Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tchien-wan

9. 04. 2017 9:51:14
Dnešní článek popíše jednu z nejbezpečnějších tlakovodních jaderných elektráren. Jedná se o čínskou Tchien-wan (pchin-jin: Tianwan), která se ve své kategorii pyšní několika nadstandardními bezpečnostními prvky.

V oblasti jaderné energetiky jsou velmi často, obzvlášť po událostech roku 2011, pokládány otázky typu: „Je to bezpečné? “, „Nemůže se stát nějaká nehoda? “. Tchien-wan je čínská jaderná elektrárna, která leží na severovýchodě provincie Jiangsu poblíž města Lianyungang. Komplex jaderných elektráren nyní obsahuje 2 vystavěné bloky Tianwan-1, Tianwan-2 a další 4 bloky ve výstavbě. Čtyři bloky budou mít ruské reaktory VVER-1000 s novými bezpečnostními prvky, které standardní modely VVER-1000 nedisponují. Další dva bloky jsou čínské ACPR-1000. Výstavba prvního bloku, Tianwan-1, začala 20. října 1999 a byla připojena k elektrické síti v roce 2006. Komerční provoz prvního bloku byl zahájen 17. května 2007. Výstavba druhého bloku, Tianwan-2, začala přesně o rok později, ale ke vstupu do komerčního provozu došlo již v srpnu roku 2007.

Rozestavěné bloky VVER-1000 by měly být připojeny k elektrické síti v roce 2018. Připojení ACPR-1000 zatím není známo. Kromě čtyř rozestavěných bloků má Čína v plánu dostavět další 2 bloky s reaktory VVER-1200.

Zázemí výstavby

Bloky 1 a 2 čínského komplexu jaderných elektráren Tianwan byly stavěny ruským Atomstrojexportem společně s domácím trhem. Ruské firmy dodávaly hlavní komponenty jako je reaktor, potrubní systémy, čerpadla, parogenerátory a některé bezpečnostní prvky, zatímco čínské firmy dodávaly převážně vybavení velínů, bezpečnostní prvky a jiné kontrolní systémy. Cena jednoho bloku se tak dostala na 3,3 miliardy amerických dolarů.

Stručný popis elektrárny

Jedná se o elektrárnu s reaktory VVER-1000, 4smyčková koncepce s vertikálními parogenerátory a čerpadly. Reaktory jsou založeny na typu 392, avšak díky různým odlišnostem, především v bezpečnostních prvcích, získala elektrárna označení typ 428. Elektrický výkon se pohybuje kolem 1060 MW na blok. Teplota a tlaky v primárním a sekundárním okruhu jsou srovnatelné s typem 320 (JETE).

Bezpečnostní prvky

Jak již bylo řečeno, dle organizace IAEA, byla jaderná elektrárna Tianwan v roce 2008 označena nejbezpečnější jadernou elektrárnou na světě. Jedná se o elektrárnu s inovativními bezpečnostními prvky. Kromě standardních bezpečnostních prvků jako je dvojitý kontejnment vyztužený předepjatými lany, odvod plynů z kontejnmentu, hydroakumulátorů, pasivní a aktivní vstřikování kyseliny borité a jiných bezpečnostních prvků, má tento model navíc lapač roztavené aktivní zóny.

Lapač roztavené aktivní zóny

Lapač roztavené aktivní zóny je zařízení, které v případě nehody takové úrovně, že by došlo k tavení paliva, dokáže roztavené palivo zachytit a zabezpečit jeho podkritičnost, tím pádem zabrání dalšímu vývinu tepla z tohoto paliva. Lapač roztavené aktivní zóny pracuje na takzvaném obětním materiálu, který tavenina roztaví a vzájemným promícháním zajistí podkritičnost taveniny.

Nehoda s tavením paliva se stala například v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011. Je spojena s nedostatkem prostředků k chlazení reaktoru. Vývin tepla v reaktoru lze rozdělit do dvou částí. V první řadě jde o štěpení jaderného paliva, při kterém vzniká největší množství energie.

Druhým, méně významným, zdrojem tepla při klasickém provozu reaktoru je záření gama a s ním spojený gama ohřev. Druhý způsob vývinu tepla se výrazně uplatňuje při odstavení reaktoru, kdy se zastaví štěpná reakce a vývin tepla je zprostředkovaný pouze gama ohřevem. Při rozštěpení jádra uranu zůstanou štěpné produkty ve vzbuzeném stavu a zářením gama ztrácí energii a dostávají se tak do stabilního stavu.

