Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

ABWR Pokročilé varné reaktory

ABWR jsou varné reaktory generace III+ od firem GE Hitachi Nuclear Energy a Toshiba. Klasické varné reaktory jsou například provozovány ve Spojených státech a v Japonsku. Nyní je na světě přibližně 94 varných reaktorů.

Hlavním rozdílem od klasických tlakovodních reaktorů varné reaktory je to, že nemají parogenerátory a k vývinu páry dochází přímo v reaktoru. Reaktory varných elektráren mají v horní části separátor kapiček, aby se v potrubí a v turbínách pohybovala pouze pára. Palivem zůstává stejně jako u tlakovodních reaktorů obohacený oxid uraničitý. Chladivem je voda, která se přivádí do varu a pohání přímo turbíny. Jelikož u varných reaktorů odpadá sekundární okruh, musí být zvýšeny nároky na bezpečnost a kontrolu systémů. Jelikož klasické varné reaktory jsou pouze generace III, nejsou pro výstavbu v Evropě vhodné, protože nyní se v Evropě vyžaduje pro výstavbu nových bloků reaktory generace III+.

ABWR (Advanced Boiling Water Reactor) je jaderný reaktor koncipován s výkonem mezi 1350 až 1460 MW elektrických. První ABWR byl postaven v Japonsku v roce 1996, přičemž vývoj začal v roce 1985, jedná se o elektrárnu Kaschiwazaki-Kariva.

Historie Varných reaktorů

Předchůdci pokročilých varných reaktorů, ABWR, jsou varné reaktory, BWR, například BWR-5. Hlavním vývojářem varných reaktorů byla v minulosti firma General Electric, která vyrobila několik sérií varných reaktorů, mezi kterými byl i varný reaktor BWR-5. Vývoj začal v 50. letech 20. století. Prvním varným reaktorem se stal reaktor ve Vallecitos Nuclear Center, který byl licencován v roce 1957.  BWR-5 je jaderný reaktor generace II s kontejnmentem Mark-II a elektrickým výkonem kolem 1100MW elektrických. Obohacení paliva pro BWR-5 se pohybuje od 3,25 % do 5 %.

Kromě USA a Japonska jsou to i Evropské země a to Španělsko, Itálie, Švýcarsko, Švédsko a Finsko.

Technické parametry

Předpokládaná doba životnosti reaktorové nádoby je 60 let, tepelný výkon se pohybuje kolem 3930 MW. V aktivní zóně je 872 palivových článků a 205 kontrolních tyčí. Hlavní cirkulační čerpadla jsou oproti reaktoru BWR-5 umístěna uvnitř reaktoru. Celkový počet hlavních cirkulačních čerpadel byl zvýšen na 10 o celkovém průtoku 6912 m3/h. Kontrolní tyče jsou řízeny elektrohydraulicky. Elektrárna je řízena speciálním Fine Motion kontrolní systém, který je schopen odstavit reaktor během 2,8 sekund od prvotního signálu. Celkové digitální systémy dokáží samostatně najet s elektrárnou do kritického stavu a stejně tak odstavit reaktor.

Vystavěné jednotky

Mezi první vystavěné jednotky patří jednotky Kaschiwazaki-Kariva 6 a 7, které byly vybudovány v letech 1996 a 1997. Celý elektrárenský komplex prodělal v letech 2004 až 2008 několik zemětřesení a všechny reaktory musely být upraveny před dalším spuštěním. Jednotky 6 a 7 byly znovu spuštěny v roce 2009.

Hamaoka-5 je další z řady ABWR, výstavba začala v roce 2000 a první připojení k síti proběhlo již v roce 2004. Ke komerčnímu využívání došlo 18. ledna 2005.

Blok Shika-2 byl postaven v letech 2001 až 2005, ke komerčnímu využívání došlo 15. května 2006.

Jednotky ve výstavbě jsou: Shimane 3, Ohma 1, Higashidori 1.

Nyní je Japonsko ve fázi, kdy se snaží spouštět reaktory generace III, které byly po nehodě ve Fukushimě odstaveny. Spouštění reaktorů začalo na podzim v roce 2015. V roce 2015 byly znovu spuštěny celkem 4 jaderné reaktory. Japonsko zvážilo znovuspuštění všech jaderných bloků a minimálně 5 bloků již vyřadilo s konečnou platností z ekonomických důvodů. V roce 2016 se předpokládá znovuspuštění třetího bloku japonské elektrárny Ikata a prvních dvou bloků elektrárny Takahama. Procesem modernizace musí projít i japonské výzkumné reaktory. Již nyní je však jasné, že ne všechny reaktory budou opět uvedeny do provozu především z ekonomických důvodů.

Závěr

Reaktory ABWR jsou varné reaktory pokročilé generace III+. Hlavní zájem na výstavbě mělo v minulosti Japonsko, které se zaměřilo na průmysl varných reaktorů. Bohužel po nehodě v roce 2011 se rozhodlo všechny své jaderné elektrárny odstavit do doby, než vyřeší všechny problémy. Nyní se snaží je vracet zpět do provozu.

