Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ABWR Pokročilé varné reaktory

22. 10. 2016 21:54:46
ABWR jsou varné reaktory generace III+ od firem GE Hitachi Nuclear Energy a Toshiba. Klasické varné reaktory jsou například provozovány ve Spojených státech a v Japonsku. Nyní je na světě přibližně 94 varných reaktorů.

Hlavním rozdílem od klasických tlakovodních reaktorů varné reaktory je to, že nemají parogenerátory a k vývinu páry dochází přímo v reaktoru. Reaktory varných elektráren mají v horní části separátor kapiček, aby se v potrubí a v turbínách pohybovala pouze pára. Palivem zůstává stejně jako u tlakovodních reaktorů obohacený oxid uraničitý. Chladivem je voda, která se přivádí do varu a pohání přímo turbíny. Jelikož u varných reaktorů odpadá sekundární okruh, musí být zvýšeny nároky na bezpečnost a kontrolu systémů. Jelikož klasické varné reaktory jsou pouze generace III, nejsou pro výstavbu v Evropě vhodné, protože nyní se v Evropě vyžaduje pro výstavbu nových bloků reaktory generace III+.

ABWR (Advanced Boiling Water Reactor) je jaderný reaktor koncipován s výkonem mezi 1350 až 1460 MW elektrických. První ABWR byl postaven v Japonsku v roce 1996, přičemž vývoj začal v roce 1985, jedná se o elektrárnu Kaschiwazaki-Kariva.

Historie Varných reaktorů

Předchůdci pokročilých varných reaktorů, ABWR, jsou varné reaktory, BWR, například BWR-5. Hlavním vývojářem varných reaktorů byla v minulosti firma General Electric, která vyrobila několik sérií varných reaktorů, mezi kterými byl i varný reaktor BWR-5. Vývoj začal v 50. letech 20. století. Prvním varným reaktorem se stal reaktor ve Vallecitos Nuclear Center, který byl licencován v roce 1957. BWR-5 je jaderný reaktor generace II s kontejnmentem Mark-II a elektrickým výkonem kolem 1100MW elektrických. Obohacení paliva pro BWR-5 se pohybuje od 3,25 % do 5 %.

Kromě USA a Japonska jsou to i Evropské země a to Španělsko, Itálie, Švýcarsko, Švédsko a Finsko.

Technické parametry

Předpokládaná doba životnosti reaktorové nádoby je 60 let, tepelný výkon se pohybuje kolem 3930 MW. V aktivní zóně je 872 palivových článků a 205 kontrolních tyčí. Hlavní cirkulační čerpadla jsou oproti reaktoru BWR-5 umístěna uvnitř reaktoru. Celkový počet hlavních cirkulačních čerpadel byl zvýšen na 10 o celkovém průtoku 6912 m3/h. Kontrolní tyče jsou řízeny elektrohydraulicky. Elektrárna je řízena speciálním Fine Motion kontrolní systém, který je schopen odstavit reaktor během 2,8 sekund od prvotního signálu. Celkové digitální systémy dokáží samostatně najet s elektrárnou do kritického stavu a stejně tak odstavit reaktor.

Vystavěné jednotky

Mezi první vystavěné jednotky patří jednotky Kaschiwazaki-Kariva 6 a 7, které byly vybudovány v letech 1996 a 1997. Celý elektrárenský komplex prodělal v letech 2004 až 2008 několik zemětřesení a všechny reaktory musely být upraveny před dalším spuštěním. Jednotky 6 a 7 byly znovu spuštěny v roce 2009.

Hamaoka-5 je další z řady ABWR, výstavba začala v roce 2000 a první připojení k síti proběhlo již v roce 2004. Ke komerčnímu využívání došlo 18. ledna 2005.

Blok Shika-2 byl postaven v letech 2001 až 2005, ke komerčnímu využívání došlo 15. května 2006.

Jednotky ve výstavbě jsou: Shimane 3, Ohma 1, Higashidori 1.

