Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tchien-wan

9. 04. 2017 9:51:14
Dnešní článek popíše jednu z nejbezpečnějších tlakovodních jaderných elektráren. Jedná se o čínskou Tchien-wan (pchin-jin: Tianwan), která se ve své kategorii pyšní několika nadstandardními bezpečnostními prvky.

V oblasti jaderné energetiky jsou velmi často, obzvlášť po událostech roku 2011, pokládány otázky typu: „Je to bezpečné? “, „Nemůže se stát nějaká nehoda? “. Tchien-wan je čínská jaderná elektrárna, která leží na severovýchodě provincie Jiangsu poblíž města Lianyungang. Komplex jaderných elektráren nyní obsahuje 2 vystavěné bloky Tianwan-1, Tianwan-2 a další 4 bloky ve výstavbě. Čtyři bloky budou mít ruské reaktory VVER-1000 s novými bezpečnostními prvky, které standardní modely VVER-1000 nedisponují. Další dva bloky jsou čínské ACPR-1000. Výstavba prvního bloku, Tianwan-1, začala 20. října 1999 a byla připojena k elektrické síti v roce 2006. Komerční provoz prvního bloku byl zahájen 17. května 2007. Výstavba druhého bloku, Tianwan-2, začala přesně o rok později, ale ke vstupu do komerčního provozu došlo již v srpnu roku 2007.

Rozestavěné bloky VVER-1000 by měly být připojeny k elektrické síti v roce 2018. Připojení ACPR-1000 zatím není známo. Kromě čtyř rozestavěných bloků má Čína v plánu dostavět další 2 bloky s reaktory VVER-1200.

Zázemí výstavby

Bloky 1 a 2 čínského komplexu jaderných elektráren Tianwan byly stavěny ruským Atomstrojexportem společně s domácím trhem. Ruské firmy dodávaly hlavní komponenty jako je reaktor, potrubní systémy, čerpadla, parogenerátory a některé bezpečnostní prvky, zatímco čínské firmy dodávaly převážně vybavení velínů, bezpečnostní prvky a jiné kontrolní systémy. Cena jednoho bloku se tak dostala na 3,3 miliardy amerických dolarů.

Stručný popis elektrárny

Jedná se o elektrárnu s reaktory VVER-1000, 4smyčková koncepce s vertikálními parogenerátory a čerpadly. Reaktory jsou založeny na typu 392, avšak díky různým odlišnostem, především v bezpečnostních prvcích, získala elektrárna označení typ 428. Elektrický výkon se pohybuje kolem 1060 MW na blok. Teplota a tlaky v primárním a sekundárním okruhu jsou srovnatelné s typem 320 (JETE).

Bezpečnostní prvky

Jak již bylo řečeno, dle organizace IAEA, byla jaderná elektrárna Tianwan v roce 2008 označena nejbezpečnější jadernou elektrárnou na světě. Jedná se o elektrárnu s inovativními bezpečnostními prvky. Kromě standardních bezpečnostních prvků jako je dvojitý kontejnment vyztužený předepjatými lany, odvod plynů z kontejnmentu, hydroakumulátorů, pasivní a aktivní vstřikování kyseliny borité a jiných bezpečnostních prvků, má tento model navíc lapač roztavené aktivní zóny.

Lapač roztavené aktivní zóny

Lapač roztavené aktivní zóny je zařízení, které v případě nehody takové úrovně, že by došlo k tavení paliva, dokáže roztavené palivo zachytit a zabezpečit jeho podkritičnost, tím pádem zabrání dalšímu vývinu tepla z tohoto paliva. Lapač roztavené aktivní zóny pracuje na takzvaném obětním materiálu, který tavenina roztaví a vzájemným promícháním zajistí podkritičnost taveniny.

Nehoda s tavením paliva se stala například v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011. Je spojena s nedostatkem prostředků k chlazení reaktoru. Vývin tepla v reaktoru lze rozdělit do dvou částí. V první řadě jde o štěpení jaderného paliva, při kterém vzniká největší množství energie.

Druhým, méně významným, zdrojem tepla při klasickém provozu reaktoru je záření gama a s ním spojený gama ohřev. Druhý způsob vývinu tepla se výrazně uplatňuje při odstavení reaktoru, kdy se zastaví štěpná reakce a vývin tepla je zprostředkovaný pouze gama ohřevem. Při rozštěpení jádra uranu zůstanou štěpné produkty ve vzbuzeném stavu a zářením gama ztrácí energii a dostávají se tak do stabilního stavu.

