Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Problematika kolem reaktoru běloruské jaderné elektrárny

V poslední době na nás z různých informačních zdrojů vyskakují upozornění na běloruskou jadernou elektrárnu. Mnohdy jsou informace zatíženy politickými problémy. Pojďme se podívat na problematiku bez zbytečného zaujetí. 

Vysvětlení problému

Problém, týkající se výstavby první běloruské jaderné elektrárny, se týká dopravy a montáže jaderného reaktoru. Jaderný reaktor VVER-1200 byl při manipulaci špatně upevněn a došlo k vyklouznutí reaktoru z lože a upadnutí na zem. Jaderný reaktor je silnostěnná tlaková nádoba, vyrobená z velmi kvalitní ocele. Pád, který byl zaznamenán, se stal s prázdným reaktorem, nebylo v něm žádné palivo ani žádné radioaktivní látky, tudíž nelze tuto událost spojovat s jadernými nehodami.

Přezkoumání nehody

Nádoba reaktoru VVER-1200, stavěného v běloruské jaderné elektrárně, je téměř 11,2 m vysoká s průměrem 4,25 m. (VVER-1000 má stejnou výšku, pouze průměr nádoby činí 4,15 m). Stěna nádoby je téměř 20 cm tlustá a její váha dosahuje 323 tun. Je tedy zřejmé, že jakákoliv manipulace probíhá velmi pomalu a obtížně. Vzhledem k tloušťce reaktorové nádoby by nemělo dojít k poškození vlivem pádu z malé výšky. Pro zajímavost kontejnery na použité jaderné palivo, které dosahují podobné tloušťky nádoby, jako nádoba reaktoru VVER-1200, jsou testovány pádovou zkouškou. 

Jelikož celé zařízení nebylo ve stavu, kdy mohlo přijít do styku s radioaktivními látkami, může být kompletně zkontrolováno a podrobeno různým analýzám bez potřeby dekontaminace. V minulých dnech probíhaly na reaktorové nádobě různé zkoušky, počínaje vizuálními a konče nedestruktivními zkušebními metodami, které jsou založené na ionizujícím záření. Experti ze společnosti OKB Gidropress spolu s experty generálního projektanta provedli řadu zkoušek s pozitivním výsledkem. Dle získaných informací je možné celou nádobu bezpečně namontovat a používat.

Celá událost však nemá pouze technické aspekty. Vždy, když se jedná o jadernou energetiku, je třeba brát v úvahu také názor společnosti. Z tohoto důvodu nabídla dodavatelská společnost jaderného reaktoru zákazníkovi výměnu reaktorové nádoby za zcela novou. 

Celou událostí se jistě budou obě firmy zabývat ještě dlouho, proto je jasné, že se výstavba jaderné elektrárny protáhne. Do situace se navíc snaží vložit sousední Litva, která by si přála provést nezávislé zkoušky reaktorové nádoby. 

Historie JE

Jaderná elektrárna, jejíž výstavba probíhá v Bělorusku, dostala povolení k výstavbě již v roce 2013, v listopadu roku 2013 se začal lít beton prvního bloku jaderné elektrárny Ostrovecká. Stavební povolení pro druhý blok elektrárny bylo uděleno v únoru roku 2014. Reaktory stavěné v Bělorusku jsou VVER-1200 verze elektrárny je označována jako AES-2006. Jedná se o pokročilý tlakovodní reaktor generace III+, založený na dlouholetých zkušenostech s reaktory VVER-440 a VVER-1000.

Při projektování reaktoru VVER-1200 AES-2006 byly využívány pouze odzkoušené systémy, dále byl kladen velký důraz na pasivní bezpečnostní systémy. Jedním z prvků, které byly implementovány do této konstrukce, je bezpečnostní odvod tepla přes parogenerátory, který naběhne v případě úplného odstavení elektrárny od dodávek elektrického proudu, tedy až poté, co nenaskočí záložní dieselgenerátory. Dalším prvkem je lapač roztavené aktivní zóny, tudíž je velmi nepravděpodobné, aby se opakovala situace známá z jaderné elektrárny Fukushima. Je zvýšená pozornost na redundantní systémy a všechny systémy jsou řádně diverzifikovány. Celková účinnost elektrárny se zvýšila na 37 %.

