Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jaderná elektrárna Kudankulam

24. 03. 2017 7:02:07
Další článek je věnován indické jaderné elektrárně Kudankulam, která se pyšní svými vylepšeními oproti klasickým jaderným elektrárnám generace II.

Průběh výstavby

Výstavba jaderné elektrárny Kudankulam začala 31. března 2002 a v jejím průběhu se projevilo několik problémů. Kritičnosti bylo poprvé dosaženo 22. října 2013 a komerční provoz byl zahájen v prosinci 2014. Zpoždění oproti prvnímu plánu nakonec dosáhlo 6 let, převážně kvůli protestům veřejnosti, které vedly k pozastavení prací. Kromě prvního bloku je již připojen k síti také druhý blok. V říjnu 2016 byla oficiálně zahájena výstavba dalších dvou bloků stejného typu.

Technické parametry

Bloky 1 a 2 jsou voroněžské reaktory VVER-1000, které staví společnost Atomstrojexport na zakázku indického provozovatele NPCIL. Použitá verze reaktorů VVER-1000 je na pomezí II. a III. generace. Tepelný výkon reaktorů v elektrárně Kudankulam je 3000 MW, elektrický 1000 MW. VVER-1000 má celkem 4 parogenerátory s hlavními cirkulačními čerpadly. Chladivem i moderátorem je voda, jejíž teplota na vstupu do reaktoru je 291 °C a na výstupu 321 °C, při tlaku 15,7 MPa. Přes reaktor proteče přes 86000 m3 vody za hodinu. V reaktorech a parogenerátorech je celkem 24 m3 páry a 55 m3 vody.

Aktivní zóna má výšku 353 cm a průměr 316 cm. Rozteč mezi jednotlivými kazetami je 23,6 cm. Celkem je v palivové kazetě 311 palivových proutků, 20 proutků bez paliva a 18 absorpčních tyčí. V celém reaktoru je 163 palivových kazet.

Bezpečnost

Bezpečnostní systémy pro jadernou elektrárnu Kudankulam byly vypracovány dle dohody a musí splňovat hlavní body Indického regulačního úřadu pro jadernou bezpečnost. Jsou koncipovány jako fail-safe systémy, které jsou funkční i při výpadku elektrické energie. Každý aktivní bezpečnostní systém má čtyři 100% zálohy, z nichž každá dokáže nahradit funkci původních systémů. Krom těchto zálohovaných systémů je také zálohovaný systém vstřikování koncentrované kyseliny borité, která je zálohovaná jako 4x50%.

Celková trasa všech kontrolních systémů je koncipována tak, aby splňovala kritérium jednoduché poruchy, což znamená, že pokud vypadne jeden systém, neovlivní to celý řetězec systémů. Každý aktivní systém je zálohovaný podobným pasivním systémem. Bezpečnostní systém je koncipován tak, aby operátor v případě poruchy nemusel po dobu 30 minut konat úkony (freeze time). Každý aktivní systém má zálohované napájení pomocí baterií a dieselgenetrátorů.

U klasických jaderných elektráren s reaktory VVER-1000 je faktor CDF (frekvence roztavení aktivní zóny za rok) udáván jako 10E-5/reaktor-rok, zatímco elektrárna Kudankulam udává CDF na 10E-7/reaktor-rok, což znamená, že elektrárna statisticky dojde k poruše vedoucí k roztavení aktivní zóny jednou za 10E7 let.

Havarijní chlazení

Jaderná elektrárna Kudankulam má vylepšené inženýrské bezpečnostní hranice, které snižují nehodovost elektrárny. Mezi tyto prostředky patří například havarijní chlazení aktivní zóny, které snižuje možnost nehody v důsledku přehřátí aktivní zóny, například při havárii LOCA.

Systém havarijního chlazení aktivní zóny se skládá z vysokotlakého vstřikování vody (aktivní systém), vysokotlakého vstřikování vody z hydroakumulátorů (pasivní systém), nízkotlakého vstřikování vody (pasivní systém) a nízkotlakého vstřikování vody spolu s cirkulací vody přes aktivní zónu (aktivní systém).

