Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část III

5. 10. 2017 18:56:44
V minulém díle byla představena Frankova laboratoř neutronové fyziky, v následujícím bude shrnuto využití reaktoru IBR-2. Dále pak poslední laboratoře z exkurze v SUJV jako laboratoř jaderných, zabývající se projektem Gigatone

Pulzní reaktor IBR-2 je využíván díky své vysoké hustotě neutronového toku pro studium neutronových zobrazovacích metod, materiálový výzkum (kontrola lopatek turbín či zkoumání materiálů pro reaktory generace IV) a chemické či biologické inženýrství. Velmi zajímavým projektem je výzkum lithiových baterií. S pomocí difrakce neutronů jsou zkoumány formace částic během vybíjení a nabíjení článků.

Biologické výzkumy jsou zaměřeny zejména na ozařování mechů a stanovení úrovně znečištění životního prostředí. K analýzám jsou vybírány mechy, které absorbují polutanty z atmosféry a uchovávají je v sobě. Zajímavostí těchto mechů je, že neabsorbují nečistoty z hornin, takže mohou být využívány zejména pro studium atmosférického znečištění či šíření polutantů.

Další činností laboratoře pro neutronovou fyziku je zkoumání a hledání vlhkosti pomocí zdroje neutronů. Připravují se zde zařízení pro analýzu obsahu vody v hornině pro vesmírný program, která disponují zdrojem neutronů a detektory. Jedno z těchto zařízení, při jehož výrobě spolupracovala laboratoř s Institutem N. L. Duchova (jeden z výzkumných ústavů ruské korporace pro atomovou energii Rosatom) je namontován ve vozítku Curiosity, které v současnosti zkoumá povrch Marsu.

Pro kalibraci těchto detektorů byl pražským ČVUT připraven přenosný gama zářič využívající záchytu neutronu na sodíku a následné emise gama záření o přesné energii. Jako zdroj neutronů je v tomto zářiči použito kalifornium 252.

Laboratoř jaderných problémů

Tato laboratoř se snaží řešit různé problémy, například projekt Gigatone v Bajkalském jezeru, urychlovače částic či fyziku jaderných reaktorů a měření výkonu pomocí detekce antineutrin vyletujících z jaderných reaktorů. Zabývají se také vývojem pixelových detektorů pro neutronové zobrazovací metody.

Projekt Gigatone se snaží detekovat a určovat neutrina přilétající z vesmíru. Detekce probíhá pomocí svazků detektorů (velkých skleněných koulí s fotonásobiči), které jsou zavěšené na lanech a ponořené v Bajkalském jezeru. Bajkal se pro tento experiment hodí zejména díky své hloubce a čistotě vody, ve které probíhá pouze malý rozptyl neutrin. Vědci by měli být schopni určit energii neutrin a část vesmíru odkud by mohla být neutrina emitována, čímž pomáhají astronomům mapovat vesmír.

Významnou součástí laboratoře pro řešení jaderných problémů je také protonová léčba. Pro tvorbu protonového svazku je v Dubně využíván cyklotron o energii přibližně 230 MeV. Hlavní výhoda protonové terapie vychází z vlastností protonového svazku při průchodu hmotou. Díky tomu, že většina protonů se zastaví v určitém úseku, je možné maximalizovat energii, kterou předají nádoru, a minimalizovat poškození okolních buněk. Přesný dolet protonů je možné regulovat jejich energií a filtry, které se umístí do jejich dráhy. Tím je možné upravit léčbu přímo na míru pacientovi a umístění, velikosti a tvaru nádoru. Tato vlastnost je dána tím, že protony při nižší energii dokáží předat elektronům více energie a tím jich vytrhnout více.

Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně hraje nedílnou součást v provádění výzkumů, které jsou na vysoké úrovni. S těmito výzkumy bohatě pomáhá také Česká republika, ze které do ústavu míří inženýři a vědci z různých oborů. Spojený ústav jaderných výzkumů tyto výjezdy podporuje a všemožně se snaží přilákat více a více zahraničních studentů prostřednictvím letních krátkodobých stáží (do 3 týdnů) či dlouhodobých pobytů (3 měsíce a více).

