Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část III

5. 10. 2017 18:56:44
V minulém díle byla představena Frankova laboratoř neutronové fyziky, v následujícím bude shrnuto využití reaktoru IBR-2. Dále pak poslední laboratoře z exkurze v SUJV jako laboratoř jaderných, zabývající se projektem Gigatone

Pulzní reaktor IBR-2 je využíván díky své vysoké hustotě neutronového toku pro studium neutronových zobrazovacích metod, materiálový výzkum (kontrola lopatek turbín či zkoumání materiálů pro reaktory generace IV) a chemické či biologické inženýrství. Velmi zajímavým projektem je výzkum lithiových baterií. S pomocí difrakce neutronů jsou zkoumány formace částic během vybíjení a nabíjení článků.

Biologické výzkumy jsou zaměřeny zejména na ozařování mechů a stanovení úrovně znečištění životního prostředí. K analýzám jsou vybírány mechy, které absorbují polutanty z atmosféry a uchovávají je v sobě. Zajímavostí těchto mechů je, že neabsorbují nečistoty z hornin, takže mohou být využívány zejména pro studium atmosférického znečištění či šíření polutantů.

Další činností laboratoře pro neutronovou fyziku je zkoumání a hledání vlhkosti pomocí zdroje neutronů. Připravují se zde zařízení pro analýzu obsahu vody v hornině pro vesmírný program, která disponují zdrojem neutronů a detektory. Jedno z těchto zařízení, při jehož výrobě spolupracovala laboratoř s Institutem N. L. Duchova (jeden z výzkumných ústavů ruské korporace pro atomovou energii Rosatom) je namontován ve vozítku Curiosity, které v současnosti zkoumá povrch Marsu.

Pro kalibraci těchto detektorů byl pražským ČVUT připraven přenosný gama zářič využívající záchytu neutronu na sodíku a následné emise gama záření o přesné energii. Jako zdroj neutronů je v tomto zářiči použito kalifornium 252.

Laboratoř jaderných problémů

Tato laboratoř se snaží řešit různé problémy, například projekt Gigatone v Bajkalském jezeru, urychlovače částic či fyziku jaderných reaktorů a měření výkonu pomocí detekce antineutrin vyletujících z jaderných reaktorů. Zabývají se také vývojem pixelových detektorů pro neutronové zobrazovací metody.

Projekt Gigatone se snaží detekovat a určovat neutrina přilétající z vesmíru. Detekce probíhá pomocí svazků detektorů (velkých skleněných koulí s fotonásobiči), které jsou zavěšené na lanech a ponořené v Bajkalském jezeru. Bajkal se pro tento experiment hodí zejména díky své hloubce a čistotě vody, ve které probíhá pouze malý rozptyl neutrin. Vědci by měli být schopni určit energii neutrin a část vesmíru odkud by mohla být neutrina emitována, čímž pomáhají astronomům mapovat vesmír.

Významnou součástí laboratoře pro řešení jaderných problémů je také protonová léčba. Pro tvorbu protonového svazku je v Dubně využíván cyklotron o energii přibližně 230 MeV. Hlavní výhoda protonové terapie vychází z vlastností protonového svazku při průchodu hmotou. Díky tomu, že většina protonů se zastaví v určitém úseku, je možné maximalizovat energii, kterou předají nádoru, a minimalizovat poškození okolních buněk. Přesný dolet protonů je možné regulovat jejich energií a filtry, které se umístí do jejich dráhy. Tím je možné upravit léčbu přímo na míru pacientovi a umístění, velikosti a tvaru nádoru. Tato vlastnost je dána tím, že protony při nižší energii dokáží předat elektronům více energie a tím jich vytrhnout více.

Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně hraje nedílnou součást v provádění výzkumů, které jsou na vysoké úrovni. S těmito výzkumy bohatě pomáhá také Česká republika, ze které do ústavu míří inženýři a vědci z různých oborů. Spojený ústav jaderných výzkumů tyto výjezdy podporuje a všemožně se snaží přilákat více a více zahraničních studentů prostřednictvím letních krátkodobých stáží (do 3 týdnů) či dlouhodobých pobytů (3 měsíce a více).

