Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

APR 1400 - pokročilý tlakovodní jaderný reaktor

Jaderný reaktor pokročilé verze, založený na mnohaletých zkušenostech s jaderným reaktorem OPR-1000, který byl prvním standardizovaným jaderným reaktorem v Koreji. Nyní jsou v Koreji ve výstavbě celkem 4 reaktory APR-1400

Základní informace

APR-1400 je pokročilý lehkovodní jaderný reaktor generace III+  o tepelném výkonu 3983 MW a elektrickém výkonu 1455 MW. Podobně jako jiné reaktory generace III+ má i APR-1400 předpokládanou životnost reaktorové nádoby 60 let, možnost používání MOX paliva, vysoké vyhořívání paliva a to až 60 GWd/t paliva. Hustota výkonu reaktoru je 100,9 W/cm3. Skládá se z 241 palivových kazet, 93 regulačních kazet. Materiál, užitý pro regulaci reaktivity v reaktoru je karbid boru. Palivové tyče obsahují vyhořívající absorbátory, látky, které pomáhají zvýšit vyhořívání paliva, zabraňují mechanickému poškození palivových souborů a snižují tlaky vznikající ze štěpení. 

K reaktoru jsou instalovány 2 smyčky s hlavními cirkulačními čerpadly a parogenerátory. Jedná se o reaktory s vertikálními parogenerátory. Každý parogenerátor obsahuje 13102 trubiček, kterými proudí voda z primárního okruhu. Hlavní cirkulační čerpadla jsou také vertikálně umístěná, každé má výkon přes 9324 KW. Pouze jediné čerpadlo dokáže zajistit minimální potřebný průtok vody, který činí 12,6 kg/s. 

Kompenzátor objemu je připojen k jedné smyčce, jeho objem činí 68,9 m3. Kompenzátor objemu je zařízení, které kompenzuje změny objemu v závislosti na teplotě. Kompenzace objemu se provádí pomocí ohřívání, či ochlazování kapaliny uvnitř tlakovodní nádrže. 

Palivo PLUS7

Palivo PLUS7 bylo vyvíjeno od roku 1999 do roku 2002 společností Westinghouse. Testování tohoto typu paliva bylo provedeno pomocí reaktorů OPR-1000, které jsou provozovány v Jižní Koreji. Testování bylo prováděno za použití 4 palivových kazet v průběhu let 2002 až 2007. Palivo PLUS7 přineslo jisté inovace v palivovém průmyslu. Palivovým článkům se zvýšilo vyhoření až na 60 GWd/t paliva, tato hodnota závisí na pokrytí palivových proutků. S použitím jiného pokrytí, než ZIRLO nelze dosáhnout tak vysokého vyhořívání paliva. Pro porovnání v jaderné elektrárně Dukovany palivo dodané společností TVEL dosahuje přibližně podobného vyhořívání. Od roku 2002, kdy byla na jednom dukovanském reaktoru zavedena 5 letá kampaň, se na tomto reaktoru dosahuje vyhořívání až 70 GWd/t paliva. 
Palivo PLUS7 má až o 45 % lepší vzpěrovou pevnost. S tímto problémem se v minulosti setkali inženýři z jaderné elektrárny Temelín, kdy se při použití paliva od firmy Westinghouse některé palivové články prohýbaly víc, než bylo přípustné. Dnes české elektrárny odebírají palivo od ruské společnosti TVEL a problémy s palivem zmizely. 

Palivo PLUS7

Bezpečnostní prvky APR-1400

Bezpečnostní prvky jaderné elektrárny s reaktorem APR-1400 jsou koncipovány jako hybridní systémy tvořené jak pasivními bezpečnostními prvky, aktivními, tak inherentní bezpečností. Hlavní bezpečnostní prvek je vstřikování chladné vody do reaktoru. Tento vstřikovací systém se skládá ze 4 oddílů, každý plní stejnou funkci. Každá taková smyčka disponuje vlastním čerpadlem a vlastní nádrží s vodou. Tyto vstřikovací systémy jsou schopny zásobit reaktor kapalinou při únicích páry, například při prasknutí hlavního primárního potrubí. 

