Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

6. 05. 2017 14:12:50
Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

Po návštěvě strojovny jsme přešli do velínu 6. energetického bloku. V porovnání s velínem jaderné elektrárny Dukovany, či Temelín je velín reaktoru VVER-1200 mnohem modernější. I zde probíhala krátká přednáška, zaměřena na kvalifikovanost personálu a hierarchii postupu od operátora sekundárního okruhu přes operátora primárního okruhu až k vedoucímu směny. Během pobytu ve velínu se ozvala zvuková signalizace hlásící nějaký problém, bylo nám však vysvětleno, že to jsou pouze varovné signály, na které operátoři umí bezpečně zareagovat a že se nejedná o žádnou poruchu, mohlo například jít o teplotní čidlo v nějakém pomocném čerpadle a tento signál slouží k tomu, aby se daná komponenta opravila, či vyměnila a nevznikla tak závažnější situace.

Výstavba 7. bloku

Návštěvou velínu končila exkurze na 6. bloku Novovoroněžské elektrárny a my se přesunuli na staveniště 7. bloku, kde byly předvedeny systémy Multi-D. Sešli jsme se v takzvané stojící místnosti, kde byl počítač, televizor a mnoho nástěnek s různými papíry. Místnost je takto pojmenována z důvodu, že zde pracovníci pouze stojí a debatují nad prováděnými pracemi na staveništi.

Zde probíhala prezentace systémů Multi-D pomocí 3D modelu, ve kterém byly ukazovány jednotlivé komponenty a jejich technické specifikace. Jedna část elektrárny (reaktorový sál a přilehlé komponenty) se skládá z několika desítek tisíc komponent. Tím končila prohlídka Novovoroněžské jaderné elektrárny, ale exkurze pokračovaly dál.

Životní prostředí

Následně jsme přejeli do města Novovoroněž, kde jsme navštívili centrum monitoringu životního prostředí kolem jaderné elektrárny. Zde jsme byli seznámeni s metodami měření vzduchu, vod a půd v okolí jaderné elektrárny. Vzduch se například stlačí do malých skleněných dóz a poté je měřen pomocí gama-spektrometrického systému a HPGe detektorů. Co se týče měření vody, tak se nechá velké množství vody odpařit a zbylý koncentrát se měří pomocí scintilačních detektorů, pokud se ve vodě ukáže vyšší aktivita, jsou vzorky přeměřeny také HPGe detektorem.

Výukové středisko

Jako poslední jsme navštívili výukové středisko operátorů. Celý komplex se skládal z několika velkých místností, ve kterých se nacházely simulátory jednotlivých ovládacích prvků. Co se týče výcviku obsluhy, jedná se o velmi promyšlené dílo. Celý výcvik je nahráván a posuzován odborníky. Poté, co obsluha provede plánovanou akci, se všichni přesunou do vedlejší místnosti, kde s pomocí moderní techniky mohou celý proces okomentovat a poukázat na možné chyby při obsluze.

Kromě standardních simulátorů jsou ve výcvikovém centru k dispozici také simulátory záložního velínu a přesné kopie systémů řízení a kontroly. Generátory různých poruch na elektrárně pomohou lépe obsluze pochopit jakým způsobem správně a včas zareagovat na jednotlivé poruchy tak, aby v první řadě nebylo ohroženo životní prostředí a v druhé řadě nebyla ohrožena elektrárna jako taková.

Velmi zajímavé bylo navštívit projekční místnost s 3D modelem, kterým se mohl kdokoliv pohybovat napříč celou jadernou elektrárnou. Jaderná elektrárna je rozlehlá a obsahuje stovky různých chodeb a dveří, je tedy bezprostředně nutné, aby se personál dokázal orientovat. Díky 3D místnosti je možné naučit se pohybovat elektrárnou bez narušení normálního provozu.

Novovoroněžská jaderná elektrárna je první komerční elektrárnou generace III+ s tlakovodním reaktorem, jedná se o velmi zajímavý projekt pro mnoho zemí. Výstavba se připravuje například také v Maďarské elektrárně Pakš. V minulosti byl podobný projekt zařazen i v tendru na rozšíření JE Temelín. Z pohledu bezpečnosti se jedná o nejmodernější a nejbezpečnější tlakovodní jadernou elektrárnu v komerčním provozu. Kromě standardních bezpečnostních prvků disponuje také lapačem roztaveného coria, pasivním systémem SPOT na dochlazování AZ, či dvojitým kontejnmentem. Zkušenosti, které získají ruští inženýři při provozu této elektrárny, budou jistě v budoucí době velmi žádány, dost možná i Českou republikou.

Autor: Pavel Suk | sobota 6.5.2017 14:12 | karma článku: 10.40 | přečteno: 241x

Další články blogera

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

6.5.2017 v 12:52 | Karma článku: 10.18 | Přečteno: 197 | Diskuse

Pavel Suk

Stuxnet – vir který napadl íránský jaderný program

Bezpečnost jaderných zařízení hraje klíčovou roli v otázce jejich provozu, ne vždy jde však o bezpečnost fyzických systémů, bezpečnost je třeba zajistit také počítačovým systémům, které se mohou stát terčem hackerů.

10.4.2017 v 19:58 | Karma článku: 9.03 | Přečteno: 336 | Diskuse

Pavel Suk

Tchien-wan

Dnešní článek popíše jednu z nejbezpečnějších tlakovodních jaderných elektráren. Jedná se o čínskou Tchien-wan (pchin-jin: Tianwan), která se ve své kategorii pyšní několika nadstandardními bezpečnostními prvky.

9.4.2017 v 9:51 | Karma článku: 9.43 | Přečteno: 181 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

K čemu se hodí … indium?

Měkký kov nám enormně zpříjemňuje život. S velkou pravděpodobností vám právě teď umožňuje čtení mého blogu. Přitom je indium velice vzácné a hrozí dokonce, že se brzo vyčerpají jeho veškeré světové zásoby. (délka blogu 8 min.)

22.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.60 | Přečteno: 795 | Diskuse

Petr Nejedlý

Německá energetická transformace – aktualizace 2017 (díl 3)

Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.

21.5.2017 v 10:45 | Karma článku: 17.07 | Přečteno: 532 | Diskuse

Michal Češek

Následky zmizení zdravotních sester?

Sestry se řadí mezi nejpočetnější skupinu zaměstnanců v nemocnicích. Kdyby sestry zmizely – ať už čistě hypoteticky či fakticky, situace by měla bez nadsázky katastrofální následky.

20.5.2017 v 20:41 | Karma článku: 45.75 | Přečteno: 14697 | Diskuse

Dana Tenzler

Hvězda, která požírá jinou hvězdu – Algol

I mezi hvězdami se najdou kanibalové. Ten nejznámější se nachází v souhvězdí Persea. K vysvětlení jeho vlastností přispěli nevědomky už staří Egypťané. (délka blogu 8 min.)

18.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 367 | Diskuse

Irena Maura Aghová

Politika zdraví: Život je vlastně riziko

Občas si vyhledávám články na Internetu o zdraví a léčení nemocí, také o medicínské vědě a stavu našeho zdravotnictví. Jsem opravdu zmatená! Ale o tom tento článek.

17.5.2017 v 10:59 | Karma článku: 6.37 | Přečteno: 325 | Diskuse
Počet článků 46 Celková karma 10.20 Průměrná čtenost 445

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 23 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.