Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

Po návštěvě strojovny jsme přešli do velínu 6. energetického bloku. V porovnání s velínem jaderné elektrárny Dukovany, či Temelín je velín reaktoru VVER-1200 mnohem modernější. I zde probíhala krátká přednáška, zaměřena na kvalifikovanost personálu a hierarchii postupu od operátora sekundárního okruhu přes operátora primárního okruhu až k vedoucímu směny. Během pobytu ve velínu se ozvala zvuková signalizace hlásící nějaký problém, bylo nám však vysvětleno, že to jsou pouze varovné signály, na které operátoři umí bezpečně zareagovat a že se nejedná o žádnou poruchu, mohlo například jít o teplotní čidlo v nějakém pomocném čerpadle a tento signál slouží k tomu, aby se daná komponenta opravila, či vyměnila a nevznikla tak závažnější situace.

Výstavba 7. bloku

Návštěvou velínu končila exkurze na 6. bloku Novovoroněžské elektrárny a my se přesunuli na staveniště 7. bloku, kde byly předvedeny systémy Multi-D. Sešli jsme se v takzvané stojící místnosti, kde byl počítač, televizor a mnoho nástěnek s různými papíry. Místnost je takto pojmenována z důvodu, že zde pracovníci pouze stojí a debatují nad prováděnými pracemi na staveništi.

Zde probíhala prezentace systémů Multi-D pomocí 3D modelu, ve kterém byly ukazovány jednotlivé komponenty a jejich technické specifikace. Jedna část elektrárny (reaktorový sál a přilehlé komponenty) se skládá z několika desítek tisíc komponent. Tím končila prohlídka Novovoroněžské jaderné elektrárny, ale exkurze pokračovaly dál.

Životní prostředí

Následně jsme přejeli do města Novovoroněž, kde jsme navštívili centrum monitoringu životního prostředí kolem jaderné elektrárny. Zde jsme byli seznámeni s metodami měření vzduchu, vod a půd v okolí jaderné elektrárny. Vzduch se například stlačí do malých skleněných dóz a poté je měřen pomocí gama-spektrometrického systému a HPGe detektorů. Co se týče měření vody, tak se nechá velké množství vody odpařit a zbylý koncentrát se měří pomocí scintilačních detektorů, pokud se ve vodě ukáže vyšší aktivita, jsou vzorky přeměřeny také HPGe detektorem.

Výukové středisko

Jako poslední jsme navštívili výukové středisko operátorů. Celý komplex se skládal z několika velkých místností, ve kterých se nacházely simulátory jednotlivých ovládacích prvků. Co se týče výcviku obsluhy, jedná se o velmi promyšlené dílo. Celý výcvik je nahráván a posuzován odborníky. Poté, co obsluha provede plánovanou akci, se všichni přesunou do vedlejší místnosti, kde s pomocí moderní techniky mohou celý proces okomentovat a poukázat na možné chyby při obsluze.

Kromě standardních simulátorů jsou ve výcvikovém centru k dispozici také simulátory záložního velínu a přesné kopie systémů řízení a kontroly.  Generátory různých poruch na elektrárně pomohou lépe obsluze pochopit jakým způsobem správně a včas zareagovat na jednotlivé poruchy tak, aby v první řadě nebylo ohroženo životní prostředí a v druhé řadě nebyla ohrožena elektrárna jako taková.

Velmi zajímavé bylo navštívit projekční místnost s 3D modelem, kterým se mohl kdokoliv pohybovat napříč celou jadernou elektrárnou. Jaderná elektrárna je rozlehlá a obsahuje stovky různých chodeb a dveří, je tedy bezprostředně nutné, aby se personál dokázal orientovat. Díky 3D místnosti je možné naučit se pohybovat elektrárnou bez narušení normálního provozu.

Počítačový program pro simulace stavů v aktivní zóně, výcvikové centrum

 

Novovoroněžská jaderná elektrárna je první komerční elektrárnou generace III+ s tlakovodním reaktorem, jedná se o velmi zajímavý projekt pro mnoho zemí. Výstavba se připravuje například také v Maďarské elektrárně Pakš. V minulosti byl podobný projekt zařazen i v tendru na rozšíření JE Temelín. Z pohledu bezpečnosti se jedná o nejmodernější a nejbezpečnější tlakovodní jadernou elektrárnu v komerčním provozu. Kromě standardních bezpečnostních prvků disponuje také lapačem roztaveného coria, pasivním systémem SPOT na dochlazování AZ, či dvojitým kontejnmentem. Zkušenosti, které získají ruští inženýři při provozu této elektrárny, budou jistě v budoucí době velmi žádány, dost možná i Českou republikou. 

Autor: Pavel Suk | sobota 6.5.2017 14:12 | karma článku: 15,85 | přečteno: 552x
  • Další články autora

Pavel Suk

Solné reaktory – řešení energetického problému lidstva?

V minulém článku byly shrnuty základní informace o reaktorech s roztavenými solemi, v následujících odstavcích si můžete přečíst současný vývoj těchto reaktorů, hlavně reaktoru Integral MSR.

7.3.2018 v 16:30 | Karma: 16,92 | Přečteno: 1154x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Solné reaktory - minulost, nebo budoucnost?

Jsou všechny koncepty jaderných reaktorů podobné tlakovodním reaktorům? Může být jaderné palivo v tekuté formě? Historii i princip fungování solných reaktorů si můžete přečíst v následujícím článku.

6.3.2018 v 18:50 | Karma: 22,51 | Přečteno: 1381x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

NUSIM2017: Zachování know-how jako klíčová dovednost pro existenci jadrných elektráren?

