Stuxnet – vir který napadl íránský jaderný program
Íránský jaderný program se v roce 2010 stal terčem hackerského útoku.Jednalo se především o elektrárnu Búšehr a obohacovací závod. Dnešní článek je zaměřen na vir Stuxnet, který vyvolal problémy v Íránu.
V dnešní době, kdy počítače zcela ovládly svět a každý z nás nosí neustále jeden, až dva u sebe si nelze představit činnost jaderné elektrárny bez počítačového vybavení. Počítače usnadňují práci, provádějí kontinuální měření a vyhodnocování, zabraňují nepovoleným operacím, či provádějí ochranné a bezpečnostní funkce. Každý počítač v jaderné elektrárně se tak stává potenciálním cílem útoku hackerů.
Počítačové systémy lze dělit dle různých kategorií, přičemž mezi kategoriemi lze předávat informace pouze omezeně. Hlavní bezpečnostní opatření lze rozdělit do dvou kategorií na aktivní (aktivní antivirové programy) a pasivní (možnost komunikace pouze jedním směrem mezi kategoriemi). Možnosti, kterými je možné napadnout systémy, jsou tedy prostřednictvím propojení počítačových systémů s internetem, či při vložení nezabezpečených datových úložišť.
Problémy v Íránu
Napadnutí systémů íránského jaderného programu bylo zprostředkováno nezabezpečeným flash diskem dodavatele, který prováděl upgrade systémů na počítači bez přímého připojení k internetové síti. Hlavním cílem viru je napadnutí řídících počítačových systémů a poškození pracovních linek, které jsou řízeny napadeným počítačem. V Íránu byly napadeny především systémy obohacovacího závodu, které řídily odstředivky.
Vir napadl řídící počítače a zvýšil tlak v centrifugách, operátoři však nic nezaznamenali, protože počítače nehlásily žádné změny. Sice centrifugy nebyly zničeny, nicméně byla velmi snížena jejich životnost. Největší problém byl však v nedokonalém procesu updatu a nedokonalé ochraně počítačového systému, který nepřetržitě po odstranění viru reorganizovali.
Vir Stuxnet
Zvláštností viru Stuxnet je jeho nadměrná velikost a schopnost „zametat“ stopy, které napáchal. Jeho životní cyklus lze rozdělit do několika etap. V první etapě byl infikován řídící počítač, ten poté hledá, vyhodnocuje a snaží se připojit k výrobní lince. Pokud vybraná výrobní linka není jeho terčem, chová se vir jako by nebyl. V případě, že je výrobní linka terčem, napadne ji a přenastaví tak, aby co nejvíce škodila, přitom dává falešné signály o normálním provozu linky.
Není známo, kdo vytvořil vir Stuxnet, avšak není vyloučeno, že se může jednat o vojenskou zbraň vytvořenou pro paralyzaci íránského obohacovacího závodu. O pár let později byly vytvořeny další podobné viry, které se však podařilo zvládnout bez větších problémů. Problém vytvoření prvního viru Stuxnet jeto, že inspiruje ostatní hackerské skupiny k podobným útokům. Vytváří se tím zcela nová, odlišná část zbrojního průmyslu, která v budoucnu může dělat problémy.
S rozvojem počítačových systémů je tedy, zejména v jaderné oblasti, nutné zajistit správnou ochranu proti nepovoleným vstupům do systému a zajistit bezpečné aktualizace s aktivními bezpečnostními prvky, které se v případě nálezu potenciálně škodlivého softwaru odpojí od všech periferních systémů. V případě íránského jaderného programu šlo o pochybení ze strany dodavatele, který na nedostatečně zabezpečeném flash disku nakazil řídící počítač. Nyní po téměř 7 letech jsou počítačové systémy chráněny mnohem lépe, než tomu bylo v roce 2010, avšak možnosti a schopnosti hackerů také vzrůstají. Je třeba, aby lidé starající se o zabezpečení počítačových systémů byli vždy o krok před lidmi snažícími se je napadnout.
Zdroje: http://spectrum.ieee.org
Pavel Suk
Solné reaktory – řešení energetického problému lidstva?
V minulém článku byly shrnuty základní informace o reaktorech s roztavenými solemi, v následujících odstavcích si můžete přečíst současný vývoj těchto reaktorů, hlavně reaktoru Integral MSR.
Pavel Suk
Solné reaktory - minulost, nebo budoucnost?
Jsou všechny koncepty jaderných reaktorů podobné tlakovodním reaktorům? Může být jaderné palivo v tekuté formě? Historii i princip fungování solných reaktorů si můžete přečíst v následujícím článku.
