Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rovnocenné podmínky pro různé zdroje energie?

23. 03. 2017 15:06:46
Jednotlivé zdroje energie mají různé zastoupení a různou podporu jak u obyvatel, tak u státu. Vezmeme-li například pořizovací ceny, jaderné zdroje velmi zaostávají za fosilními, se kterými je lze co do charakteru výroby srovnávat.

Jaderné zdroje mají velmi vysoké pořizovací náklady, navíc po jejich trvalém vyřazení z provozu je potřeba určitý kapitál pro dekontaminaci elektrárny, uskladnění použitého jaderného paliva, či decommissioning elektrárny.

V současnosti, se stává, že je jaderná elektrárna vyřazena z „ekonomických důvodů“. V minulosti nebyly ekonomické důvody hlavními příčinami uzavírání jaderných elektráren, šlo spíš o politické důvody, či vylepšení technologií. Co si pod pojmem uzavření z ekonomických důvodů? Jaderná elektrárna na rozdíl od fosilních vyměňuje palivo jednou za delší dobu, zpravidla je délka kampaně kolem 4 let, přičemž se každý rok vymění část paliva a celá vsázka je přeskládána, aby bylo palivo co nejefektivněji využito. Jedním z ekonomických důvodů může být neefektivnost nákupu nového paliva. Zpravidla se tak stává před plánovaným odstavením jaderného zařízení. Dalším ekonomickým důvodem může být neschopnost udržet ceny elektřiny na úrovni dotovaných obnovitelných zdrojů energie (ztráta konkurenceschopnosti).

Podobný úděl čekal také dvě illinoiské jaderné elektrárny a to Clinton a Quad Cities. Jaderná elektrárna Clinton disponuje 1065 MW varným reaktorem, který je v provozu od roku 1987. V jaderné elektrárně Quad Cities jsou od roku 1973 instalovány dva varné reaktory, každý o výkonu 940 MW elektrických. V obou těchto komplexech pracuje na stálý pracovní úvazek přes 1500 zaměstnanců, kteří by museli hledat nové zaměstnání. V květnu 2016 přišla zpráva o uzavírání těchto komplexů. JE Clinton v lednu 2017, JE Quad Cities o rok později. Důvodem zavření těchto jednotek je neschopnost konkurovat dotovaným a upřednostňovaným obnovitelným zdrojům energie. Pro představu, cena elektřiny v Illinois je pod 5 centů za kWh. Elektřina z větrných elektráren se pohybuje (po započítání dotací) kolem 2,3 centů za kWh, zatímco elektřina z fotovoltaických panelů je kolem 21 centů.

Naštěstí se ukázalo východisko, které může zachránit elektrárny a prodloužit jejich provoz o další roky. Dobrá zpráva pro elektrárny přišla v prosinci 2016 v podobě zákona o uznání přínosu jaderné energetiky jakožto bezemisního zdroje, který pomáhá snižovat emise ve státě. Díky tomuto zákonu bude ve státě Illinois zajištěn nepřetržitý provoz jaderných elektráren. Ve státě je nyní v provozu 11 jaderných bloků, přičemž výše zmíněné Clinton a Quad Cities díky tomuto zákonu zůstanou v provozu. Platnost zákona se předpokládá od června roku 2017.

Důležitou informací je, že Illinois není prvním státem, ve kterém je prosazen podobný zákon. V srpnu 2016 prosadil stát New York podobný zákon o čisté energetice, zohledňující standardy čisté energie založené na bezemisní energii. Díky tomu byly zachráněny 4 jaderné elektrárny, které by se zřejmě musely uzavřít.

Kromě státu Illinois je možné, že zákon ovlivní také jiné státy a jaderná energetika se opět dostane ke slovu. Kromě toho, že zákon udržuje v provozu stávající jaderné elektrárny, dává záruku provozu nově postaveným blokům. V budoucnu je možné uvažovat i nad zákony, které by poskytovaly záruky investorům v investování do nových jaderných bloků. Jedním z důvodů situace ohledně nynější výstavby jaderných bloků v USA a v Evropě, jsou nedostatečné záruky v možnost provozu jaderného zařízení i po době výstavby. Výstavba jaderných elektráren byla vždy dlouhodobou záležitostí, nyní se ukazuje, že projekty se mohou nejenom zpozdit, ale také prodražit. Nikdo však nedává záruky, že projekt, který byl schválen nyní, bude schválený i za 15 let, kdy dojde k jeho spouštění. Podobná situace nastala ve Francii při spouštění rychlého reaktoru Super Phénix.

Zdroje: https://www.forbes.com

http://world-nuclear-news.org

http://wqad.com

Autor: Pavel Suk | čtvrtek 23.3.2017 15:06 | karma článku: 12.93 | přečteno: 209x

Další články blogera

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.76 | Přečteno: 352 | Diskuse

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část III

V minulém díle byla představena Frankova laboratoř neutronové fyziky, v následujícím bude shrnuto využití reaktoru IBR-2. Dále pak poslední laboratoře z exkurze v SUJV jako laboratoř jaderných, zabývající se projektem Gigatone

5.10.2017 v 18:56 | Karma článku: 7.30 | Přečteno: 131 | Diskuse

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část II

V minulém článku jste se dozvěděli o Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, zejména o laboratoři pro studium vysokých energií. Následující je zaměřen na laboratoře jaderných reakcí a neutronové fyziky s reaktorem IBR-2

5.10.2017 v 15:58 | Karma článku: 9.43 | Přečteno: 182 | Diskuse

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část I

Většina čtenářů zajímajících se o fyziku elementárních částic jistě zná vědecký komplex CERN. Málokdo ale ví, že přibližně 100 km severně od Moskvy jsou vystavěny vědeckovýzkumné laboratoře.zabývající se podobnými problémy

4.10.2017 v 20:51 | Karma článku: 10.98 | Přečteno: 229 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jakub Tenčl

Jak myšlenky ovlivňují tělo?

Otázka, která se může zdát jasná, avšak jaké jsou konkrétní chemické procesy vyvolané myšlenkou? Pokud je pravda, že myšlenka má moc ovlivnit systém chemické přeměny, pak další otázkou je...

21.11.2017 v 18:13 | Karma článku: 11.28 | Přečteno: 232 |

Michal Češek

Onemocnění, které mladé kulturistce obrátilo život naruby

Příběh Zoey Wright z britského Cornwallu může být velkou inspirací pro mnohé z těch, které postihla vážná nemoc, ale také pro ty, kteří se zajímají o oblast fitness a kulturistiky.

20.11.2017 v 20:32 | Karma článku: 14.09 | Přečteno: 955 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak vznikl vesmír? A co bylo předtím?

Co způsobilo vznik vesmíru? Mohl vzniknout náhodně nebo je dílem božím? Na obě otázky umí dnes fyzika dát komplikovanou a zatím samozřejmě neověřenou odpověď.

20.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 24.03 | Přečteno: 808 | Diskuse

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.04 | Přečteno: 486 | Diskuse

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 18.31 | Přečteno: 476 | Diskuse
Počet článků 52 Celková karma 9.37 Průměrná čtenost 472

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 23 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.