Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část I

Spojené státy, dříve velmi silná mocnost v jaderném průmyslu, ztratila krok s ostatními jadernými velmocemi. Jaké jsou důvody tohoto sestupu? Přetrvává možnost, aby si znovu vydobyla první příčky?

Nejprve se podíváme na to, jakým způsobem se mohly Spojené Státy, které v 50. a 60. letech testovaly všechny možné kombinace materiálů v jaderných reaktorech, sestoupit až k tomu, že své jaderné elektrárny musí dotovat, aby nebyly předčasně uzavřeny. Na webu businessinsider.com tvrdí, že existuje hned 12 důvodů, proč jaderný průmysl v USA padá.

Prvním důvodem je malá těžba uranu, která absolutně nestačí domácí spotřebě. Spojené státy dováží celkem 85 % uranu z Ruska, Kanady, Austrálie, Kazachstánu a Namíbie, ačkoliv má na svém území stále ložiska uranu, která se vyplatí těžit.

I když by Spojené státy těžily uran, nedokázaly by jej obohacovat, s tím souvisí druhý problém. Spojené státy nedisponují ani jedním obohacovacím závodem, jediný, který je nyní v provozu na americké půdě patří Britům.

Třetí a čtvrtý problém nemusí zcela souviset s energetickými reaktory, týká se nedostatku závodů na výrobu těžké vody a používání plutonia 238 ve vesmírném programu jako zdroje tepla.

Spojené státy se nikdy nestaraly o použité jaderné palivo. Z pohledu rozlehlosti půdy jsou zde možnosti kam jaderné palivo uložit, jako například úložiště Yucca Mountain a podobně. NRC (Americký regulační úřad) tvrdí, že kontejnery, ve kterých je dnes použité palivo skladováno vydrží minimálně 100 let, po této době bude nutné použité palivo přeložit do nových obalů. Na rozdíl od Česka skladují Američané použité palivo v betonových kontejnerech pod širým nebem.

Jižní průzkumný tunel úložiště Yucca Mountains

Požité jaderné palivo obsahuje ještě velké množství štěpných izotopů a lze je z něj separovat a připravit nové MOX palivo, což je zkratka pro Mixed Oxid Fuel. Dalším důvodem úpadku je nedostatečná základna pro přepracování paliva, ani v jednom jaderném reaktoru ve Spojených státech není použita technologie s přepracováním paliva. Nejdále se v tomto oboru dostali Francouzi, kteří přepracovávají a používají MOX palivo v některých svých reaktorech.

Nezájem amerického výzkumu o jiné, než tlakovodní reaktory jen prohloubil propad Spojených států. Například jejich výzkum rychlých sodíkem chlazených reaktorů skončil Prototypem reaktoru EBR-II v roce 1994. Jiné mocnosti, jako například Francie, také provozovaly rychlé reaktory (Phénix a Superphénix), avšak ani tyto reaktory se nedočkaly širšího použití. Nejdále se dostali Rusové, kteří postoupili v sérii reaktorů BN až k BN-800, který je od minulého roku v komerčním provozu.

Velký podíl na úpadku jaderného průmyslu v USA a zejména i vyhlášení bankrotu amerického dodavatele jaderných elektráren Westinghouse měl vývoj jejich nejnovějšího tlakovodního reaktoru AP1000. Výstavba tohoto tlakovodního reaktoru probíhá nyní pouze na 1 místě v USA (výstavba V. C. Summer byla 31.7.2017 zastavena), celkem 2 jaderné bloky (a další 4 bloky v Číně). Během výstavby americký regulátor (NRC)  vydal nové požadavky a tak musela být technologie upravována. Kvůli tomu je výstavba zpožděna a náklady přesahují plánovaný rozpočet. V červnu 2017 Westinghouse prohrál spor ohledně získání 2 miliard dolarů od obchodního partnera za překročení nákladů na výstavbu jaderných zařízení v elektrárnách V. C. Summer a Vogtle. Navíc se na konci června objevila zpráva o změně vedení projektu elektrárny Vogtle. Do konce července má Georgijská energetická společnost a Jižní Nukleární převzít projekt od společnosti Westinghouse.