Dalším inovativním systémem je systém zabudovaný v parogenerátorech pro snížení teploty chladiva. Pokud tlak páry dosáhne 7,35 MPa, automaticky se otevřou kanály a zapojí nouzové pumpy, které pomohou odvést přebytečné teplo a snížit tlak. Tyto kanály se opět automaticky uzavřou při tlaku 6,67 MPa. Systém pracuje jako uzavřený, takže nepotřebuje žádné další chladicí médium.

Pasivní systémy

Dalším systémem navrženým speciálně pro elektrárnu Kudankulam je pasivní systém odvodu tepla, jedná se o pasivní systém, který se skládá ze 4 samostatných okruhů s chladicím médiem, každý je připojen k jednomu parogenerátoru. Na potrubí je připojen kondenzátor a kondenzovaná pára se vrací zpět do parogenerátoru.

Rychlé vstřikování koncentrované kyseliny borité patří mezi další inovativní systémy. Kolem reaktoru jsou 4 velké nádrže koncentrované kyseliny, jejíž koncentrace je 40 g/kg vody.

Poslední částí jsou fyzické bariéry, zejména kontejnment. Kontejnment, izolace kontejnmentu, sprchovací systémy kontejnmentu, ventilační systém kontejnmentu, systémy kontroly plynů v kontejnmentu a jejich odvětrávání.

Závěr

Indická jaderná elektrárna Kudankulam má reaktory VVER-1000, které jsou ovšem doplněny o řadu inovativních bezpečnostních prvků, díky nimž je tato elektrárna jedinečnou mezi ostatními elektrárnami s reaktory VVER-1000. Starší verze těchto reaktorů je například i v naší jaderné elektrárně Temelín. Zatím byly v Indii dokončeny a připojeny k síti dva bloky jaderné elektrárny Kudankulam. Indie má v plánu dostavět další 4 bloky, aby celkový elektrický výkon elektrárny dosáhl 6000 MW.

Zdroje: http://world-nuclear-news.org

http://www.world-nuclear.org/

https://www.iaea.org

Autor: Pavel Suk | pátek 24.3.2017 7:02 | karma článku: 14.84 | přečteno: 379x

Další články blogera

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část II

V minulém příspěvku byly shrnuty základní příčiny úpadku jaderného programu ve Spojených státech, v dnešním článku si můžete přečíst, jakým způsobem by USA mohla tyto problémy překonat a dostat se opět do čela jaderného programu.

8.8.2017 v 8:45 | Karma článku: 13.66 | Přečteno: 449 | Diskuse

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část I

Spojené státy, dříve velmi silná mocnost v jaderném průmyslu, ztratila krok s ostatními jadernými velmocemi. Jaké jsou důvody tohoto sestupu? Přetrvává možnost, aby si znovu vydobyla první příčky?

7.8.2017 v 23:25 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 578 | Diskuse

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

6.5.2017 v 14:12 | Karma článku: 13.78 | Přečteno: 382 | Diskuse

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

6.5.2017 v 12:52 | Karma článku: 14.69 | Přečteno: 330 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Supratekutá Schrödingerova kočka

Znáte Schrödingerovu kočku, která je současně živá i mrtvá? Je to vděčný fyzikální příklad. Není ale nesmyslný? Kvantové efekty totiž už od velikosti velkých molekul mizí. Ale jedna možnost, jak získat kvantovou kočku existuje.

25.9.2017 v 9:06 | Karma článku: 14.80 | Přečteno: 495 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak bude vypadat srážka naší Galaxie s galaxií v Andromedě?

Co uvidí naši potomci na nočním nebi? Uvidí vůbec něco, co srážku prozradí? Poškodí je střet s galaxií v Andromedě? (délka blogu 3 min.)

25.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 20.00 | Přečteno: 416 | Diskuse

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.83 | Přečteno: 428 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 7.12 | Přečteno: 215 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 264 |
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 482

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 23 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.