Při odstavení reaktoru je nutné jej chladit ještě několik dní po zastavení štěpné řetězové reakce. Není-li chlazení dostatečné, může se stát, že by se jaderné palivo roztavilo a dostalo do moderátoru (vody) a mohla by tak začít probíhat znovu štěpná řetězová reakce. Tomu zabrání lapač roztavené aktivní zóny, který je vyroben z takových materiálů, které co nejvíce absorbují neutrony a tak zabraňují znovuobnovení štěpení.

Závěr

Čína má v posledních letech velké problémy s emisemi v ovzduší. Jelikož se jedná o velmi rozvinutou zemi s velkou spotřebou elektrické energie, rozhodla se řešit své problémy výstavbou jaderných elektráren. Jaderné elektrárny staví také s pomocí ruského Atomstrojexportu, který patří pod ruskou korporaci Rosatom. První dva bloky jaderné elektrárny Tianwan-1 a Tianwan-2 byly stavěny ze 70 % ruskými firmami a ze 30 % domácími firmami. Nyní Čína staví další 2 bloky se stejnými reaktory, jako jsou v prvních dvou blocích a 2 bloky vlastní výroby ACPR-1000. Nyní je rozdělení ruského trhu a čínského rovnoměrné. V budoucnu by měly být vystavěny další dva bloky VVER-1200 v komplexu Tianwan.

Komplex Tianwan se pyšní jednou z nejbezpečnějších jaderných elektráren. Bezpochyby se na této skutečnosti podílel lapač aktivní zóny, který v této elektrárně byl vystavěn jako první.

Zdroje: http://www.iaea.org

http://www.world-nuclear-news.org/

http://www.world-nuclear.org/

Autor: Pavel Suk | neděle 9.4.2017 9:51 | karma článku: 10.57 | přečteno: 212x

Další články blogera

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část II

V minulém příspěvku byly shrnuty základní příčiny úpadku jaderného programu ve Spojených státech, v dnešním článku si můžete přečíst, jakým způsobem by USA mohla tyto problémy překonat a dostat se opět do čela jaderného programu.

8.8.2017 v 8:45 | Karma článku: 13.63 | Přečteno: 433 | Diskuse

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část I

Spojené státy, dříve velmi silná mocnost v jaderném průmyslu, ztratila krok s ostatními jadernými velmocemi. Jaké jsou důvody tohoto sestupu? Přetrvává možnost, aby si znovu vydobyla první příčky?

7.8.2017 v 23:25 | Karma článku: 17.54 | Přečteno: 550 | Diskuse

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

6.5.2017 v 14:12 | Karma článku: 13.46 | Přečteno: 363 | Diskuse

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

6.5.2017 v 12:52 | Karma článku: 14.69 | Přečteno: 317 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

LEGO jako důkaz, že je antropický princip nesmysl

Antropický princip se snaží vysvětlil, jak je možné, že základní fyzikální konstanty jsou velmi přesně vyladěny tak, aby vesmír umožňoval vznik inteligentního života. Jenže ony přesně vyladěny vůbec nejsou.

23.8.2017 v 9:07 | Karma článku: 9.30 | Přečteno: 207 | Diskuse

Zdenek Slanina

Bude Maglev Tokio-Osaka dřív než český rychlovlak?

Japonsko pracuje na první skutečně dlouhé trati magneticky vznášeného vlaku zvaného Maglev. Ta spojí Tokio s Osakou. Ve zkušebním provozu bylo zatím dosaženo rychlosti 603 km/hod.

22.8.2017 v 6:25 | Karma článku: 8.93 | Přečteno: 217 |

Jaroslav Chudáček

Astrologie se opět potvrdila

Dnes odpoledne bude ve Spojených státech viditelné úplné zatmění Slunce. Dle astrologie to pro tuto zemi na dnešek nevěstí nic dobrého. Den teprve začal a už se to potvrdilo.

21.8.2017 v 9:27 | Karma článku: 9.13 | Přečteno: 620 | Diskuse

Dana Tenzler

Planety – samotáři

Kolik osamělých tmavých planet se potuluje vesmírem? Kolik planetárních soustav podlehlo gravitačním katastrofám? Vědci zveřejnili nové odhady. (délka blogu 4 min.)

21.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.77 | Přečteno: 307 | Diskuse

Libor Čermák

Co má písmeno "P" společného se spaním?

Dovolte, abych vás dnes upozornil na jednu jazykovou zajímavost. Zkusili jste si někdy zmapovat, kolik věcí související se spaním v českém jazyce začíná na písmeno "P"? Čím, že to bude?

19.8.2017 v 11:34 | Karma článku: 16.24 | Přečteno: 454 |
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 473

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 23 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.