Podobně jako výzkum sodíkem chlazených reaktorů dopadl i výzkum vysokoteplotních reaktorů a reaktorů s roztavenými solemi (MSR). Američané vystavěli celkem 2 bloky vysokoteplotních reaktorů, které byly uzavřeny v letech 1974 a 1986. Co se týče solemi chlazených reaktorů, byly vystavěny celkem 2 prototypy, které byly ovšem v 70. letech uzavřeny z politických důvodů. Hlavní výhoda solemi chlazených reaktorů spočívá v tom, že jejich palivo je ve formě roztoku smícháno s chladivem a tím nabývají vysoké inherentní bezpečnosti. Pokud se zvýší teplota chladiva, sníží se jeho hustota, částice paliva se od sebe dostanou dále a štěpná řetězová reakce se utlumí. Druhá výhoda MSR reaktorů je možnost použití v thorium-uranovém cyklu a díky tomu nevznikají dlouho žijící transurany, jako jsou americium a curium.

Pohled na reaktor pracující s roztacenými solemi (MSR experiment)

Poslední dva body úpadku jaderného programu se týkají regulačního úřadu a postupu pro povolení výstavby jaderných zařízení. Po jaderné nehodě Three Mile Island v roce 1979 se zvedly náklady na výstavbu jaderné elektrárny na trojnásobek předešlé hodnoty. Americký regulační úřad (NRC) navíc nemá zrovna rychlé odezvy, a tak se povolovací proces může prodloužit až o 2 roky. NRC však argumentuje, že jejich práci kazí skupiny bojující proti jadernému průmyslu. Z toho důvodu se potenciální investoři bojí investovat peníze do něčeho, co vůbec nemusí dopadnout dobře. Komplikace také způsobují zákonodárci, kteří vymýšlejí dotace pro obnovitelné zdroje energie, čímž narušují rovnováhu energetického trhu. Mnohé jaderné elektrárny jsou pak uzavřeny předčasně z důvodu neschopnosti vyrovnat se dotovaným zdrojům. Tato pravidla a zákony lze rozdělit na státní, regionální a federální, takže se stává, že například úředníci v Nové Anglii nerozumí tržním pravidlům v Kalifornii.

Pokračování najdete v dalším díle.

Zdroje: www.axios.com

              http://chronicle.augusta.com

             http://triblive.com

             http://www.businessinsider.com

Autor: Pavel Suk | pondělí 7.8.2017 23:25 | karma článku: 18,95 | přečteno: 703x
  • Další články autora

Pavel Suk

Solné reaktory – řešení energetického problému lidstva?

V minulém článku byly shrnuty základní informace o reaktorech s roztavenými solemi, v následujících odstavcích si můžete přečíst současný vývoj těchto reaktorů, hlavně reaktoru Integral MSR.

7.3.2018 v 16:30 | Karma: 16,92 | Přečteno: 1154x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Solné reaktory - minulost, nebo budoucnost?

Jsou všechny koncepty jaderných reaktorů podobné tlakovodním reaktorům? Může být jaderné palivo v tekuté formě? Historii i princip fungování solných reaktorů si můžete přečíst v následujícím článku.

6.3.2018 v 18:50 | Karma: 22,51 | Přečteno: 1381x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

NUSIM2017: Zachování know-how jako klíčová dovednost pro existenci jadrných elektráren?

Nábor nových pracovníků Slovenských elektráren a skupiny ČEZ není jednoduchá práce. Řešení a názory jak personalistů, tak vědeckých odborníků si můžete přečíst v následujícím článku, na závěr pohled analytika z Jobs.cz

5.12.2017 v 20:51 | Karma: 10,91 | Přečteno: 442x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

NUSIM2017: Role design authority a zvládání těžkých havárií na jaderných elektrárnách

V druhé části konference NUSIM byly řešeny problémy design authority s hlavním tématem udržení plánů jaderných elektráren ve shodě s projektem, a také bezpečnostní systémy pro reaktory generace II ke zvládání těžkých havárií.

5.12.2017 v 18:19 | Karma: 11,08 | Přečteno: 189x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zkušenosti z provozu českých a Slovenských jaderných elektráren se zaměřením na bezpečnost

Letošní konference NUSIM2017 byla vskutku bohatá a hlavní témata, kterých se týkala, byla: bezpečnost provozu JE a lidské zdroje. Úvodních slov konference se chopili prezidenti ČNS a SNUS, Daneš Burket a Vladimír Slugeň.