Pavel Suk
NUSIM2017: Zachování know-how jako klíčová dovednost pro existenci jadrných elektráren?
Nábor nových pracovníků Slovenských elektráren a skupiny ČEZ není jednoduchá práce. Řešení a názory jak personalistů, tak vědeckých odborníků si můžete přečíst v následujícím článku, na závěr pohled analytika z Jobs.cz
Pavel Suk
NUSIM2017: Role design authority a zvládání těžkých havárií na jaderných elektrárnách
V druhé části konference NUSIM byly řešeny problémy design authority s hlavním tématem udržení plánů jaderných elektráren ve shodě s projektem, a také bezpečnostní systémy pro reaktory generace II ke zvládání těžkých havárií.
Pavel Suk
Zkušenosti z provozu českých a Slovenských jaderných elektráren se zaměřením na bezpečnost
Letošní konference NUSIM2017 byla vskutku bohatá a hlavní témata, kterých se týkala, byla: bezpečnost provozu JE a lidské zdroje. Úvodních slov konference se chopili prezidenti ČNS a SNUS, Daneš Burket a Vladimír Slugeň.
Pavel Suk
Malé modulární reaktory, část II
V tomto článku poskytnu výčet dalších konceptů, které jsou „na papíře“, v licenčním řízení, či dokonce ve výstavbě, jako například plovoucí elektrárna Akademik Lomonosov se dvěma reaktory KLT-40S.
Pavel Suk
Malé modulární reaktory, část I
Modulární reaktory jsou novým trendem na poli jaderné energetiky. Přesto, že se tento fenomén teprve rozrůstá, může v budoucnu přinést zajímavé informace a provozní zkušenosti. V následujících článcích shrnu základy SMR reaktorů.
Pavel Suk
Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze
Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby
Pavel Suk
Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část III
V minulém díle byla představena Frankova laboratoř neutronové fyziky, v následujícím bude shrnuto využití reaktoru IBR-2. Dále pak poslední laboratoře z exkurze v SUJV jako laboratoř jaderných, zabývající se projektem Gigatone
Pavel Suk
Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část II
V minulém článku jste se dozvěděli o Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, zejména o laboratoři pro studium vysokých energií. Následující je zaměřen na laboratoře jaderných reakcí a neutronové fyziky s reaktorem IBR-2
Pavel Suk
Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část I
Většina čtenářů zajímajících se o fyziku elementárních částic jistě zná vědecký komplex CERN. Málokdo ale ví, že přibližně 100 km severně od Moskvy jsou vystavěny vědeckovýzkumné laboratoře.zabývající se podobnými problémy
Pavel Suk
Spojené státy a jejich problémy s jádrem část II
V minulém příspěvku byly shrnuty základní příčiny úpadku jaderného programu ve Spojených státech, v dnešním článku si můžete přečíst, jakým způsobem by USA mohla tyto problémy překonat a dostat se opět do čela jaderného programu.
Pavel Suk
Spojené státy a jejich problémy s jádrem část I
Spojené státy, dříve velmi silná mocnost v jaderném průmyslu, ztratila krok s ostatními jadernými velmocemi. Jaké jsou důvody tohoto sestupu? Přetrvává možnost, aby si znovu vydobyla první příčky?
Pavel Suk
Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování
Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí
Pavel Suk
Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně
V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.
Pavel Suk
Tchien-wan
Dnešní článek popíše jednu z nejbezpečnějších tlakovodních jaderných elektráren. Jedná se o čínskou Tchien-wan (pchin-jin: Tianwan), která se ve své kategorii pyšní několika nadstandardními bezpečnostními prvky.
Pavel Suk
Jaderná elektrárna Kudankulam
Další článek je věnován indické jaderné elektrárně Kudankulam, která se pyšní svými vylepšeními oproti klasickým jaderným elektrárnám generace II.
Pavel Suk
Rovnocenné podmínky pro různé zdroje energie?
Jednotlivé zdroje energie mají různé zastoupení a různou podporu jak u obyvatel, tak u státu. Vezmeme-li například pořizovací ceny, jaderné zdroje velmi zaostávají za fosilními, se kterými je lze co do charakteru výroby srovnávat.
Pavel Suk
Búšehr, íránská jaderná elektrárna
Jaderná elektrárna Búšehr je zatím jedinou íránskou jadernou elektrárnou a prozatím je zde v provozu pouze jeden blok VVER-1000.
Pavel Suk
Jsou elektromobily opravdu bezemisní? Část II
V následující části jsou shrnuty základní informace o studii provedené v USA, která se zaměřila na výpočet hmotnosti oxidů produkovaných elektromobily v různých státech.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 59
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 669x