Zdroje: jinr.ru

indico.cern.ch

aculina.jinr.ru

live.iop-pp01.agh.sleek.net

link.springer.com

Autor: Pavel Suk | čtvrtek 5.10.2017 18:56 | karma článku: 8.44 | přečteno: 199x


Další články blogera

Pavel Suk

Solné reaktory – řešení energetického problému lidstva?

V minulém článku byly shrnuty základní informace o reaktorech s roztavenými solemi, v následujících odstavcích si můžete přečíst současný vývoj těchto reaktorů, hlavně reaktoru Integral MSR.

7.3.2018 v 16:30 | Karma článku: 14.99 | Přečteno: 695 | Diskuse

Pavel Suk

Solné reaktory - minulost, nebo budoucnost?

Jsou všechny koncepty jaderných reaktorů podobné tlakovodním reaktorům? Může být jaderné palivo v tekuté formě? Historii i princip fungování solných reaktorů si můžete přečíst v následujícím článku.

6.3.2018 v 18:50 | Karma článku: 19.85 | Přečteno: 854 | Diskuse

Pavel Suk

NUSIM2017: Zachování know-how jako klíčová dovednost pro existenci jadrných elektráren?

Nábor nových pracovníků Slovenských elektráren a skupiny ČEZ není jednoduchá práce. Řešení a názory jak personalistů, tak vědeckých odborníků si můžete přečíst v následujícím článku, na závěr pohled analytika z Jobs.cz

5.12.2017 v 20:51 | Karma článku: 8.42 | Přečteno: 229 | Diskuse

Pavel Suk

NUSIM2017: Role design authority a zvládání těžkých havárií na jaderných elektrárnách

V druhé části konference NUSIM byly řešeny problémy design authority s hlavním tématem udržení plánů jaderných elektráren ve shodě s projektem, a také bezpečnostní systémy pro reaktory generace II ke zvládání těžkých havárií.

5.12.2017 v 18:19 | Karma článku: 8.49 | Přečteno: 120 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Aurelijus Vestartas

Mimozemšt´ané ztrácí zájem o nás

Pozorování a objev mimozemšt ́anů razantně kleslo během posledních několíká let. Takto alespon ́ tvrdí Národní Centrum pro Zprávy UFO (The National UFO Reporting Center).

22.7.2018 v 9:17 | Karma článku: 14.11 | Přečteno: 581 | Diskuse

Petr Hlinomaz

Meteorologická stanice v Netvořicích

Netvořice leží poblíž Týnce n. Sázavou v severozápadní části okrese Benešov v kopcovitém kraji náležíjící do Středočeské pahorkatiny v nadmořské výšce 358 m, patří do mírně teplé oblasti s úhrnem srážek mezi 600 až 650 mm.

21.7.2018 v 19:51 | Karma článku: 7.76 | Přečteno: 275 | Diskuse

Libor Čermák

Měla antická mytologie povědomí o černých dírách?

Víte, co to byl Tartaros? To byla taková obdoba pekla, která byla užívaná ve starověké antické mytologii. Jenže, když jsem se s Tartarem začal podrobněji seznamovat, zjišťoval jsem, že se docela podobá černým dírám. Nevěříte?

21.7.2018 v 6:13 | Karma článku: 17.40 | Přečteno: 451 |

Dana Tenzler

Einstein měl … zase jednou… pravdu

Je to pozitivní nebo negativní zpráva? Teorie relativity byla znovu potvrzena, tentokrát v extrémních podmínkách. (délka blogu 3 min.)

19.7.2018 v 8:00 | Karma článku: 25.93 | Přečteno: 882 | Diskuse

Jan Fikáček

Je Země placatá a objevili jsme černé díry v roce 1783?

Víte, kdo formuloval představu černé díry v roce 1783 a že si stále myslíme, že je Zem placatá a nehybná? To a mnoho dalšího se dovíte ve fyzikálních a filosofických komentářích první kapitoly/přednášky knihy Carla Rovelliho.

16.7.2018 v 9:08 | Karma článku: 35.33 | Přečteno: 1360 | Diskuse
Počet článků 59 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 512

Jmenuji se Pavel Suk, je mi 24 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.





Najdete na iDNES.cz