Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

6. 05. 2017 14:12:50
Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

Po návštěvě strojovny jsme přešli do velínu 6. energetického bloku. V porovnání s velínem jaderné elektrárny Dukovany, či Temelín je velín reaktoru VVER-1200 mnohem modernější. I zde probíhala krátká přednáška, zaměřena na kvalifikovanost personálu a hierarchii postupu od operátora sekundárního okruhu přes operátora primárního okruhu až k vedoucímu směny. Během pobytu ve velínu se ozvala zvuková signalizace hlásící nějaký problém, bylo nám však vysvětleno, že to jsou pouze varovné signály, na které operátoři umí bezpečně zareagovat a že se nejedná o žádnou poruchu, mohlo například jít o teplotní čidlo v nějakém pomocném čerpadle a tento signál slouží k tomu, aby se daná komponenta opravila, či vyměnila a nevznikla tak závažnější situace.

Výstavba 7. bloku

Návštěvou velínu končila exkurze na 6. bloku Novovoroněžské elektrárny a my se přesunuli na staveniště 7. bloku, kde byly předvedeny systémy Multi-D. Sešli jsme se v takzvané stojící místnosti, kde byl počítač, televizor a mnoho nástěnek s různými papíry. Místnost je takto pojmenována z důvodu, že zde pracovníci pouze stojí a debatují nad prováděnými pracemi na staveništi.

Zde probíhala prezentace systémů Multi-D pomocí 3D modelu, ve kterém byly ukazovány jednotlivé komponenty a jejich technické specifikace. Jedna část elektrárny (reaktorový sál a přilehlé komponenty) se skládá z několika desítek tisíc komponent. Tím končila prohlídka Novovoroněžské jaderné elektrárny, ale exkurze pokračovaly dál.

Životní prostředí

Následně jsme přejeli do města Novovoroněž, kde jsme navštívili centrum monitoringu životního prostředí kolem jaderné elektrárny. Zde jsme byli seznámeni s metodami měření vzduchu, vod a půd v okolí jaderné elektrárny. Vzduch se například stlačí do malých skleněných dóz a poté je měřen pomocí gama-spektrometrického systému a HPGe detektorů. Co se týče měření vody, tak se nechá velké množství vody odpařit a zbylý koncentrát se měří pomocí scintilačních detektorů, pokud se ve vodě ukáže vyšší aktivita, jsou vzorky přeměřeny také HPGe detektorem.

Výukové středisko

Jako poslední jsme navštívili výukové středisko operátorů. Celý komplex se skládal z několika velkých místností, ve kterých se nacházely simulátory jednotlivých ovládacích prvků. Co se týče výcviku obsluhy, jedná se o velmi promyšlené dílo. Celý výcvik je nahráván a posuzován odborníky. Poté, co obsluha provede plánovanou akci, se všichni přesunou do vedlejší místnosti, kde s pomocí moderní techniky mohou celý proces okomentovat a poukázat na možné chyby při obsluze.

Kromě standardních simulátorů jsou ve výcvikovém centru k dispozici také simulátory záložního velínu a přesné kopie systémů řízení a kontroly. Generátory různých poruch na elektrárně pomohou lépe obsluze pochopit jakým způsobem správně a včas zareagovat na jednotlivé poruchy tak, aby v první řadě nebylo ohroženo životní prostředí a v druhé řadě nebyla ohrožena elektrárna jako taková.

Velmi zajímavé bylo navštívit projekční místnost s 3D modelem, kterým se mohl kdokoliv pohybovat napříč celou jadernou elektrárnou. Jaderná elektrárna je rozlehlá a obsahuje stovky různých chodeb a dveří, je tedy bezprostředně nutné, aby se personál dokázal orientovat. Díky 3D místnosti je možné naučit se pohybovat elektrárnou bez narušení normálního provozu.

Novovoroněžská jaderná elektrárna je první komerční elektrárnou generace III+ s tlakovodním reaktorem, jedná se o velmi zajímavý projekt pro mnoho zemí. Výstavba se připravuje například také v Maďarské elektrárně Pakš. V minulosti byl podobný projekt zařazen i v tendru na rozšíření JE Temelín. Z pohledu bezpečnosti se jedná o nejmodernější a nejbezpečnější tlakovodní jadernou elektrárnu v komerčním provozu. Kromě standardních bezpečnostních prvků disponuje také lapačem roztaveného coria, pasivním systémem SPOT na dochlazování AZ, či dvojitým kontejnmentem. Zkušenosti, které získají ruští inženýři při provozu této elektrárny, budou jistě v budoucí době velmi žádány, dost možná i Českou republikou.

Autor: Pavel Suk | sobota 6.5.2017 14:12 | karma článku: 14.10 | přečteno: 396x

Další články blogera

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část III

V minulém díle byla představena Frankova laboratoř neutronové fyziky, v následujícím bude shrnuto využití reaktoru IBR-2. Dále pak poslední laboratoře z exkurze v SUJV jako laboratoř jaderných, zabývající se projektem Gigatone

5.10.2017 v 18:56 | Karma článku: 6.62 | Přečteno: 103 | Diskuse

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část II

V minulém článku jste se dozvěděli o Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, zejména o laboratoři pro studium vysokých energií. Následující je zaměřen na laboratoře jaderných reakcí a neutronové fyziky s reaktorem IBR-2

5.10.2017 v 15:58 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 164 | Diskuse

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část I

Většina čtenářů zajímajících se o fyziku elementárních částic jistě zná vědecký komplex CERN. Málokdo ale ví, že přibližně 100 km severně od Moskvy jsou vystavěny vědeckovýzkumné laboratoře.zabývající se podobnými problémy

4.10.2017 v 20:51 | Karma článku: 10.52 | Přečteno: 201 | Diskuse

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část II

V minulém příspěvku byly shrnuty základní příčiny úpadku jaderného programu ve Spojených státech, v dnešním článku si můžete přečíst, jakým způsobem by USA mohla tyto problémy překonat a dostat se opět do čela jaderného programu.

8.8.2017 v 8:45 | Karma článku: 14.25 | Přečteno: 478 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 16.71 | Přečteno: 448 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.65 | Přečteno: 469 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč vlastně fungují – přesýpací hodiny?

Co mají přesýpací hodiny společného s klenbou kostela – a proč vlastně fungují tak, jak fungují? (blog je dnes kratší, ca. 2 min.)

12.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 26.74 | Přečteno: 830 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii–7. Haeckelov „zločin“ alebo: Škandalózna nevedomosť či „farizejstvo“?

Keď mal Darwin problém a jeho teória sa ocitla v úzkych kvôli objavom v paleontológii a s tým súvisiacou myšlienkou homológií, domnieval sa, že najlepšie podporia jeho teóriu údajné dôkazy z vtedajších poznatkov embryológie.

9.10.2017 v 17:50 | Karma článku: 7.83 | Přečteno: 151 |
Počet článků 51 Celková karma 8.71 Průměrná čtenost 467

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 23 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.