Nyní probíhá spouštění podobného reaktoru jako 6. blok jaderné elektrárny Novovoroněžská. Reaktor v Novovoroněži byl 17. 8. připojen k elektrické síti a začal dodávat prozatím 240 MW elektrické energie do sítě. Tato hodnota však bude růst, zastaví se poté, co výkon dosáhne 1200 MW.

Závěr

V červnu tohoto roku se v běloruské jaderné elektrárně stala událost, při níž upadla nádoba tlakovodního reaktoru na zem. Celá událost byla řádně prošetřena a reaktorová nádoba přezkoumána. Výsledky expertíz hovoří jasně o nezávadnosti produktu. Je zde však druhá stránka věci a to veřejné mínění, proto společnost Rosatom nabídla vyrobit novou tlakovou nádobu reaktoru VVER-1200.  Jaderný reaktor je srdcem celé elektrárny. Pokud by se při pozdějším provozu objevily skryté vady na reaktorové nádobě, musela by být celá elektrárna uzavřena, jelikož reaktorovou nádobu již nelze po namontování vyměnit. 

Zdroje: atominfo.cz
           allforpower.cz
           rosatom.cz
           atominfo.cz

Autor: Pavel Suk | středa 24.8.2016 16:11 | karma článku: 20,98 | přečteno: 640x
  • Další články autora

Pavel Suk

Solné reaktory – řešení energetického problému lidstva?

V minulém článku byly shrnuty základní informace o reaktorech s roztavenými solemi, v následujících odstavcích si můžete přečíst současný vývoj těchto reaktorů, hlavně reaktoru Integral MSR.

7.3.2018 v 16:30 | Karma: 16,92 | Přečteno: 1154x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Solné reaktory - minulost, nebo budoucnost?

Jsou všechny koncepty jaderných reaktorů podobné tlakovodním reaktorům? Může být jaderné palivo v tekuté formě? Historii i princip fungování solných reaktorů si můžete přečíst v následujícím článku.

6.3.2018 v 18:50 | Karma: 22,51 | Přečteno: 1381x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

NUSIM2017: Zachování know-how jako klíčová dovednost pro existenci jadrných elektráren?

Nábor nových pracovníků Slovenských elektráren a skupiny ČEZ není jednoduchá práce. Řešení a názory jak personalistů, tak vědeckých odborníků si můžete přečíst v následujícím článku, na závěr pohled analytika z Jobs.cz

5.12.2017 v 20:51 | Karma: 10,91 | Přečteno: 442x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

NUSIM2017: Role design authority a zvládání těžkých havárií na jaderných elektrárnách

V druhé části konference NUSIM byly řešeny problémy design authority s hlavním tématem udržení plánů jaderných elektráren ve shodě s projektem, a také bezpečnostní systémy pro reaktory generace II ke zvládání těžkých havárií.

5.12.2017 v 18:19 | Karma: 11,08 | Přečteno: 189x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zkušenosti z provozu českých a Slovenských jaderných elektráren se zaměřením na bezpečnost

Letošní konference NUSIM2017 byla vskutku bohatá a hlavní témata, kterých se týkala, byla: bezpečnost provozu JE a lidské zdroje. Úvodních slov konference se chopili prezidenti ČNS a SNUS, Daneš Burket a Vladimír Slugeň.

4.12.2017 v 14:10 | Karma: 12,38 | Přečteno: 417x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Malé modulární reaktory, část II

V tomto článku poskytnu výčet dalších konceptů, které jsou „na papíře“, v licenčním řízení, či dokonce ve výstavbě, jako například plovoucí elektrárna Akademik Lomonosov se dvěma reaktory KLT-40S.