Při odstavení reaktoru je nutné jej chladit ještě několik dní po zastavení štěpné řetězové reakce. Není-li chlazení dostatečné, může se stát, že by se jaderné palivo roztavilo a dostalo do moderátoru (vody) a mohla by tak začít probíhat znovu štěpná řetězová reakce. Tomu zabrání lapač roztavené aktivní zóny, který je vyroben z takových materiálů, které co nejvíce absorbují neutrony a tak zabraňují znovuobnovení štěpení.

Závěr

Čína má v posledních letech velké problémy s emisemi v ovzduší. Jelikož se jedná o velmi rozvinutou zemi s velkou spotřebou elektrické energie, rozhodla se řešit své problémy výstavbou jaderných elektráren. Jaderné elektrárny staví také s pomocí ruského Atomstrojexportu, který patří pod ruskou korporaci Rosatom. První dva bloky jaderné elektrárny Tianwan-1 a Tianwan-2 byly stavěny ze 70 % ruskými firmami a ze 30 % domácími firmami. Nyní Čína staví další 2 bloky se stejnými reaktory, jako jsou v prvních dvou blocích a 2 bloky vlastní výroby ACPR-1000. Nyní je rozdělení ruského trhu a čínského rovnoměrné. V budoucnu by měly být vystavěny další dva bloky VVER-1200 v komplexu Tianwan.

Komplex Tianwan se pyšní jednou z nejbezpečnějších jaderných elektráren. Bezpochyby se na této skutečnosti podílel lapač aktivní zóny, který v této elektrárně byl vystavěn jako první.

Zdroje: http://www.iaea.org

http://www.world-nuclear-news.org/

http://www.world-nuclear.org/

Autor: Pavel Suk | neděle 9.4.2017 9:51 | karma článku: 9.43 | přečteno: 181x

Další články blogera

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

6.5.2017 v 14:12 | Karma článku: 10.40 | Přečteno: 241 | Diskuse

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

6.5.2017 v 12:52 | Karma článku: 10.18 | Přečteno: 197 | Diskuse

Pavel Suk

Stuxnet – vir který napadl íránský jaderný program

Bezpečnost jaderných zařízení hraje klíčovou roli v otázce jejich provozu, ne vždy jde však o bezpečnost fyzických systémů, bezpečnost je třeba zajistit také počítačovým systémům, které se mohou stát terčem hackerů.

10.4.2017 v 19:58 | Karma článku: 9.03 | Přečteno: 336 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

K čemu se hodí … indium?

Měkký kov nám enormně zpříjemňuje život. S velkou pravděpodobností vám právě teď umožňuje čtení mého blogu. Přitom je indium velice vzácné a hrozí dokonce, že se brzo vyčerpají jeho veškeré světové zásoby. (délka blogu 8 min.)

22.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.60 | Přečteno: 795 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

21.5.2017 v 10:45 | Karma článku: 17.07 | Přečteno: 532 | Diskuse

Michal Češek

Následky zmizení zdravotních sester?

Sestry se řadí mezi nejpočetnější skupinu zaměstnanců v nemocnicích. Kdyby sestry zmizely – ať už čistě hypoteticky či fakticky, situace by měla bez nadsázky katastrofální následky.

20.5.2017 v 20:41 | Karma článku: 45.75 | Přečteno: 14697 | Diskuse

Dana Tenzler

Hvězda, která požírá jinou hvězdu – Algol

I mezi hvězdami se najdou kanibalové. Ten nejznámější se nachází v souhvězdí Persea. K vysvětlení jeho vlastností přispěli nevědomky už staří Egypťané. (délka blogu 8 min.)

18.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 367 | Diskuse

Irena Maura Aghová

Politika zdraví: Život je vlastně riziko

Občas si vyhledávám články na Internetu o zdraví a léčení nemocí, také o medicínské vědě a stavu našeho zdravotnictví. Jsem opravdu zmatená! Ale o tom tento článek.

17.5.2017 v 10:59 | Karma článku: 6.37 | Přečteno: 325 | Diskuse
Počet článků 46 Celková karma 10.20 Průměrná čtenost 445

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 23 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.