Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jsou elektromobily opravdu bezemisní? Část I

3. 03. 2017 21:31:49
Rozvoj automobilového průmyslu se za poslední období stále více věnuje snižování emisí automobilů. S tím souvisí také rozvoj elektromobilů. Zde však vyvstává otázka: „Jsou elektromobily opravdu bezemisní ?

Spalovací motory automobilů produkují oxidy uhlíku, dusíku a síry, ty znečišťují ovzduší a jsou složitě odbouratelné. Proto se poslední dobou hovoří o změnách strategií automobilek a snižování obsahu motorů, vylepšení spalovacího a výfukového systému tak, aby automobily produkovaly co nejméně oxidů. „Nejzelenější“ automobily se zdají být elektromobily, i zde však vyvstává problém, který začíná již při výrobě. Elektromobily potřebují baterie s velkou kapacitou, aby měly postačující dojezd na jedno nabití. V dnešní době připadají v úvahu pouze baterie založené na lithiu a to lithium-iontové, lithium-polymerové, či lithium-železo-polymerové. Důležité je, že všechny tyto typy baterií jsou založeny na lithiu. Lithium je toxický materiál, který se bude muset recyklovat, aby se předešlo znečištění životního prostředí.

Druhá otázka elektromobilů se týká napájení. Majitel elektromobilu jej jednoduše připojí do elektrické zásuvky, aby se nabily baterie, ale v makroměřítku je třeba se ptát, odkud se elektřina bere. Na výběr je hned z několika možností, které se v základu dělí do 3 skupin: fosilní elektrárny (spalování uhlí, ropy, plynu, biomasy), obnovitelné zdroje energie (větrné elektrárny, vodní elektrárny, fotovoltaické a solární elektrárny) a jaderné elektrárny. Jaderné elektrárny jsou sice bezemisním zdrojem, ale prozatím je nelze kategorizovat do obnovitelných zdrojů energie. Poté, co se podaří uzavřít palivový cyklus, bude možné i jaderné elektrárny považovat za obnovitelné zdroje energie. Jednotlivé kategorie se od sebe liší především odpadem, výkonností, popřípadě emisemi.

Fosilní elektrárny spalují velké množství paliva a produkují velké množství oxidů, popílku, či pevných, nespalitelných materiálů. Fosilní zdroje představují velký podíl ve výrobě elektrické energie, průměrně v ČR 55,1 % (2015).

Opakem jsou obnovitelné zdroje energie, které při svém vlastním provozu neprodukují žádné oxidy, ani jiné prvky. Výkonnost obnovitelných zdrojů však není taková, jako fosilních zdrojů, nehledě na fakt, že nejsou zdrojem s konstantní výrobou elektrické energie, ale příkon do sítě se liší v závislosti na ročním období a denní hodině. V ČR činil v roce 2015 podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny 11,77 %.

Poslední kategorií jsou jaderné elektrárny, které poskytují kompromis mezi výkonem a produkcí emisí a odpadů. Jejich výkony, vztaženy na jeden energetický blok, jsou vyšší, než výkony fosilních elektráren. V České republice jsou dvě jaderné elektrárny, Dukovany a Temelín, ve kterých je celkem 6 jaderných bloků o celkovém výkonu přes 4000 MW elektrických, v roce 2015 představovaly jaderné elektrárny 31,13% podíl na výrobě elektřiny v České republice.

Na první pohled by se zdálo, že nejvhodnějšími zdroji pro dobíjení elektromobilů jsou obnovitelné zdroje energie. Musíme však vzít v úvahu potřebnou energii pro dobíjení. Například elektromobil Tesla S s kapacitou baterií 70 kWh má průměrný dojezd 390 km, což vychází přibližně na 180 Wh/km. Uvažujeme-li, že průměrný Čech ujede ročně přibližně 15000 km, dostaneme roční spotřebu jednoho elektromobilu Tesla S přibližně na 2,7 MWh. Takovou energii však již nelze dodávat pomocí obnovitelných zdrojů energie a je třeba „sáhnout“ po jiné, „méně čisté“, energii. V dalším článku bude zmíněna studie provedená v USA, která srovnává různé energetické mixy jednotlivých států na základě vhodnosti pro provozování elektromobilů. Je Německo opravdu tak zelené, jak se zdá? Jak by dopadla česká republika při provozu elektromobilů?

Zdroje: https://cs.wikipedia.org

http://www.auto.cz

http://www.ote-cr.cz

Autor: Pavel Suk | pátek 3.3.2017 21:31 | karma článku: 21.07 | přečteno: 724x

Další články blogera

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.76 | Přečteno: 352 | Diskuse

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část III

V minulém díle byla představena Frankova laboratoř neutronové fyziky, v následujícím bude shrnuto využití reaktoru IBR-2. Dále pak poslední laboratoře z exkurze v SUJV jako laboratoř jaderných, zabývající se projektem Gigatone

5.10.2017 v 18:56 | Karma článku: 7.30 | Přečteno: 131 | Diskuse

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část II

V minulém článku jste se dozvěděli o Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, zejména o laboratoři pro studium vysokých energií. Následující je zaměřen na laboratoře jaderných reakcí a neutronové fyziky s reaktorem IBR-2

5.10.2017 v 15:58 | Karma článku: 9.43 | Přečteno: 182 | Diskuse

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část I

Většina čtenářů zajímajících se o fyziku elementárních částic jistě zná vědecký komplex CERN. Málokdo ale ví, že přibližně 100 km severně od Moskvy jsou vystavěny vědeckovýzkumné laboratoře.zabývající se podobnými problémy

4.10.2017 v 20:51 | Karma článku: 10.98 | Přečteno: 229 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jakub Tenčl

Jak myšlenky ovlivňují tělo?

Otázka, která se může zdát jasná, avšak jaké jsou konkrétní chemické procesy vyvolané myšlenkou? Pokud je pravda, že myšlenka má moc ovlivnit systém chemické přeměny, pak další otázkou je...

21.11.2017 v 18:13 | Karma článku: 11.28 | Přečteno: 232 |

Michal Češek

Onemocnění, které mladé kulturistce obrátilo život naruby

Příběh Zoey Wright z britského Cornwallu může být velkou inspirací pro mnohé z těch, které postihla vážná nemoc, ale také pro ty, kteří se zajímají o oblast fitness a kulturistiky.

20.11.2017 v 20:32 | Karma článku: 14.09 | Přečteno: 955 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak vznikl vesmír? A co bylo předtím?

Co způsobilo vznik vesmíru? Mohl vzniknout náhodně nebo je dílem božím? Na obě otázky umí dnes fyzika dát komplikovanou a zatím samozřejmě neověřenou odpověď.

20.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 24.03 | Přečteno: 808 | Diskuse

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.04 | Přečteno: 486 | Diskuse

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 18.31 | Přečteno: 476 | Diskuse
Počet článků 52 Celková karma 9.37 Průměrná čtenost 472

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 23 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.