Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pokročilý tlakovodní reaktor VVER-1200 generace III+ pokračování

9. 12. 2016 11:20:57
Pokračování článku o jediném spuštěném tlakovodním lehkovodním reaktoru generace III+, Novovoroněžské II jaderné elektrárny. Informace o spouštění reaktoru.

V minulém článku jsem psal o tlakovodním reaktoru VVER-1200, byly zde popsány hlavně technické aspekty, které jsou zaměřeny na zvýšení bezpečnosti a využití elektrárny. Bezpečnostní prvky jsou zaměřeny hlavně na pasivní bezpečnost, čímž se elektrárna s tímto reaktorem posouvá do oblasti reaktorů III+ generace. Jedná se o velmi důležitý projekt, neboť je tato koncepce velmi podobná té, která byla nabízena v tendru na výstavbu nových bloků v jaderné elektrárně Temelín. Dnešní článek bude zaměřen hlavně na probíhající výstavby a spouštění prvního bloku s tímto reaktorem.

Spouštění Novovoroněž II

Novovoroněž II je jaderná elektrárna, ve které je užit jaderný reaktor VVER-1200. Jedná se již o 6. blok jaderné elektrárny a jde o první ze dvou plánovaných bloků s reaktory VVER-1200. Již v listopadu roku 2015 bylo zahájeno horké testování této elektrárny. Horké testování zahrnuje zkoušení všech systémů a sledování teplot a tlaků v různých potrubích. Před horkým testováním probíhala takzvaná studená fáze, při které byly testovány hydraulické systémy při teplotě do 135 °C. Horká fáze pak probíhá při standardním provozním tlaku 15,6 MPa a teplotách kolem 280 °C.

V březnu roku 2016 bylo zahájeno zavážení paliva do Novovoroněžské jaderné elektrárny. Zavážení paliva neprobíhalo standardním způsobem. Nejprve byla do reaktoru zavezena třetina palivových souborů, zbylé dvě třetiny byly pouze imitátory geometrie bez uranu. Později, po provedení testování budou imitátory vyměněny za klasické palivo. Nejprve bude reaktor provozován na minimální výkon, poté se přifázuje generátor a elektrárna začne vyrábět elektřinu. Celek bude znovu testován a postupně se jeho výkon zvýší na 100 %. Po překontrolování všech systémů přejde jaderná elektrárna do komerčního provozu. V květnu 2016 bylo dosaženo štěpné řetězové reakce, čili stavu, kdy reaktor běžel samostatně na minimální výkon. V říjnu potom tento blok dosáhl plného výkonu.

Kromě výstavby Novovoroněžské JE-II jsou nyní VVER-1200 ve výstavbě jako elektrárna Leningradská II, dva bloky jsou ve výstavbě v Bělorusku jako bloky Ostrovecké elektrárny. V roce 2018 mají dva bloky VVER-1200 doplnit stávající bloky VVER-440 v maďarské elektrárně Paks. Rosatom nebude stavět pouze na východě, jednou ze západních zemí, ve které bude stát reaktor VVER-1200 je Finsko. Kromě evropských zemí jsou v plánu bloky například v Egyptě a Bangladéši.

Jedná se o reaktor III+ generace, který splňuje všechny důležité parametry kladené na výstavbu nových jaderných reaktorů v Evropě. Jaderná elektrárna s reaktorem VVER-1200 má plánovanou životnost 60 let a tepelnou účinnost 33,9 %. Parní turbíny jsou poháněny sytou parou o tlaku 6,8 MPa. Palivem může být jak klasické uranové palivo, tak také MOX palivo. Palivové proutky obsahují vyhořívající absorbátory ve formě oxidů gadolinia. Reaktor VVER-1200 je dalším jaderným reaktorem z řady Voroněžských reaktorů. VVER-1200 je jedním z možných reaktorů vhodných pro výstavbu nových jaderných bloků v České republice. Vzhledem k dobrým zkušenostem s reaktory VVER by mohla být volba VVER-1200 (označováno pro českou republiku jako MIR1200) vhodná.

Zdroje: http://rosatomnewsletter.com/

www.atominfo.cz

http://www.world-nuclear-news.org/

www.iaea.org

Autor: Pavel Suk | pátek 9.12.2016 11:20 | karma článku: 18.87 | přečteno: 589x

Další články blogera

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.76 | Přečteno: 352 | Diskuse

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část III

V minulém díle byla představena Frankova laboratoř neutronové fyziky, v následujícím bude shrnuto využití reaktoru IBR-2. Dále pak poslední laboratoře z exkurze v SUJV jako laboratoř jaderných, zabývající se projektem Gigatone

5.10.2017 v 18:56 | Karma článku: 7.30 | Přečteno: 131 | Diskuse

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část II

V minulém článku jste se dozvěděli o Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, zejména o laboratoři pro studium vysokých energií. Následující je zaměřen na laboratoře jaderných reakcí a neutronové fyziky s reaktorem IBR-2

5.10.2017 v 15:58 | Karma článku: 9.43 | Přečteno: 182 | Diskuse

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část I

Většina čtenářů zajímajících se o fyziku elementárních částic jistě zná vědecký komplex CERN. Málokdo ale ví, že přibližně 100 km severně od Moskvy jsou vystavěny vědeckovýzkumné laboratoře.zabývající se podobnými problémy

4.10.2017 v 20:51 | Karma článku: 10.98 | Přečteno: 229 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jakub Tenčl

Jak myšlenky ovlivňují tělo?

Otázka, která se může zdát jasná, avšak jaké jsou konkrétní chemické procesy vyvolané myšlenkou? Pokud je pravda, že myšlenka má moc ovlivnit systém chemické přeměny, pak další otázkou je...

21.11.2017 v 18:13 | Karma článku: 11.28 | Přečteno: 232 |

Michal Češek

Onemocnění, které mladé kulturistce obrátilo život naruby

Příběh Zoey Wright z britského Cornwallu může být velkou inspirací pro mnohé z těch, které postihla vážná nemoc, ale také pro ty, kteří se zajímají o oblast fitness a kulturistiky.

20.11.2017 v 20:32 | Karma článku: 14.09 | Přečteno: 955 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak vznikl vesmír? A co bylo předtím?

Co způsobilo vznik vesmíru? Mohl vzniknout náhodně nebo je dílem božím? Na obě otázky umí dnes fyzika dát komplikovanou a zatím samozřejmě neověřenou odpověď.

20.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 24.03 | Přečteno: 808 | Diskuse

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.04 | Přečteno: 486 | Diskuse

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 18.31 | Přečteno: 476 | Diskuse
Počet článků 52 Celková karma 9.37 Průměrná čtenost 472

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 23 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.