Zdroje: jinr.ru

indico.cern.ch

aculina.jinr.ru

live.iop-pp01.agh.sleek.net

link.springer.com

Autor: Pavel Suk | čtvrtek 5.10.2017 18:56 | karma článku: 8.88 | přečteno: 207x


Další články blogera

Pavel Suk

Solné reaktory – řešení energetického problému lidstva?

V minulém článku byly shrnuty základní informace o reaktorech s roztavenými solemi, v následujících odstavcích si můžete přečíst současný vývoj těchto reaktorů, hlavně reaktoru Integral MSR.

7.3.2018 v 16:30 | Karma článku: 15.32 | Přečteno: 765 | Diskuse

Pavel Suk

Solné reaktory - minulost, nebo budoucnost?

Jsou všechny koncepty jaderných reaktorů podobné tlakovodním reaktorům? Může být jaderné palivo v tekuté formě? Historii i princip fungování solných reaktorů si můžete přečíst v následujícím článku.

6.3.2018 v 18:50 | Karma článku: 20.10 | Přečteno: 945 | Diskuse

Pavel Suk

NUSIM2017: Zachování know-how jako klíčová dovednost pro existenci jadrných elektráren?

Nábor nových pracovníků Slovenských elektráren a skupiny ČEZ není jednoduchá práce. Řešení a názory jak personalistů, tak vědeckých odborníků si můžete přečíst v následujícím článku, na závěr pohled analytika z Jobs.cz

5.12.2017 v 20:51 | Karma článku: 8.42 | Přečteno: 241 | Diskuse

Pavel Suk

NUSIM2017: Role design authority a zvládání těžkých havárií na jaderných elektrárnách

V druhé části konference NUSIM byly řešeny problémy design authority s hlavním tématem udržení plánů jaderných elektráren ve shodě s projektem, a také bezpečnostní systémy pro reaktory generace II ke zvládání těžkých havárií.

5.12.2017 v 18:19 | Karma článku: 8.49 | Přečteno: 135 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Proč nekráčíme po deskách, ale ve skutečnosti po kontinentálních krách?

Pojem zemská kůra může být dosti zavádějící. Když se řekne kůra, představíme si třeba kůru pomeranče. Ve skutečnosti se oné kůře podobá jen ta oceánská, ta kontinentální jako kůra nevypadá. Jde o poměrně hlouběji uložené kořeny.

20.10.2018 v 5:23 | Karma článku: 13.91 | Přečteno: 241 | Diskuse

Jan Mestan

Stane se raketová doprava konkurencí pro tu letadlovou?

Vývoj systému BFR firmy SpaceX nabídl zajímavou otázku - mohla by se raketová doprava stát konkurencí pro tu letadlovou? Pro rychlou přepravu nákladů si to určitě lze alespoň trochu představit.

18.10.2018 v 18:18 | Karma článku: 10.12 | Přečteno: 188 | Diskuse

Dana Tenzler

Záhada “Wow!” signálu pravděpodobně rozluštěna

Mám pro vás jednu dobrou a jednu dobrou zprávu. Po čtyřiceti letech se podařilo identifikovat zdroj pověstného “Wow!” signálu. Jeho zdrojem nebyli mimozemšťané, což je další dobrá zpráva. (délka blogu 3 min.)

18.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 25.28 | Přečteno: 848 | Diskuse

Zdenek Slanina

Sedmnáct zastavení s mým OUDem (čti Osobním UDavačem): Další HAIKU opěvují jeho čacké činy

Letos si naše akadéma připomíná 30 let od olbřímího lidského selhání jednoho ze svých 'čestných' předsedů (a na r. 2019 připadá 333. výročí haiku o žábě). To naše haikuisty inspirovalo k oslavám mýho OUDa neboli Osobního UDavače.

17.10.2018 v 10:17 | Karma článku: 28.08 | Přečteno: 6673 |

Jan Fikáček

Pochopte čtyřrozměrný prostor za pár minut

Existuje asi jediné názorné a intuitivně přístupné přiblížení čtyřrozměrného prostoru, po kterém budeme za pár minut alespoň částečně chápat, co to znamená 4-rozměrný prostor, tedy 4D prostor. Velké D tady znamená dimenzi.

17.10.2018 v 9:07 | Karma článku: 33.61 | Přečteno: 1806 | Diskuse
Počet článků 59 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 527

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 24 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.





Najdete na iDNES.cz