Nyní je Japonsko ve fázi, kdy se snaží spouštět reaktory generace III, které byly po nehodě ve Fukushimě odstaveny. Spouštění reaktorů začalo na podzim v roce 2015. V roce 2015 byly znovu spuštěny celkem 4 jaderné reaktory. Japonsko zvážilo znovuspuštění všech jaderných bloků a minimálně 5 bloků již vyřadilo s konečnou platností z ekonomických důvodů. V roce 2016 se předpokládá znovuspuštění třetího bloku japonské elektrárny Ikata a prvních dvou bloků elektrárny Takahama. Procesem modernizace musí projít i japonské výzkumné reaktory. Již nyní je však jasné, že ne všechny reaktory budou opět uvedeny do provozu především z ekonomických důvodů.

Závěr

Reaktory ABWR jsou varné reaktory pokročilé generace III+. Hlavní zájem na výstavbě mělo v minulosti Japonsko, které se zaměřilo na průmysl varných reaktorů. Bohužel po nehodě v roce 2011 se rozhodlo všechny své jaderné elektrárny odstavit do doby, než vyřeší všechny problémy. Nyní se snaží je vracet zpět do provozu.

Zdroje: http://www.power-technology.com/

http://www.hitachi-hgne.co.jp/

http://atominfo.cz/

Autor: Pavel Suk | sobota 22.10.2016 21:54 | karma článku: 15.41 | přečteno: 396x

Další články blogera

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.76 | Přečteno: 352 | Diskuse

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část III

V minulém díle byla představena Frankova laboratoř neutronové fyziky, v následujícím bude shrnuto využití reaktoru IBR-2. Dále pak poslední laboratoře z exkurze v SUJV jako laboratoř jaderných, zabývající se projektem Gigatone

5.10.2017 v 18:56 | Karma článku: 7.30 | Přečteno: 131 | Diskuse

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část II

V minulém článku jste se dozvěděli o Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, zejména o laboratoři pro studium vysokých energií. Následující je zaměřen na laboratoře jaderných reakcí a neutronové fyziky s reaktorem IBR-2

5.10.2017 v 15:58 | Karma článku: 9.43 | Přečteno: 182 | Diskuse

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část I

Většina čtenářů zajímajících se o fyziku elementárních částic jistě zná vědecký komplex CERN. Málokdo ale ví, že přibližně 100 km severně od Moskvy jsou vystavěny vědeckovýzkumné laboratoře.zabývající se podobnými problémy

4.10.2017 v 20:51 | Karma článku: 10.98 | Přečteno: 229 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jakub Tenčl

Jak myšlenky ovlivňují tělo?

Otázka, která se může zdát jasná, avšak jaké jsou konkrétní chemické procesy vyvolané myšlenkou? Pokud je pravda, že myšlenka má moc ovlivnit systém chemické přeměny, pak další otázkou je...

21.11.2017 v 18:13 | Karma článku: 11.28 | Přečteno: 232 |

Michal Češek

Onemocnění, které mladé kulturistce obrátilo život naruby

Příběh Zoey Wright z britského Cornwallu může být velkou inspirací pro mnohé z těch, které postihla vážná nemoc, ale také pro ty, kteří se zajímají o oblast fitness a kulturistiky.

20.11.2017 v 20:32 | Karma článku: 14.09 | Přečteno: 955 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak vznikl vesmír? A co bylo předtím?

Co způsobilo vznik vesmíru? Mohl vzniknout náhodně nebo je dílem božím? Na obě otázky umí dnes fyzika dát komplikovanou a zatím samozřejmě neověřenou odpověď.

20.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 24.03 | Přečteno: 808 | Diskuse

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.04 | Přečteno: 486 | Diskuse

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 18.31 | Přečteno: 476 | Diskuse
Počet článků 52 Celková karma 9.37 Průměrná čtenost 472

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 23 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.