Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jsou elektromobily opravdu bezemisní? Část II

4. 03. 2017 7:24:33
V následující části jsou shrnuty základní informace o studii provedené v USA, která se zaměřila na výpočet hmotnosti oxidů produkovaných elektromobily v různých státech.

V minulém článku byly zmíněny základní informace o ekologii elektromobilů, která se týká zejména baterií a elektřiny, která může být vyrobena různými způsoby. V následující části jsou shrnuty základní informace o studii provedené v USA, která se zaměřila na výpočet hmotnosti oxidů produkovaných elektromobily v různých státech.

Díky rozmanitosti energetického mixu nelze tedy říci, že elektromobily jsou bezemisní automobily. Výsledkem studie, je fakt, že elektromobily při průměrném mixu ve spojených státech vytváří přibližně polovinu oxidů, jako klasický benzínový automobil. Průměrný mix zdrojů energie ve spojených státech je přibližně 68,7 % fosilních, 11,3 % obnovitelných zdrojů a přibližně 20 % z jaderných elektráren. Při tomto energetickém mixu vyprodukuje ryze elektromobil ročně 2,18 kg oxidů.

Některé státy mají však jiné zastoupení energetického mixu, jako například Illinois, který má přes 50% zastoupení jaderné energie a 44% zastoupení uhelných elektráren. Elektromobil ve státě Illinois vyprodukuje přibližně 1,83 kg oxidů. Extrémem, který představuje vhodně zvolený energetický mix je stát Washington, ve kterém je téměř 74 % energie z obnovitelných zdrojů a 7,5 % jaderných zdrojů a pouze 18,5 % z fosilních zdrojů, elektromobil zde vyprodukuje pouze 0,45 Kg oxidů ročně. Extrémem, kde je zvolený energetický mix nerozumně zvolený je například stát Wyoming, kde je téměř 90,5 % fosilních zdrojů energie a pouze 9,5 % obnovitelných. Elektromobil zde vychází přibližně na 4 kg oxidů ročně. V porovnání s klasickým benzínovým automobilem, který vyprodukuje ročně přibližně 5,5 kg oxidů, se nabízí otázka: „Má cenu zde provozovat elektromobily?“.

Energetický mix v České republice je velmi podobný státu Arizona, který má přibližně 62,5 % fosilních zdrojů, 28,8 % jaderných a 8,7 % obnovitelných zdrojů. Elektromobil v tomto státě vyprodukuje přibližně 2,03 kg oxidů ročně.

Vzhledem k minulosti Německa, které se rozhodlo jít cestou obnovitelných zdrojů, bez jaderného zastoupení, je vhodné se zaměřit na emise elektromobilů při tomto energetickém mixu. Tomu nejlépe odpovídá například Iowa, která má 9,25 % jaderných zdrojů, 57,5 % fosilních zdrojů a 33,25 % obnovitelných zdrojů energie. Elektromobil při této konfiguraci vyprodukuje přes 2,44 kg oxidů ročně. Je tedy dobrou otázkou: „Je Německo opravdu zelené?“

Naprostým vítězem, co se týče provozu elektromobilů je však stát Vermont, ve kterém je složka fosilních elektráren tak malá, že lze zanedbat, elektromobil je tudíž v tomto státě téměř bezemisní.

Je nutné podotknout, že zmíněné emise jsou vypočteny včetně těžby a přípravy ropy, či uhlí. Nejde tedy pouze o emise, které vyprodukuje elektrárna, ale které jsou vyprodukovány po celou dobu přípravy paliva.

Na základě těchto informací si lze udělat představu, jak asi energetický mix ovlivňuje emise „bezemisních“ elektromobilů. Je vidět, že odchod od jaderných zdrojů k ryze obnovitelným není výhrou. Je třeba, aby země, která uvažuje nad masivní kampaní pro podporu elektromobilů, měla zajištěné vědecké posudky o ekologičnosti takové volby, nehledě na to, že masivní odběr v určitou hodinu, pravděpodobně přes noční provoz, bude velmi náročný pro přenosovou síť. Dalším poznatkem ze zmíněných analýz je fakt, že provoz elektromobilů při energetickém mixu složeným z obnovitelných a jaderných zdrojů je mnohem ekologičtější, než při použití obnovitelných zdrojů spolu s fosilními. Z toho pohledu jsou jaderné elektrárny důležité pro udržitelnost ekologicky přijatelného řešení energetického problému budoucnosti.

Zdroje: http://www.afdc.energy.gov

http://www.vox.com

Autor: Pavel Suk | sobota 4.3.2017 7:24 | karma článku: 22.15 | přečteno: 776x

Další články blogera

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část II

V minulém příspěvku byly shrnuty základní příčiny úpadku jaderného programu ve Spojených státech, v dnešním článku si můžete přečíst, jakým způsobem by USA mohla tyto problémy překonat a dostat se opět do čela jaderného programu.

8.8.2017 v 8:45 | Karma článku: 13.66 | Přečteno: 449 | Diskuse

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část I

Spojené státy, dříve velmi silná mocnost v jaderném průmyslu, ztratila krok s ostatními jadernými velmocemi. Jaké jsou důvody tohoto sestupu? Přetrvává možnost, aby si znovu vydobyla první příčky?

7.8.2017 v 23:25 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 578 | Diskuse

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

6.5.2017 v 14:12 | Karma článku: 13.78 | Přečteno: 382 | Diskuse

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

6.5.2017 v 12:52 | Karma článku: 14.69 | Přečteno: 330 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Supratekutá Schrödingerova kočka

Znáte Schrödingerovu kočku, která je současně živá i mrtvá? Je to vděčný fyzikální příklad. Není ale nesmyslný? Kvantové efekty totiž už od velikosti velkých molekul mizí. Ale jedna možnost, jak získat kvantovou kočku existuje.

25.9.2017 v 9:06 | Karma článku: 14.80 | Přečteno: 495 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak bude vypadat srážka naší Galaxie s galaxií v Andromedě?

Co uvidí naši potomci na nočním nebi? Uvidí vůbec něco, co srážku prozradí? Poškodí je střet s galaxií v Andromedě? (délka blogu 3 min.)

25.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 20.00 | Přečteno: 416 | Diskuse

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.83 | Přečteno: 428 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 7.13 | Přečteno: 215 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 264 |
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 482

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 23 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.