28.11.2017 v 23:50 | Karma: 16,56 | Přečteno: 738x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Malé modulární reaktory, část I

Modulární reaktory jsou novým trendem na poli jaderné energetiky. Přesto, že se tento fenomén teprve rozrůstá, může v budoucnu přinést zajímavé informace a provozní zkušenosti. V následujících článcích shrnu základy SMR reaktorů.

28.11.2017 v 21:46 | Karma: 15,50 | Přečteno: 552x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma: 13,74 | Přečteno: 962x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část III

V minulém díle byla představena Frankova laboratoř neutronové fyziky, v následujícím bude shrnuto využití reaktoru IBR-2. Dále pak poslední laboratoře z exkurze v SUJV jako laboratoř jaderných, zabývající se projektem Gigatone

5.10.2017 v 18:56 | Karma: 10,81 | Přečteno: 263x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část II

V minulém článku jste se dozvěděli o Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, zejména o laboratoři pro studium vysokých energií. Následující je zaměřen na laboratoře jaderných reakcí a neutronové fyziky s reaktorem IBR-2

5.10.2017 v 15:58 | Karma: 11,47 | Přečteno: 274x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část I

Většina čtenářů zajímajících se o fyziku elementárních částic jistě zná vědecký komplex CERN. Málokdo ale ví, že přibližně 100 km severně od Moskvy jsou vystavěny vědeckovýzkumné laboratoře.zabývající se podobnými problémy

4.10.2017 v 20:51 | Karma: 12,17 | Přečteno: 345x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část II

V minulém příspěvku byly shrnuty základní příčiny úpadku jaderného programu ve Spojených státech, v dnešním článku si můžete přečíst, jakým způsobem by USA mohla tyto problémy překonat a dostat se opět do čela jaderného programu.

8.8.2017 v 8:45 | Karma: 15,38 | Přečteno: 549x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část I

Spojené státy, dříve velmi silná mocnost v jaderném průmyslu, ztratila krok s ostatními jadernými velmocemi. Jaké jsou důvody tohoto sestupu? Přetrvává možnost, aby si znovu vydobyla první příčky?

7.8.2017 v 23:25 | Karma: 18,95 | Přečteno: 703x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

6.5.2017 v 14:12 | Karma: 15,85 | Přečteno: 552x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

6.5.2017 v 12:52 | Karma: 19,86 | Přečteno: 442x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Stuxnet – vir který napadl íránský jaderný program

Bezpečnost jaderných zařízení hraje klíčovou roli v otázce jejich provozu, ne vždy jde však o bezpečnost fyzických systémů, bezpečnost je třeba zajistit také počítačovým systémům, které se mohou stát terčem hackerů.

10.4.2017 v 19:58 | Karma: 13,46 | Přečteno: 957x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Tchien-wan

Dnešní článek popíše jednu z nejbezpečnějších tlakovodních jaderných elektráren. Jedná se o čínskou Tchien-wan (pchin-jin: Tianwan), která se ve své kategorii pyšní několika nadstandardními bezpečnostními prvky.

9.4.2017 v 9:51 | Karma: 13,07 | Přečteno: 310x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Jaderná elektrárna Kudankulam

Další článek je věnován indické jaderné elektrárně Kudankulam, která se pyšní svými vylepšeními oproti klasickým jaderným elektrárnám generace II.

24.3.2017 v 7:02 | Karma: 16,07 | Přečteno: 492x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Rovnocenné podmínky pro různé zdroje energie?

Jednotlivé zdroje energie mají různé zastoupení a různou podporu jak u obyvatel, tak u státu. Vezmeme-li například pořizovací ceny, jaderné zdroje velmi zaostávají za fosilními, se kterými je lze co do charakteru výroby srovnávat.

23.3.2017 v 15:06 | Karma: 14,66 | Přečteno: 233x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Búšehr, íránská jaderná elektrárna

Jaderná elektrárna Búšehr je zatím jedinou íránskou jadernou elektrárnou a prozatím je zde v provozu pouze jeden blok VVER-1000.

5.3.2017 v 14:38 | Karma: 14,29 | Přečteno: 534x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 59
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 669x
Jmenuji se Pavel Suk, je mi 24 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.

Seznam rubrik