Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

6. 05. 2017 12:52:58
V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

Komplex Novovoroněžské elektrárny je jeden z nejzajímavějších, neboť jsou v něm pilotní bloky se všemi typy reaktorů VVER, včetně vývojového a projektového typu VVER-210 a VVER-365. VVER-210 byl spuštěn v roce 1964, odstaven 1984, VVER-365 byl spuštěn v roce 1969 a odstaven v roce 1990. Kromě toho jsou v komplexu vystavěny 2 bloky VVER-440, jeden blok VVER-1000 a nyní dva bloky VVER-1200 (jeden v komerčním provozu, druhý ve výstavbě). Kromě dvou demonstračních bloků je také jeden reaktor VVER-440 již odstavený. Ostatní bloky jsou stále v provozu a vykazují vysokou spolehlivost a provozní stabilitu.

Bezpečnost nové elektrárny

Prezentace probíhala v prezentačním sále poblíž reaktorového bloku VVER-1000. Týkala se zejména reaktorů VVER-1200 a systému Multi-D, který se používá se při výstavbě 6. a 7. bloku Novovoroněžské elektrárny.

Prezentaci historie Novovoroněžské elektrárny se zaměřením na technické parametry 6. bloku měl na starosti Gustav Igor Nikolajevič, jeden z hlavních inženýrů. Kromě zajímavých informací z historie jsme se dozvěděli zajímavosti o výstavbě 6. bloku, zejména o pasivních bezpečnostních prvcích jako jsou hydroakumulátory, systému dochlazování aktivní zóny přes parogenerátory (SPOT), dvojitého kontejnmentu, či lapače aktivní zóny. Zajímavé bylo rovněž srovnání s bezpečnostními prvky elektrárny ve Fukušimě. Například systém SPOT, či lapač roztavené aktivní zóny byly v plánech již dříve, než se stala nehoda v Japonsku.

Dvojitý kontejnment, který byl použitý na 6. bloku Novovoroněžské elektrárny byl v Rusku použit poprvé. Nejedná se však o první použití těchto kontejnmentů projektovaných Rosatomem, jsou použité například v JE Kudankulam a Tianwan. Kontejnment je projektovaný tak, aby vydržel LOCA havárii, zemětřesení a hurikány, či pád letadla do 20 tun.

Nelze říci, že by fukušimská nehoda nezanechala následky na jaderném programu v Novovoroněžské elektrárně. Například byly zdvojeny dieselgenerátory, vyměněna a přidána čerpadla a ventilátory a některé chladicí věže. Soubor pasivních a aktivních bezpečnostních prvků slouží k tomu, aby i nejvážnější nadprojektové havárie byly zvládány bez ohrožení okolního prostředí.

Multi-D

Druhá část přednášky se týkala systému Multi-D, což je systém pro ulehčení výstavby velmi složitých zařízení, jako jsou například jaderné elektrárny, ropné věže a podobné. Nyní se pomocí systému Multi-D staví na 30 zařízení po celém světě, na staveništích je tím zaměstnáno více jak 21 000 lidí. Systém Multi-D je v jaderných elektrárnách využíván během celého životního cyklu.

Na začátku je vytvořen seznam všech dílů pro výstavbu, jednotlivé díly jsou celou dobu sledovány a je zde možnost chytrého zacházení s dodávkami tak, aby se materiál zbytečně nehromadil na staveništi. Kromě seznamu s díly je také vytvořen 3D model, kterým lze procházet a zkoumat jednotlivé celky. Navíc jsou na staveništi monitorovací systémy, které průběžně kontrolují a zapisují odvedenou práci na stavbě. Pomocí technologie Multi-D je dosaženo během výstavby elektrárny mnohem lepší jakosti celé stavby. Kromě stavebních prací jsou usnadněna také licenční řízení, neboť všechny změny jsou přehledně zaznamenány v plánu.

V neposlední řadě byla vysvětlena zkratka systému Multi-D, jedná se o nekonečnou dimenzionalitu plánů. Inženýři se nechtěli omezovat na 2D, či 3D plány, navíc ke každému dílu je mnohem více parametrů, například doba přivezení na staveniště, přesný den kdy bude díl namontován a mnoho dalšího.

