Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část III

5. 10. 2017 18:56:44
V minulém díle byla představena Frankova laboratoř neutronové fyziky, v následujícím bude shrnuto využití reaktoru IBR-2. Dále pak poslední laboratoře z exkurze v SUJV jako laboratoř jaderných, zabývající se projektem Gigatone

Pulzní reaktor IBR-2 je využíván díky své vysoké hustotě neutronového toku pro studium neutronových zobrazovacích metod, materiálový výzkum (kontrola lopatek turbín či zkoumání materiálů pro reaktory generace IV) a chemické či biologické inženýrství. Velmi zajímavým projektem je výzkum lithiových baterií. S pomocí difrakce neutronů jsou zkoumány formace částic během vybíjení a nabíjení článků.

Biologické výzkumy jsou zaměřeny zejména na ozařování mechů a stanovení úrovně znečištění životního prostředí. K analýzám jsou vybírány mechy, které absorbují polutanty z atmosféry a uchovávají je v sobě. Zajímavostí těchto mechů je, že neabsorbují nečistoty z hornin, takže mohou být využívány zejména pro studium atmosférického znečištění či šíření polutantů.

Další činností laboratoře pro neutronovou fyziku je zkoumání a hledání vlhkosti pomocí zdroje neutronů. Připravují se zde zařízení pro analýzu obsahu vody v hornině pro vesmírný program, která disponují zdrojem neutronů a detektory. Jedno z těchto zařízení, při jehož výrobě spolupracovala laboratoř s Institutem N. L. Duchova (jeden z výzkumných ústavů ruské korporace pro atomovou energii Rosatom) je namontován ve vozítku Curiosity, které v současnosti zkoumá povrch Marsu.

Pro kalibraci těchto detektorů byl pražským ČVUT připraven přenosný gama zářič využívající záchytu neutronu na sodíku a následné emise gama záření o přesné energii. Jako zdroj neutronů je v tomto zářiči použito kalifornium 252.

Laboratoř jaderných problémů

Tato laboratoř se snaží řešit různé problémy, například projekt Gigatone v Bajkalském jezeru, urychlovače částic či fyziku jaderných reaktorů a měření výkonu pomocí detekce antineutrin vyletujících z jaderných reaktorů. Zabývají se také vývojem pixelových detektorů pro neutronové zobrazovací metody.

Projekt Gigatone se snaží detekovat a určovat neutrina přilétající z vesmíru. Detekce probíhá pomocí svazků detektorů (velkých skleněných koulí s fotonásobiči), které jsou zavěšené na lanech a ponořené v Bajkalském jezeru. Bajkal se pro tento experiment hodí zejména díky své hloubce a čistotě vody, ve které probíhá pouze malý rozptyl neutrin. Vědci by měli být schopni určit energii neutrin a část vesmíru odkud by mohla být neutrina emitována, čímž pomáhají astronomům mapovat vesmír.

Významnou součástí laboratoře pro řešení jaderných problémů je také protonová léčba. Pro tvorbu protonového svazku je v Dubně využíván cyklotron o energii přibližně 230 MeV. Hlavní výhoda protonové terapie vychází z vlastností protonového svazku při průchodu hmotou. Díky tomu, že většina protonů se zastaví v určitém úseku, je možné maximalizovat energii, kterou předají nádoru, a minimalizovat poškození okolních buněk. Přesný dolet protonů je možné regulovat jejich energií a filtry, které se umístí do jejich dráhy. Tím je možné upravit léčbu přímo na míru pacientovi a umístění, velikosti a tvaru nádoru. Tato vlastnost je dána tím, že protony při nižší energii dokáží předat elektronům více energie a tím jich vytrhnout více.

Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně hraje nedílnou součást v provádění výzkumů, které jsou na vysoké úrovni. S těmito výzkumy bohatě pomáhá také Česká republika, ze které do ústavu míří inženýři a vědci z různých oborů. Spojený ústav jaderných výzkumů tyto výjezdy podporuje a všemožně se snaží přilákat více a více zahraničních studentů prostřednictvím letních krátkodobých stáží (do 3 týdnů) či dlouhodobých pobytů (3 měsíce a více).

