Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí
Po návštěvě strojovny jsme přešli do velínu 6. energetického bloku. V porovnání s velínem jaderné elektrárny Dukovany, či Temelín je velín reaktoru VVER-1200 mnohem modernější. I zde probíhala krátká přednáška, zaměřena na kvalifikovanost personálu a hierarchii postupu od operátora sekundárního okruhu přes operátora primárního okruhu až k vedoucímu směny. Během pobytu ve velínu se ozvala zvuková signalizace hlásící nějaký problém, bylo nám však vysvětleno, že to jsou pouze varovné signály, na které operátoři umí bezpečně zareagovat a že se nejedná o žádnou poruchu, mohlo například jít o teplotní čidlo v nějakém pomocném čerpadle a tento signál slouží k tomu, aby se daná komponenta opravila, či vyměnila a nevznikla tak závažnější situace.
Výstavba 7. bloku
Návštěvou velínu končila exkurze na 6. bloku Novovoroněžské elektrárny a my se přesunuli na staveniště 7. bloku, kde byly předvedeny systémy Multi-D. Sešli jsme se v takzvané stojící místnosti, kde byl počítač, televizor a mnoho nástěnek s různými papíry. Místnost je takto pojmenována z důvodu, že zde pracovníci pouze stojí a debatují nad prováděnými pracemi na staveništi.
Zde probíhala prezentace systémů Multi-D pomocí 3D modelu, ve kterém byly ukazovány jednotlivé komponenty a jejich technické specifikace. Jedna část elektrárny (reaktorový sál a přilehlé komponenty) se skládá z několika desítek tisíc komponent. Tím končila prohlídka Novovoroněžské jaderné elektrárny, ale exkurze pokračovaly dál.
Životní prostředí
Následně jsme přejeli do města Novovoroněž, kde jsme navštívili centrum monitoringu životního prostředí kolem jaderné elektrárny. Zde jsme byli seznámeni s metodami měření vzduchu, vod a půd v okolí jaderné elektrárny. Vzduch se například stlačí do malých skleněných dóz a poté je měřen pomocí gama-spektrometrického systému a HPGe detektorů. Co se týče měření vody, tak se nechá velké množství vody odpařit a zbylý koncentrát se měří pomocí scintilačních detektorů, pokud se ve vodě ukáže vyšší aktivita, jsou vzorky přeměřeny také HPGe detektorem.
Výukové středisko
Jako poslední jsme navštívili výukové středisko operátorů. Celý komplex se skládal z několika velkých místností, ve kterých se nacházely simulátory jednotlivých ovládacích prvků. Co se týče výcviku obsluhy, jedná se o velmi promyšlené dílo. Celý výcvik je nahráván a posuzován odborníky. Poté, co obsluha provede plánovanou akci, se všichni přesunou do vedlejší místnosti, kde s pomocí moderní techniky mohou celý proces okomentovat a poukázat na možné chyby při obsluze.
Kromě standardních simulátorů jsou ve výcvikovém centru k dispozici také simulátory záložního velínu a přesné kopie systémů řízení a kontroly. Generátory různých poruch na elektrárně pomohou lépe obsluze pochopit jakým způsobem správně a včas zareagovat na jednotlivé poruchy tak, aby v první řadě nebylo ohroženo životní prostředí a v druhé řadě nebyla ohrožena elektrárna jako taková.
Velmi zajímavé bylo navštívit projekční místnost s 3D modelem, kterým se mohl kdokoliv pohybovat napříč celou jadernou elektrárnou. Jaderná elektrárna je rozlehlá a obsahuje stovky různých chodeb a dveří, je tedy bezprostředně nutné, aby se personál dokázal orientovat. Díky 3D místnosti je možné naučit se pohybovat elektrárnou bez narušení normálního provozu.
Novovoroněžská jaderná elektrárna je první komerční elektrárnou generace III+ s tlakovodním reaktorem, jedná se o velmi zajímavý projekt pro mnoho zemí. Výstavba se připravuje například také v Maďarské elektrárně Pakš. V minulosti byl podobný projekt zařazen i v tendru na rozšíření JE Temelín. Z pohledu bezpečnosti se jedná o nejmodernější a nejbezpečnější tlakovodní jadernou elektrárnu v komerčním provozu. Kromě standardních bezpečnostních prvků disponuje také lapačem roztaveného coria, pasivním systémem SPOT na dochlazování AZ, či dvojitým kontejnmentem. Zkušenosti, které získají ruští inženýři při provozu této elektrárny, budou jistě v budoucí době velmi žádány, dost možná i Českou republikou.
