Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část I

4. 10. 2017 20:51:46
Většina čtenářů zajímajících se o fyziku elementárních částic jistě zná vědecký komplex CERN. Málokdo ale ví, že přibližně 100 km severně od Moskvy jsou vystavěny vědeckovýzkumné laboratoře.zabývající se podobnými problémy

Spojený ústav jaderných výzkumů byl založen v květnu 1956, poté se zde začala velmi rychle budovat základna vědeckovýzkumných laboratoří, mezi které se řadí například Veksler-Baldinova laboratoř vysokých energií, Frankova laboratoř neutronové fyziky, Fljorovova laboratoř jaderných reakcí a laboratoře zajímající se o využití ionizujícího záření při léčbě rakoviny.

Ústav se kromě základního výzkumu zaměřuje také na aplikace výsledků výzkumu v průmyslu a například v oblasti materiálů spolupracuje s ruskou korporací pro atomovou energii Rosatom. Jedním ze společných projektů je studium bimetalických adaptérů na palivových kazetách pro reaktory typu RBMK. Výsledky z těchto experimentů se používají například v Kurské jaderné elektrárně provozované Rosatomem.

Česká republika měla při budování ústavu velký podíl a má jej dodnes i při jeho provozování. Nejenom, že jsme jednou z 18 členských zemí, ale také si Češi vysloužili vedoucí místa institutu. Například nyní je jedním z viceředitelů institutu český fyzik Richard Lednický, který studoval na matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Veksler-Baldinova laboratoř

Laboratoř byla založena roku 1944 a v roce 1949 bylo rozhodnuto o výstavbě synchrofázotronu, který byl v roce 1953 dokončen a v roce 1957 zprovozněn. Tento urychlovač částic je vyrobený z více jak 36 000 tun železa a zabírá celou místnost. Pomocí synchrofázotronu bylo možné urychlovat protony až do energie 10 GeV, nebo těžké prvky na energii od 100 MeV na nukleon do 4 GeV na nukleon. Urychlovač je již vyřazený z provozu a částečně demontovaný. Měděné kabely z cívek byly recyklovány a některé ocelové cívky odstraněny. Většina urychlovače však stojí stále na svém místě, jelikož by se odstraněním tak velké hmoty mohla narušit stabilita budovy.

Kromě synchrofázotronu je součástí této laboratoře také Nuklotron, urychlovač postavený na supravodivých magnetech vyvinutých v Dubně. Díky tomu je Nuklotron mnohem menší, energeticky méně náročný a hlavně výkonnější. S pomocí Nuklotronu lze urychlit těžké částice až na energii 7 GeV na nukleon. Hlavní použití Nuklotronu je studium tvorby a vlastností hyperjader a zjišťování charakteristik srážek protonu a deuteronu. Nuklotron je navíc zapojen do projektu NICA.

Projekt NICA

Projekt NICA, Nuclear Based Ion Collider fAcility, je projekt, který bude zkoumat interakce horké a husté hmoty. Pomocí srážek několika nukleonů při energiích od 4 do 11 GeV budou zkoumány podmínky podobné, jako panují v neutronových hvězdách. Collider, tedy srážeč, bude podobný, jaké mají například v CERNu­. Projekt je zatím pouze v začátcích a je třeba udělat ještě mnoho práce, výsledky by však mohly být v oboru experimentální fyziky průlomové.

Projekt NICA se bude skládat z generátoru nabitých částic, dále zde bude urychlovač částic, který bude urychlovat nabité ionty pouze na energii 600 MeV, takzvaný Booster, ze kterého bude svazek veden do Nuklotronu, kde se urychlí na energii přibližně 4,5 GeV a následně přejde do samotného srážeče, kde budou prováděny srážky a jejich měření.

Ve srážeči již částice nebudou urychlovány, ale pouze drženy ve své trajektorii a soustředěny do nejmenšího možného průřezu. Na srážeči jsou plánovány 2 detekční systémy, a to SPD (Spin Physics Detector) a MPD (Multi Purpose Detector), čili detektory spinů a víceúčelové detektory.

Celý projekt je rozdělen do 3 velkých částí: stage I, stage II a stage III. Během letošního roku by měla být spuštěna stage I, tedy experimenty s pevným terčem. Do roku 2019 by měla být připravena stage II, kde by byly prováděny pokusy se vstřícnými svazky, díky kterým bude možné sledovat srážky s mnohem vyšší srážecí energií. Stage III by měla přinést práci s polarizovanými svazky iontů, tato část by měla být dokončena v následujících 13 letech, ale přesné datum zatím není stanoveno.

Ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně (SÚJV) jsou prováděny podobné experimenty, jako v mnohem větším a známějším ústavu CERN. Přesto, že je SÚJV menší, vědci zde dosahují výborných výsledků a nových aplikací. Projekt, který nyní bude zabírat velké množství práce, je projekt NICA, soustředěný na výzkum neutronových hvězd. V dalším článku se dozvíte informace o zbylých laboratořích v Dubně, hlavně laboratoři jaderných reakcí, kde jsou připravovány supertěžké prvky.

Zdroj: jinr.ru

indico.cern.ch

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Pavel Suk | středa 4.10.2017 20:51 | karma článku: 11.03 | přečteno: 270x


Další články blogera

Pavel Suk

Solné reaktory – řešení energetického problému lidstva?

V minulém článku byly shrnuty základní informace o reaktorech s roztavenými solemi, v následujících odstavcích si můžete přečíst současný vývoj těchto reaktorů, hlavně reaktoru Integral MSR.

7.3.2018 v 16:30 | Karma článku: 14.40 | Přečteno: 600 | Diskuse

Pavel Suk

Solné reaktory - minulost, nebo budoucnost?

Jsou všechny koncepty jaderných reaktorů podobné tlakovodním reaktorům? Může být jaderné palivo v tekuté formě? Historii i princip fungování solných reaktorů si můžete přečíst v následujícím článku.

6.3.2018 v 18:50 | Karma článku: 17.89 | Přečteno: 684 | Diskuse

Pavel Suk

NUSIM2017: Zachování know-how jako klíčová dovednost pro existenci jadrných elektráren?

Nábor nových pracovníků Slovenských elektráren a skupiny ČEZ není jednoduchá práce. Řešení a názory jak personalistů, tak vědeckých odborníků si můžete přečíst v následujícím článku, na závěr pohled analytika z Jobs.cz

5.12.2017 v 20:51 | Karma článku: 8.42 | Přečteno: 213 | Diskuse

Pavel Suk

NUSIM2017: Role design authority a zvládání těžkých havárií na jaderných elektrárnách

V druhé části konference NUSIM byly řešeny problémy design authority s hlavním tématem udržení plánů jaderných elektráren ve shodě s projektem, a také bezpečnostní systémy pro reaktory generace II ke zvládání těžkých havárií.

5.12.2017 v 18:19 | Karma článku: 8.49 | Přečteno: 113 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Teorie relativity pro ty, kdo si myslí, že ji nikdy nepochopí

Byly pro vás všechny výklady speciální teorie relativity příliš nepochopitelné a složité? Tak zkuste ještě přístupnější výklad, který vám relativitu přiblíží paralelami s důvěrně známými jevy jako jsou stín nebo déšť.

24.4.2018 v 9:13 | Karma článku: 24.53 | Přečteno: 1413 | Diskuse

Dana Tenzler

Nechte si se mnou nechat zajít chuť na … pizzu

Co mají společného pizza a hamburger? Jsou to jednoduché pokrmy, zhotovené z levných přísad. Někdy až moc levných. Pojďme se podívat, co se dá najít v průmyslové pizze. (délka blogu 10 min.)

23.4.2018 v 8:00 | Karma článku: 35.22 | Přečteno: 3973 | Diskuse

Libor Čermák

Záhady poutního místa Chimayo

Víte, jaké je nejnavštěvovanější poutní místo ve Spojených státech amerických? Je to El Santuario de Chimayo v sev. části Nového Mexika, přezdívané "americké Lourdy". A i k němu se váže několik zajímavých legend či dokonce záhad.

22.4.2018 v 14:13 | Karma článku: 9.25 | Přečteno: 210 |

Jakub Kouřil

Kdo kouří, nepochopil funkci plic

Věta jak z mramoru: Kdo kouří, nepochopil funkci plic. Kdo zná, jak fungují plíce? Vdechneme dým jako opium, a dostáváme se do božské zahrady (klidu). Kouříme, a je nám skvěle. Plíce jsou obrovskou možností.

22.4.2018 v 13:16 | Karma článku: 11.40 | Přečteno: 537 | Diskuse

Libor Čermák

Jaké jsou nejznámější kryptozoologické záhady v USA?

Spojené státy americké jsou se svojí rozlohou téměř 10 milionů kilometrů čtverečních třetím největším státem na světě. A na takovém to území se nalézá i celá řada zpráv o výskytu dosud neprokázaných živočišných druhů.

21.4.2018 v 5:36 | Karma článku: 11.94 | Přečteno: 478 |
Počet článků 59 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 491

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 24 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.