Nábor nových pracovníků Slovenských elektráren a skupiny ČEZ není jednoduchá práce. Řešení a názory jak personalistů, tak vědeckých odborníků si můžete přečíst v následujícím článku, na závěr pohled analytika z Jobs.cz

5.12.2017 v 20:51 | Karma: 10,91 | Přečteno: 442x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

NUSIM2017: Role design authority a zvládání těžkých havárií na jaderných elektrárnách

V druhé části konference NUSIM byly řešeny problémy design authority s hlavním tématem udržení plánů jaderných elektráren ve shodě s projektem, a také bezpečnostní systémy pro reaktory generace II ke zvládání těžkých havárií.

5.12.2017 v 18:19 | Karma: 11,08 | Přečteno: 189x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zkušenosti z provozu českých a Slovenských jaderných elektráren se zaměřením na bezpečnost

Letošní konference NUSIM2017 byla vskutku bohatá a hlavní témata, kterých se týkala, byla: bezpečnost provozu JE a lidské zdroje. Úvodních slov konference se chopili prezidenti ČNS a SNUS, Daneš Burket a Vladimír Slugeň.

4.12.2017 v 14:10 | Karma: 12,38 | Přečteno: 417x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Malé modulární reaktory, část II

V tomto článku poskytnu výčet dalších konceptů, které jsou „na papíře“, v licenčním řízení, či dokonce ve výstavbě, jako například plovoucí elektrárna Akademik Lomonosov se dvěma reaktory KLT-40S.

28.11.2017 v 23:50 | Karma: 16,56 | Přečteno: 738x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Malé modulární reaktory, část I

Modulární reaktory jsou novým trendem na poli jaderné energetiky. Přesto, že se tento fenomén teprve rozrůstá, může v budoucnu přinést zajímavé informace a provozní zkušenosti. V následujících článcích shrnu základy SMR reaktorů.

28.11.2017 v 21:46 | Karma: 15,50 | Přečteno: 552x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma: 13,74 | Přečteno: 962x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část III

V minulém díle byla představena Frankova laboratoř neutronové fyziky, v následujícím bude shrnuto využití reaktoru IBR-2. Dále pak poslední laboratoře z exkurze v SUJV jako laboratoř jaderných, zabývající se projektem Gigatone

5.10.2017 v 18:56 | Karma: 10,81 | Přečteno: 263x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část II

V minulém článku jste se dozvěděli o Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, zejména o laboratoři pro studium vysokých energií. Následující je zaměřen na laboratoře jaderných reakcí a neutronové fyziky s reaktorem IBR-2

5.10.2017 v 15:58 | Karma: 11,47 | Přečteno: 274x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část I

Většina čtenářů zajímajících se o fyziku elementárních částic jistě zná vědecký komplex CERN. Málokdo ale ví, že přibližně 100 km severně od Moskvy jsou vystavěny vědeckovýzkumné laboratoře.zabývající se podobnými problémy

4.10.2017 v 20:51 | Karma: 12,17 | Přečteno: 345x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část II

V minulém příspěvku byly shrnuty základní příčiny úpadku jaderného programu ve Spojených státech, v dnešním článku si můžete přečíst, jakým způsobem by USA mohla tyto problémy překonat a dostat se opět do čela jaderného programu.

8.8.2017 v 8:45 | Karma: 15,38 | Přečteno: 549x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část I

Spojené státy, dříve velmi silná mocnost v jaderném průmyslu, ztratila krok s ostatními jadernými velmocemi. Jaké jsou důvody tohoto sestupu? Přetrvává možnost, aby si znovu vydobyla první příčky?

7.8.2017 v 23:25 | Karma: 18,95 | Přečteno: 703x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

6.5.2017 v 12:52 | Karma: 19,86 | Přečteno: 442x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Stuxnet – vir který napadl íránský jaderný program

Bezpečnost jaderných zařízení hraje klíčovou roli v otázce jejich provozu, ne vždy jde však o bezpečnost fyzických systémů, bezpečnost je třeba zajistit také počítačovým systémům, které se mohou stát terčem hackerů.

10.4.2017 v 19:58 | Karma: 13,46 | Přečteno: 957x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Tchien-wan

Dnešní článek popíše jednu z nejbezpečnějších tlakovodních jaderných elektráren. Jedná se o čínskou Tchien-wan (pchin-jin: Tianwan), která se ve své kategorii pyšní několika nadstandardními bezpečnostními prvky.

9.4.2017 v 9:51 | Karma: 13,07 | Přečteno: 310x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Jaderná elektrárna Kudankulam

Další článek je věnován indické jaderné elektrárně Kudankulam, která se pyšní svými vylepšeními oproti klasickým jaderným elektrárnám generace II.

24.3.2017 v 7:02 | Karma: 16,07 | Přečteno: 492x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Rovnocenné podmínky pro různé zdroje energie?

Jednotlivé zdroje energie mají různé zastoupení a různou podporu jak u obyvatel, tak u státu. Vezmeme-li například pořizovací ceny, jaderné zdroje velmi zaostávají za fosilními, se kterými je lze co do charakteru výroby srovnávat.

23.3.2017 v 15:06 | Karma: 14,66 | Přečteno: 233x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Búšehr, íránská jaderná elektrárna

Jaderná elektrárna Búšehr je zatím jedinou íránskou jadernou elektrárnou a prozatím je zde v provozu pouze jeden blok VVER-1000.

5.3.2017 v 14:38 | Karma: 14,29 | Přečteno: 534x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Jsou elektromobily opravdu bezemisní? Část II

V následující části jsou shrnuty základní informace o studii provedené v USA, která se zaměřila na výpočet hmotnosti oxidů produkovaných elektromobily v různých státech.

4.3.2017 v 7:24 | Karma: 23,45 | Přečteno: 832x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 59
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 669x
Jmenuji se Pavel Suk, je mi 24 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.

Seznam rubrik