Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jsou elektromobily opravdu bezemisní? Část I

3. 03. 2017 21:31:49
Rozvoj automobilového průmyslu se za poslední období stále více věnuje snižování emisí automobilů. S tím souvisí také rozvoj elektromobilů. Zde však vyvstává otázka: „Jsou elektromobily opravdu bezemisní ?

Spalovací motory automobilů produkují oxidy uhlíku, dusíku a síry, ty znečišťují ovzduší a jsou složitě odbouratelné. Proto se poslední dobou hovoří o změnách strategií automobilek a snižování obsahu motorů, vylepšení spalovacího a výfukového systému tak, aby automobily produkovaly co nejméně oxidů. „Nejzelenější“ automobily se zdají být elektromobily, i zde však vyvstává problém, který začíná již při výrobě. Elektromobily potřebují baterie s velkou kapacitou, aby měly postačující dojezd na jedno nabití. V dnešní době připadají v úvahu pouze baterie založené na lithiu a to lithium-iontové, lithium-polymerové, či lithium-železo-polymerové. Důležité je, že všechny tyto typy baterií jsou založeny na lithiu. Lithium je toxický materiál, který se bude muset recyklovat, aby se předešlo znečištění životního prostředí.

Druhá otázka elektromobilů se týká napájení. Majitel elektromobilu jej jednoduše připojí do elektrické zásuvky, aby se nabily baterie, ale v makroměřítku je třeba se ptát, odkud se elektřina bere. Na výběr je hned z několika možností, které se v základu dělí do 3 skupin: fosilní elektrárny (spalování uhlí, ropy, plynu, biomasy), obnovitelné zdroje energie (větrné elektrárny, vodní elektrárny, fotovoltaické a solární elektrárny) a jaderné elektrárny. Jaderné elektrárny jsou sice bezemisním zdrojem, ale prozatím je nelze kategorizovat do obnovitelných zdrojů energie. Poté, co se podaří uzavřít palivový cyklus, bude možné i jaderné elektrárny považovat za obnovitelné zdroje energie. Jednotlivé kategorie se od sebe liší především odpadem, výkonností, popřípadě emisemi.

Fosilní elektrárny spalují velké množství paliva a produkují velké množství oxidů, popílku, či pevných, nespalitelných materiálů. Fosilní zdroje představují velký podíl ve výrobě elektrické energie, průměrně v ČR 55,1 % (2015).

Opakem jsou obnovitelné zdroje energie, které při svém vlastním provozu neprodukují žádné oxidy, ani jiné prvky. Výkonnost obnovitelných zdrojů však není taková, jako fosilních zdrojů, nehledě na fakt, že nejsou zdrojem s konstantní výrobou elektrické energie, ale příkon do sítě se liší v závislosti na ročním období a denní hodině. V ČR činil v roce 2015 podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny 11,77 %.

Poslední kategorií jsou jaderné elektrárny, které poskytují kompromis mezi výkonem a produkcí emisí a odpadů. Jejich výkony, vztaženy na jeden energetický blok, jsou vyšší, než výkony fosilních elektráren. V České republice jsou dvě jaderné elektrárny, Dukovany a Temelín, ve kterých je celkem 6 jaderných bloků o celkovém výkonu přes 4000 MW elektrických, v roce 2015 představovaly jaderné elektrárny 31,13% podíl na výrobě elektřiny v České republice.

Na první pohled by se zdálo, že nejvhodnějšími zdroji pro dobíjení elektromobilů jsou obnovitelné zdroje energie. Musíme však vzít v úvahu potřebnou energii pro dobíjení. Například elektromobil Tesla S s kapacitou baterií 70 kWh má průměrný dojezd 390 km, což vychází přibližně na 180 Wh/km. Uvažujeme-li, že průměrný Čech ujede ročně přibližně 15000 km, dostaneme roční spotřebu jednoho elektromobilu Tesla S přibližně na 2,7 MWh. Takovou energii však již nelze dodávat pomocí obnovitelných zdrojů energie a je třeba „sáhnout“ po jiné, „méně čisté“, energii. V dalším článku bude zmíněna studie provedená v USA, která srovnává různé energetické mixy jednotlivých států na základě vhodnosti pro provozování elektromobilů. Je Německo opravdu tak zelené, jak se zdá? Jak by dopadla česká republika při provozu elektromobilů?

Zdroje: https://cs.wikipedia.org

http://www.auto.cz

http://www.ote-cr.cz

Autor: Pavel Suk | pátek 3.3.2017 21:31 | karma článku: 19.95 | přečteno: 686x

Další články blogera

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

6.5.2017 v 14:12 | Karma článku: 10.91 | Přečteno: 291 | Diskuse

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

6.5.2017 v 12:52 | Karma článku: 13.07 | Přečteno: 239 | Diskuse

Pavel Suk

Stuxnet – vir který napadl íránský jaderný program

Bezpečnost jaderných zařízení hraje klíčovou roli v otázce jejich provozu, ne vždy jde však o bezpečnost fyzických systémů, bezpečnost je třeba zajistit také počítačovým systémům, které se mohou stát terčem hackerů.

10.4.2017 v 19:58 | Karma článku: 10.43 | Přečteno: 356 | Diskuse

Pavel Suk

Tchien-wan

Dnešní článek popíše jednu z nejbezpečnějších tlakovodních jaderných elektráren. Jedná se o čínskou Tchien-wan (pchin-jin: Tianwan), která se ve své kategorii pyšní několika nadstandardními bezpečnostními prvky.

9.4.2017 v 9:51 | Karma článku: 9.51 | Přečteno: 203 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Věda potřebuje nejen peníze, ale i efektivní způsob vyhodnocování

Cílem základního výzkumu je poznat něco nového o přírodě, vyřešit určitou záhadu, a to často bez ohledu na bezprostřední využití takových objevů.

27.7.2017 v 9:54 | Karma článku: 5.92 | Přečteno: 111 | Diskuse

Dana Tenzler

Hvězdy, které vyrábí … podmínky pro život. Mira.

Jednou je vidět, pak se schová. Rudý obr Mira vykazuje enormní změny jasnosti. Kromě toho do svého okolí odhazuje chemické prvky, ze kterých by jednou mohl vzniknout život. (délka blogu 5 min.)

27.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 14.43 | Přečteno: 237 | Diskuse

Jan Fikáček

Jsme mrchožrouti nekonečna

Nekonečno znamená snad pro všechny lidi tajemno a ztělesnění vědy. Proto možná některé překvapí, že ty nejzásadnější vědecké objevy nemohou vznikat jinak, než že nějaké, do té doby samozřejmé nekonečno, zničí.

25.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 20.82 | Přečteno: 375 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč se vám spíš vyleje káva bez pěny, než káva s pěnou?

„Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva, kterou vylijete na klávesnici počítače,“ říká jedno ověřené přísloví. Káva s pěnou se nevyleje. Jak vytvořit optimální pěnu do kávy? (délka blogu 6 min.)

24.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.23 | Přečteno: 426 | Diskuse

Jakub Kouřil

Význam Nesmyslu

Věda narazila na skleněnou zeď. V kvantovém světě se čas rozpouští zároveň do obou směrů. Říkáte si, co je mi po mikrosvětě! Žiji tady v hmatatelném a krásném vesmíru, uchopuji hmotu a krájím ji na kousky...

23.7.2017 v 10:22 | Karma článku: 9.14 | Přečteno: 382 | Diskuse
Počet článků 46 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 463

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 23 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.