schrödingerovu kočku, která je současně živá i mrtvá? Je to vděčný fyzikální příklad. Není ale nesmyslný? Kvantové efekty totiž už od velikosti velkých molekul mizí. Ale jedna možnost, jak získat kvantovou kočku existuje.

25.9.2017 v 9:06 | Karma článku: 14.80 | Přečteno: 495 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak bude vypadat srážka naší Galaxie s galaxií v Andromedě?

Co uvidí naši potomci na nočním nebi? Uvidí vůbec něco, co srážku prozradí? Poškodí je střet s galaxií v Andromedě? (délka blogu 3 min.)

25.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 20.00 | Přečteno: 416 | Diskuse

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.83 | Přečteno: 428 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 7.12 | Přečteno: 215 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 264 |
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 482

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 23 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.