Kontejnment

Kontejnment je vyroben z předepjatého betonu, má válcový tvar s vnitřním průměrem 45,7 m. Je navržen tak, aby vydržel všechny vnitřní vlivy elektrárny při nestandartních situacích a některé vnější vlivy, jako například pád dopravního letadla.
Budova kontejnmentu se dělí do 4 podlaží:

  • Základna, vyztužena betonovými pláty
  • Operační podlaží, ve kterém je přístup k víku reaktoru
  • Dvě vyšší podlaží

Zvláštností elektrárny s reaktory APR-1400 jsou nízkootáčkové turbíny, které se otáčí pouze 1800 otáčkami za sekundu. Speciální zapojení cívek však přesto přenáší elektřinu o frekvenci 60 Hz (stejná frekvence, jakou užívá americká rozvodná sít). Pro představu, česká rozvodná síť využívá 50 Hz, turbíny v našich elektrárnách se otáčí 3000 otáčkami za sekundu. 

Výstavba

Celkem 4 jednotky s reaktorem APR-1400 jsou stavěny v Koreji jako bloky Shin Kori 3-6. Na bloku Shin Kori 3 bylo v prosinci roku 2015 dosaženo první kritičnosti a ke komerčnímu využívání by mělo dojít v polovině roku 2016. Shin Kori 4 by měla být připojena nejdříve v roce 2017. Časové termíny Shin Kori 5 a 6 zatím nejsou známé. KEPCO/KHNP společnost, která společně s Westinghouse staví jaderné elektrárny v Koreji, se snaží o propagaci APR v evropských zemích. 

Další jednotky ve výstavbě jsou ve Spojených arabských emirátech. Společnost KEPCO musela upravit turbíny a generátory pro přenosovou sít ve Spojených arabských emirátech, která využívá 50 Hz. Tendr na výstavbu byl vyhlášen v roce 2009, výstavba začala v roce 2012 odlitím betonu prvního bloku. Výstavby dalších bloků byly započaty v následujících letech. KEPCO doufá v provozuschopnost všech 4 bloků do roku 2020. 

Závěr

APR-1400 je tlakovodní reaktor generace III+, který je nyní ve výstavbě v Koreji a ve Spojených arabských emirátech. APR-1400 je pokročilý jaderný reaktor, který splňuje požadavky reaktorů kladené evropskými zeměmi, čímž se stává zajímavým pro výstavby jak u nás, tak u našich zahraničních sousedů. 

Zdroje: aris.iaea.org

           world-nuclear-news.org

           nrc.gov 

           home.kepco.co.kr

Autor: Pavel Suk | čtvrtek 11.8.2016 12:10 | karma článku: 19,22 | přečteno: 850x
  • Další články autora

Pavel Suk

Solné reaktory – řešení energetického problému lidstva?

V minulém článku byly shrnuty základní informace o reaktorech s roztavenými solemi, v následujících odstavcích si můžete přečíst současný vývoj těchto reaktorů, hlavně reaktoru Integral MSR.

7.3.2018 v 16:30 | Karma: 16,92 | Přečteno: 1154x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Solné reaktory - minulost, nebo budoucnost?

Jsou všechny koncepty jaderných reaktorů podobné tlakovodním reaktorům? Může být jaderné palivo v tekuté formě? Historii i princip fungování solných reaktorů si můžete přečíst v následujícím článku.

6.3.2018 v 18:50 | Karma: 22,51 | Přečteno: 1381x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

NUSIM2017: Zachování know-how jako klíčová dovednost pro existenci jadrných elektráren?

Nábor nových pracovníků Slovenských elektráren a skupiny ČEZ není jednoduchá práce. Řešení a názory jak personalistů, tak vědeckých odborníků si můžete přečíst v následujícím článku, na závěr pohled analytika z Jobs.cz

5.12.2017 v 20:51 | Karma: 10,91 | Přečteno: 442x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

NUSIM2017: Role design authority a zvládání těžkých havárií na jaderných elektrárnách

V druhé části konference NUSIM byly řešeny problémy design authority s hlavním tématem udržení plánů jaderných elektráren ve shodě s projektem, a také bezpečnostní systémy pro reaktory generace II ke zvládání těžkých havárií.

5.12.2017 v 18:19 | Karma: 11,08 | Přečteno: 189x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zkušenosti z provozu českých a Slovenských jaderných elektráren se zaměřením na bezpečnost

Letošní konference NUSIM2017 byla vskutku bohatá a hlavní témata, kterých se týkala, byla: bezpečnost provozu JE a lidské zdroje. Úvodních slov konference se chopili prezidenti ČNS a SNUS, Daneš Burket a Vladimír Slugeň.