4.12.2017 v 14:10 | Karma: 12,38 | Přečteno: 417x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Malé modulární reaktory, část II

V tomto článku poskytnu výčet dalších konceptů, které jsou „na papíře“, v licenčním řízení, či dokonce ve výstavbě, jako například plovoucí elektrárna Akademik Lomonosov se dvěma reaktory KLT-40S.

28.11.2017 v 23:50 | Karma: 16,56 | Přečteno: 738x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Malé modulární reaktory, část I

Modulární reaktory jsou novým trendem na poli jaderné energetiky. Přesto, že se tento fenomén teprve rozrůstá, může v budoucnu přinést zajímavé informace a provozní zkušenosti. V následujících článcích shrnu základy SMR reaktorů.

28.11.2017 v 21:46 | Karma: 15,50 | Přečteno: 552x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma: 13,74 | Přečteno: 962x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část III

V minulém díle byla představena Frankova laboratoř neutronové fyziky, v následujícím bude shrnuto využití reaktoru IBR-2. Dále pak poslední laboratoře z exkurze v SUJV jako laboratoř jaderných, zabývající se projektem Gigatone

5.10.2017 v 18:56 | Karma: 10,81 | Přečteno: 263x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část II

V minulém článku jste se dozvěděli o Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, zejména o laboratoři pro studium vysokých energií. Následující je zaměřen na laboratoře jaderných reakcí a neutronové fyziky s reaktorem IBR-2

5.10.2017 v 15:58 | Karma: 11,47 | Přečteno: 274x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část I

Většina čtenářů zajímajících se o fyziku elementárních částic jistě zná vědecký komplex CERN. Málokdo ale ví, že přibližně 100 km severně od Moskvy jsou vystavěny vědeckovýzkumné laboratoře.zabývající se podobnými problémy

4.10.2017 v 20:51 | Karma: 12,17 | Přečteno: 345x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část II

V minulém příspěvku byly shrnuty základní příčiny úpadku jaderného programu ve Spojených státech, v dnešním článku si můžete přečíst, jakým způsobem by USA mohla tyto problémy překonat a dostat se opět do čela jaderného programu.

8.8.2017 v 8:45 | Karma: 15,38 | Přečteno: 549x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

6.5.2017 v 14:12 | Karma: 15,85 | Přečteno: 552x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

6.5.2017 v 12:52 | Karma: 19,86 | Přečteno: 442x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Stuxnet – vir který napadl íránský jaderný program

Bezpečnost jaderných zařízení hraje klíčovou roli v otázce jejich provozu, ne vždy jde však o bezpečnost fyzických systémů, bezpečnost je třeba zajistit také počítačovým systémům, které se mohou stát terčem hackerů.

10.4.2017 v 19:58 | Karma: 13,46 | Přečteno: 957x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Tchien-wan

Dnešní článek popíše jednu z nejbezpečnějších tlakovodních jaderných elektráren. Jedná se o čínskou Tchien-wan (pchin-jin: Tianwan), která se ve své kategorii pyšní několika nadstandardními bezpečnostními prvky.

9.4.2017 v 9:51 | Karma: 13,07 | Přečteno: 310x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Jaderná elektrárna Kudankulam

Další článek je věnován indické jaderné elektrárně Kudankulam, která se pyšní svými vylepšeními oproti klasickým jaderným elektrárnám generace II.

24.3.2017 v 7:02 | Karma: 16,07 | Přečteno: 492x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Rovnocenné podmínky pro různé zdroje energie?

Jednotlivé zdroje energie mají různé zastoupení a různou podporu jak u obyvatel, tak u státu. Vezmeme-li například pořizovací ceny, jaderné zdroje velmi zaostávají za fosilními, se kterými je lze co do charakteru výroby srovnávat.

23.3.2017 v 15:06 | Karma: 14,66 | Přečteno: 233x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Búšehr, íránská jaderná elektrárna

Jaderná elektrárna Búšehr je zatím jedinou íránskou jadernou elektrárnou a prozatím je zde v provozu pouze jeden blok VVER-1000.

5.3.2017 v 14:38 | Karma: 14,29 | Přečteno: 534x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Jsou elektromobily opravdu bezemisní? Část II

V následující části jsou shrnuty základní informace o studii provedené v USA, která se zaměřila na výpočet hmotnosti oxidů produkovaných elektromobily v různých státech.

4.3.2017 v 7:24 | Karma: 23,45 | Přečteno: 832x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 59
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 669x
Jmenuji se Pavel Suk, je mi 24 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.

Seznam rubrik