S využitím technologie Multi-D je stavba tak dobře naprojektována, že není třeba například bourat některé postavené zdi, aby se mohla nějaká komponenta demontovat, či vyměnit. Samozřejmě se teď nejedná o veškeré komponenty, například výměna parogenerátorů se neobejde bez stavebních prací.

Prohlídka

Po skončení prezentace jsme se autobusem přesunuli na vyhlídku na 6. a 7. jaderný blok, probíhala další krátká prezentace a popis jednotlivých budov. Po skončení venkovní prezentace jsme se přesunuli k 6. reaktorovému bloku, kde jsme prošli přes vstupní halu a dále do strojovny.

Ve strojovně probíhalo vysvětlení základních pojmů a funkčních postupů jakým způsobem je energie vzniklá štěpnou řetězovou reakcí přeměněna do elektrické energie produkované generátory. Prohlídka strojovny byla trochu méně obsáhlá, prakticky nám byly ukázány pouze elektrogenerátory a tlakovodní potrubí, dopravující páru do turbíny. I když je toto potrubí tepelně zaizolované, bylo vidět, jak se nad ním tetelí vzduch.

Tlakovodní jaderná elektrárna s reaktorem VVER-1200 je nejmodernější komerčně využívaná elektrárna. Zkušenosti z Novovoroněžské JE-II Rosatom využije při výstavbě stejného typu reaktoru v mnoha zemích světa. Již nyní probíhá výstavba například v maďarské elektrárně Pakš.

Autor: Pavel Suk | sobota 6.5.2017 12:52 | karma článku: 10.65 | přečteno: 226x

Další články blogera

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

6.5.2017 v 14:12 | Karma článku: 10.51 | Přečteno: 269 | Diskuse

Pavel Suk

Stuxnet – vir který napadl íránský jaderný program

Bezpečnost jaderných zařízení hraje klíčovou roli v otázce jejich provozu, ne vždy jde však o bezpečnost fyzických systémů, bezpečnost je třeba zajistit také počítačovým systémům, které se mohou stát terčem hackerů.

10.4.2017 v 19:58 | Karma článku: 9.42 | Přečteno: 350 | Diskuse

Pavel Suk

Tchien-wan

Dnešní článek popíše jednu z nejbezpečnějších tlakovodních jaderných elektráren. Jedná se o čínskou Tchien-wan (pchin-jin: Tianwan), která se ve své kategorii pyšní několika nadstandardními bezpečnostními prvky.

9.4.2017 v 9:51 | Karma článku: 9.51 | Přečteno: 197 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Velké Finále, díl 3. – snímky pořízené sondou Cassini

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb, až bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi, která demonstruje schopnosti naší

29.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 16.43 | Přečteno: 176 | Diskuse

Antonín Kratochvíl

Nález mumie tříprstého humanoida v Nazce / Peru .

Nalezená humanoidní mumie u Nazci v Peru má na rukou i nohou tři prsty a protaženou lebku. Její stáří bylo určeno mezi 245 - 410 nl. a čeká se na výsledky genetických zkoušek o původu tohoto tvora.

28.6.2017 v 18:00 | Karma článku: 25.45 | Přečteno: 1356 | Diskuse

Michal Češek

Mediální kastrace ošetřovatelství

To, že média zkreslují skutečnou podobu události, není žádná novinka. Je možné, že představy novinářů hrají úlohu v povědomí společnosti o činnostech ošetřujícího personálu?

28.6.2017 v 12:49 | Karma článku: 34.77 | Přečteno: 3734 | Diskuse

Jaroslav Chudáček

Jiří Podolský: Kosmos jako celek – co o něm dnes víme?

Zajímavá přednáška profesora teoretické fyziky Jiřího Podolského o vesmíru, která se konala 16. března 2017 na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy.

27.6.2017 v 7:59 | Karma článku: 12.32 | Přečteno: 264 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké Finále, díl 2. – přílet Cassini k Saturnu a přistání na Titanu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb, až bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi, která demonstruje schopnosti naší

26.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 20.10 | Přečteno: 377 | Diskuse
Počet článků 46 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 456

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 23 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.