Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stuxnet – vir který napadl íránský jaderný program

10. 04. 2017 19:58:29
Bezpečnost jaderných zařízení hraje klíčovou roli v otázce jejich provozu, ne vždy jde však o bezpečnost fyzických systémů, bezpečnost je třeba zajistit také počítačovým systémům, které se mohou stát terčem hackerů.

Íránský jaderný program se v roce 2010 stal terčem hackerského útoku.Jednalo se především o elektrárnu Búšehr a obohacovací závod. Dnešní článek je zaměřen na vir Stuxnet, který vyvolal problémy v Íránu.

V dnešní době, kdy počítače zcela ovládly svět a každý z nás nosí neustále jeden, až dva u sebe si nelze představit činnost jaderné elektrárny bez počítačového vybavení. Počítače usnadňují práci, provádějí kontinuální měření a vyhodnocování, zabraňují nepovoleným operacím, či provádějí ochranné a bezpečnostní funkce. Každý počítač v jaderné elektrárně se tak stává potenciálním cílem útoku hackerů.

Počítačové systémy lze dělit dle různých kategorií, přičemž mezi kategoriemi lze předávat informace pouze omezeně. Hlavní bezpečnostní opatření lze rozdělit do dvou kategorií na aktivní (aktivní antivirové programy) a pasivní (možnost komunikace pouze jedním směrem mezi kategoriemi). Možnosti, kterými je možné napadnout systémy, jsou tedy prostřednictvím propojení počítačových systémů s internetem, či při vložení nezabezpečených datových úložišť.

Problémy v Íránu

Napadnutí systémů íránského jaderného programu bylo zprostředkováno nezabezpečeným flash diskem dodavatele, který prováděl upgrade systémů na počítači bez přímého připojení k internetové síti. Hlavním cílem viru je napadnutí řídících počítačových systémů a poškození pracovních linek, které jsou řízeny napadeným počítačem. V Íránu byly napadeny především systémy obohacovacího závodu, které řídily odstředivky.

Vir napadl řídící počítače a zvýšil tlak v centrifugách, operátoři však nic nezaznamenali, protože počítače nehlásily žádné změny. Sice centrifugy nebyly zničeny, nicméně byla velmi snížena jejich životnost. Největší problém byl však v nedokonalém procesu updatu a nedokonalé ochraně počítačového systému, který nepřetržitě po odstranění viru reorganizovali.

Vir Stuxnet

Zvláštností viru Stuxnet je jeho nadměrná velikost a schopnost „zametat“ stopy, které napáchal. Jeho životní cyklus lze rozdělit do několika etap. V první etapě byl infikován řídící počítač, ten poté hledá, vyhodnocuje a snaží se připojit k výrobní lince. Pokud vybraná výrobní linka není jeho terčem, chová se vir jako by nebyl. V případě, že je výrobní linka terčem, napadne ji a přenastaví tak, aby co nejvíce škodila, přitom dává falešné signály o normálním provozu linky.

Není známo, kdo vytvořil vir Stuxnet, avšak není vyloučeno, že se může jednat o vojenskou zbraň vytvořenou pro paralyzaci íránského obohacovacího závodu. O pár let později byly vytvořeny další podobné viry, které se však podařilo zvládnout bez větších problémů. Problém vytvoření prvního viru Stuxnet jeto, že inspiruje ostatní hackerské skupiny k podobným útokům. Vytváří se tím zcela nová, odlišná část zbrojního průmyslu, která v budoucnu může dělat problémy.

S rozvojem počítačových systémů je tedy, zejména v jaderné oblasti, nutné zajistit správnou ochranu proti nepovoleným vstupům do systému a zajistit bezpečné aktualizace s aktivními bezpečnostními prvky, které se v případě nálezu potenciálně škodlivého softwaru odpojí od všech periferních systémů. V případě íránského jaderného programu šlo o pochybení ze strany dodavatele, který na nedostatečně zabezpečeném flash disku nakazil řídící počítač. Nyní po téměř 7 letech jsou počítačové systémy chráněny mnohem lépe, než tomu bylo v roce 2010, avšak možnosti a schopnosti hackerů také vzrůstají. Je třeba, aby lidé starající se o zabezpečení počítačových systémů byli vždy o krok před lidmi snažícími se je napadnout.

Zdroje: http://spectrum.ieee.org

https://arstechnica.com

http://www.businessinsider.com

https://www.engadget.com

Autor: Pavel Suk | pondělí 10.4.2017 19:58 | karma článku: 9.42 | přečteno: 350x

Další články blogera

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

6.5.2017 v 14:12 | Karma článku: 10.51 | Přečteno: 269 | Diskuse

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

6.5.2017 v 12:52 | Karma článku: 10.65 | Přečteno: 226 | Diskuse

Pavel Suk

Tchien-wan

Dnešní článek popíše jednu z nejbezpečnějších tlakovodních jaderných elektráren. Jedná se o čínskou Tchien-wan (pchin-jin: Tianwan), která se ve své kategorii pyšní několika nadstandardními bezpečnostními prvky.

9.4.2017 v 9:51 | Karma článku: 9.51 | Přečteno: 197 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Velké Finále, díl 3. – snímky pořízené sondou Cassini

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb, až bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi, která demonstruje schopnosti naší

29.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 16.43 | Přečteno: 176 | Diskuse

Antonín Kratochvíl

Nález mumie tříprstého humanoida v Nazce / Peru .

Nalezená humanoidní mumie u Nazci v Peru má na rukou i nohou tři prsty a protaženou lebku. Její stáří bylo určeno mezi 245 - 410 nl. a čeká se na výsledky genetických zkoušek o původu tohoto tvora.

28.6.2017 v 18:00 | Karma článku: 25.45 | Přečteno: 1356 | Diskuse

Michal Češek

Mediální kastrace ošetřovatelství

To, že média zkreslují skutečnou podobu události, není žádná novinka. Je možné, že představy novinářů hrají úlohu v povědomí společnosti o činnostech ošetřujícího personálu?

28.6.2017 v 12:49 | Karma článku: 34.77 | Přečteno: 3734 | Diskuse

Jaroslav Chudáček

Jiří Podolský: Kosmos jako celek – co o něm dnes víme?

Zajímavá přednáška profesora teoretické fyziky Jiřího Podolského o vesmíru, která se konala 16. března 2017 na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy.

27.6.2017 v 7:59 | Karma článku: 12.32 | Přečteno: 264 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké Finále, díl 2. – přílet Cassini k Saturnu a přistání na Titanu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb, až bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi, která demonstruje schopnosti naší

26.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 20.10 | Přečteno: 377 | Diskuse
Počet článků 46 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 456

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 23 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.