Zdroje: jinr.ru

indico.cern.ch

aculina.jinr.ru

live.iop-pp01.agh.sleek.net

link.springer.com

Autor: Pavel Suk | čtvrtek 5.10.2017 18:56 | karma článku: 7.85 | přečteno: 164x

Další články blogera

Pavel Suk

NUSIM2017: Zachování know-how jako klíčová dovednost pro existenci jadrných elektráren?

Nábor nových pracovníků Slovenských elektráren a skupiny ČEZ není jednoduchá práce. Řešení a názory jak personalistů, tak vědeckých odborníků si můžete přečíst v následujícím článku, na závěr pohled analytika z Jobs.cz

5.12.2017 v 20:51 | Karma článku: 6.11 | Přečteno: 172 | Diskuse

Pavel Suk

NUSIM2017: Role design authority a zvládání těžkých havárií na jaderných elektrárnách

V druhé části konference NUSIM byly řešeny problémy design authority s hlavním tématem udržení plánů jaderných elektráren ve shodě s projektem, a také bezpečnostní systémy pro reaktory generace II ke zvládání těžkých havárií.

5.12.2017 v 18:19 | Karma článku: 5.00 | Přečteno: 96 | Diskuse

Pavel Suk

Zkušenosti z provozu českých a Slovenských jaderných elektráren se zaměřením na bezpečnost

Letošní konference NUSIM2017 byla vskutku bohatá a hlavní témata, kterých se týkala, byla: bezpečnost provozu JE a lidské zdroje. Úvodních slov konference se chopili prezidenti ČNS a SNUS, Daneš Burket a Vladimír Slugeň.

4.12.2017 v 14:10 | Karma článku: 9.03 | Přečteno: 334 | Diskuse

Pavel Suk

Malé modulární reaktory, část II

V tomto článku poskytnu výčet dalších konceptů, které jsou „na papíře“, v licenčním řízení, či dokonce ve výstavbě, jako například plovoucí elektrárna Akademik Lomonosov se dvěma reaktory KLT-40S.

28.11.2017 v 23:50 | Karma článku: 14.56 | Přečteno: 503 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jakub Kouřil

Na konci vesmíru

Už několik světelných let jsem nikoho nepotkal. Poslední planety, kolem kterých jsem proletěl, byly prázdné a bez života. Čenichám konec vesmíru, vnímám jej ve svých kostech, musí tu už někde být. Prostor je čím dál řidší

18.1.2018 v 12:13 | Karma článku: 8.86 | Přečteno: 279 | Diskuse

Libor Čermák

Na kterých amerických základnách můžou ukrývat UFO?

Už od 40. let 20. století se proslýchá, že americká armáda ukrývá havarovaná UFO a těla mimozemšťanů. Ale na kterých základnách by se měly ukrývat? Ufologové a záhadologové mají několik typů.

18.1.2018 v 9:42 | Karma článku: 11.18 | Přečteno: 630 |

Dana Tenzler

Jak se pozná stáří hornin? (2) Vesmírné hodiny

Stáří hornin dnes umíme určit hned několika na sobě nezávislými metodami. Tomu, že je Země stará 6000 let, proto už věří jen hrstka zaslepených fanatiků. Na jedné metodě datování hornin se podílí i kosmické vlivy. (délka 5 min.)

18.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 18.09 | Přečteno: 474 | Diskuse

Dana a Rudolf Mentzlovi

Kosmická strava

Americký astronaut John Glenn již při svém prvním letu prokázal to, co Jurij A.Gagarin tušil. I v kosmu se musí jíst.

17.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 212 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak se odhalí stáří hornin?

Stvořil Zemi Bůh nebo se stvořila jaksi sama od sebe? A jak je vlastně stará? To, že je Bible jen pohádka, se podařilo prokázat pomocí zirkonu, nepatrného krystalu, který hraje roli geologických hodin. (délka blogu 5 min.)

15.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 22.35 | Přečteno: 609 | Diskuse
Počet článků 57 Celková karma 9.74 Průměrná čtenost 469

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 24 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.