4.12.2017 v 14:10 | Karma: 12,38 | Přečteno: 417x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Malé modulární reaktory, část II

V tomto článku poskytnu výčet dalších konceptů, které jsou „na papíře“, v licenčním řízení, či dokonce ve výstavbě, jako například plovoucí elektrárna Akademik Lomonosov se dvěma reaktory KLT-40S.

28.11.2017 v 23:50 | Karma: 16,56 | Přečteno: 738x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Malé modulární reaktory, část I

Modulární reaktory jsou novým trendem na poli jaderné energetiky. Přesto, že se tento fenomén teprve rozrůstá, může v budoucnu přinést zajímavé informace a provozní zkušenosti. V následujících článcích shrnu základy SMR reaktorů.

28.11.2017 v 21:46 | Karma: 15,50 | Přečteno: 552x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma: 13,74 | Přečteno: 962x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část III

V minulém díle byla představena Frankova laboratoř neutronové fyziky, v následujícím bude shrnuto využití reaktoru IBR-2. Dále pak poslední laboratoře z exkurze v SUJV jako laboratoř jaderných, zabývající se projektem Gigatone

5.10.2017 v 18:56 | Karma: 10,81 | Přečteno: 263x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část II

V minulém článku jste se dozvěděli o Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, zejména o laboratoři pro studium vysokých energií. Následující je zaměřen na laboratoře jaderných reakcí a neutronové fyziky s reaktorem IBR-2

5.10.2017 v 15:58 | Karma: 11,47 | Přečteno: 274x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část I

Většina čtenářů zajímajících se o fyziku elementárních částic jistě zná vědecký komplex CERN. Málokdo ale ví, že přibližně 100 km severně od Moskvy jsou vystavěny vědeckovýzkumné laboratoře.zabývající se podobnými problémy

4.10.2017 v 20:51 | Karma: 12,17 | Přečteno: 345x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část II

V minulém příspěvku byly shrnuty základní příčiny úpadku jaderného programu ve Spojených státech, v dnešním článku si můžete přečíst, jakým způsobem by USA mohla tyto problémy překonat a dostat se opět do čela jaderného programu.

8.8.2017 v 8:45 | Karma: 15,38 | Přečteno: 549x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část I

Spojené státy, dříve velmi silná mocnost v jaderném průmyslu, ztratila krok s ostatními jadernými velmocemi. Jaké jsou důvody tohoto sestupu? Přetrvává možnost, aby si znovu vydobyla první příčky?

7.8.2017 v 23:25 | Karma: 18,95 | Přečteno: 703x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

6.5.2017 v 14:12 | Karma: 15,85 | Přečteno: 552x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

6.5.2017 v 12:52 | Karma: 19,86 | Přečteno: 442x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Stuxnet – vir který napadl íránský jaderný program

Bezpečnost jaderných zařízení hraje klíčovou roli v otázce jejich provozu, ne vždy jde však o bezpečnost fyzických systémů, bezpečnost je třeba zajistit také počítačovým systémům, které se mohou stát terčem hackerů.

10.4.2017 v 19:58 | Karma: 13,46 | Přečteno: 957x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Tchien-wan

Dnešní článek popíše jednu z nejbezpečnějších tlakovodních jaderných elektráren. Jedná se o čínskou Tchien-wan (pchin-jin: Tianwan), která se ve své kategorii pyšní několika nadstandardními bezpečnostními prvky.

9.4.2017 v 9:51 | Karma: 13,07 | Přečteno: 310x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Jaderná elektrárna Kudankulam

Další článek je věnován indické jaderné elektrárně Kudankulam, která se pyšní svými vylepšeními oproti klasickým jaderným elektrárnám generace II.

24.3.2017 v 7:02 | Karma: 16,07 | Přečteno: 492x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Rovnocenné podmínky pro různé zdroje energie?

Jednotlivé zdroje energie mají různé zastoupení a různou podporu jak u obyvatel, tak u státu. Vezmeme-li například pořizovací ceny, jaderné zdroje velmi zaostávají za fosilními, se kterými je lze co do charakteru výroby srovnávat.

23.3.2017 v 15:06 | Karma: 14,66 | Přečteno: 233x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Búšehr, íránská jaderná elektrárna

Jaderná elektrárna Búšehr je zatím jedinou íránskou jadernou elektrárnou a prozatím je zde v provozu pouze jeden blok VVER-1000.

5.3.2017 v 14:38 | Karma: 14,29 | Přečteno: 534x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 59
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 669x
Jmenuji se Pavel Suk, je mi 24 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.

Seznam rubrik