Zdroje: http://www.power-technology.com/

           http://www.hitachi-hgne.co.jp/

            http://atominfo.cz/

Autor: Pavel Suk | sobota 22.10.2016 21:54 | karma článku: 16,88 | přečteno: 703x
  • Další články autora

Pavel Suk

Solné reaktory – řešení energetického problému lidstva?

V minulém článku byly shrnuty základní informace o reaktorech s roztavenými solemi, v následujících odstavcích si můžete přečíst současný vývoj těchto reaktorů, hlavně reaktoru Integral MSR.

7.3.2018 v 16:30 | Karma: 16,92 | Přečteno: 1154x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Solné reaktory - minulost, nebo budoucnost?

Jsou všechny koncepty jaderných reaktorů podobné tlakovodním reaktorům? Může být jaderné palivo v tekuté formě? Historii i princip fungování solných reaktorů si můžete přečíst v následujícím článku.

6.3.2018 v 18:50 | Karma: 22,51 | Přečteno: 1381x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

NUSIM2017: Zachování know-how jako klíčová dovednost pro existenci jadrných elektráren?

Nábor nových pracovníků Slovenských elektráren a skupiny ČEZ není jednoduchá práce. Řešení a názory jak personalistů, tak vědeckých odborníků si můžete přečíst v následujícím článku, na závěr pohled analytika z Jobs.cz

5.12.2017 v 20:51 | Karma: 10,91 | Přečteno: 442x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

NUSIM2017: Role design authority a zvládání těžkých havárií na jaderných elektrárnách

V druhé části konference NUSIM byly řešeny problémy design authority s hlavním tématem udržení plánů jaderných elektráren ve shodě s projektem, a také bezpečnostní systémy pro reaktory generace II ke zvládání těžkých havárií.

5.12.2017 v 18:19 | Karma: 11,08 | Přečteno: 189x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zkušenosti z provozu českých a Slovenských jaderných elektráren se zaměřením na bezpečnost

Letošní konference NUSIM2017 byla vskutku bohatá a hlavní témata, kterých se týkala, byla: bezpečnost provozu JE a lidské zdroje. Úvodních slov konference se chopili prezidenti ČNS a SNUS, Daneš Burket a Vladimír Slugeň.

4.12.2017 v 14:10 | Karma: 12,38 | Přečteno: 417x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Malé modulární reaktory, část II

V tomto článku poskytnu výčet dalších konceptů, které jsou „na papíře“, v licenčním řízení, či dokonce ve výstavbě, jako například plovoucí elektrárna Akademik Lomonosov se dvěma reaktory KLT-40S.

28.11.2017 v 23:50 | Karma: 16,56 | Přečteno: 738x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Malé modulární reaktory, část I

Modulární reaktory jsou novým trendem na poli jaderné energetiky. Přesto, že se tento fenomén teprve rozrůstá, může v budoucnu přinést zajímavé informace a provozní zkušenosti. V následujících článcích shrnu základy SMR reaktorů.

28.11.2017 v 21:46 | Karma: 15,50 | Přečteno: 552x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma: 13,74 | Přečteno: 962x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část III

V minulém díle byla představena Frankova laboratoř neutronové fyziky, v následujícím bude shrnuto využití reaktoru IBR-2. Dále pak poslední laboratoře z exkurze v SUJV jako laboratoř jaderných, zabývající se projektem Gigatone

5.10.2017 v 18:56 | Karma: 10,81 | Přečteno: 263x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část II

V minulém článku jste se dozvěděli o Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, zejména o laboratoři pro studium vysokých energií. Následující je zaměřen na laboratoře jaderných reakcí a neutronové fyziky s reaktorem IBR-2

5.10.2017 v 15:58 | Karma: 11,47 | Přečteno: 274x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část I

Většina čtenářů zajímajících se o fyziku elementárních částic jistě zná vědecký komplex CERN. Málokdo ale ví, že přibližně 100 km severně od Moskvy jsou vystavěny vědeckovýzkumné laboratoře.zabývající se podobnými problémy

4.10.2017 v 20:51 | Karma: 12,17 | Přečteno: 345x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část II

V minulém příspěvku byly shrnuty základní příčiny úpadku jaderného programu ve Spojených státech, v dnešním článku si můžete přečíst, jakým způsobem by USA mohla tyto problémy překonat a dostat se opět do čela jaderného programu.

8.8.2017 v 8:45 | Karma: 15,38 | Přečteno: 549x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Spojené státy a jejich problémy s jádrem část I

Spojené státy, dříve velmi silná mocnost v jaderném průmyslu, ztratila krok s ostatními jadernými velmocemi. Jaké jsou důvody tohoto sestupu? Přetrvává možnost, aby si znovu vydobyla první příčky?

7.8.2017 v 23:25 | Karma: 18,95 | Přečteno: 703x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování

Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí

6.5.2017 v 14:12 | Karma: 15,85 | Přečteno: 552x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně

V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.

6.5.2017 v 12:52 | Karma: 19,86 | Přečteno: 442x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Stuxnet – vir který napadl íránský jaderný program

Bezpečnost jaderných zařízení hraje klíčovou roli v otázce jejich provozu, ne vždy jde však o bezpečnost fyzických systémů, bezpečnost je třeba zajistit také počítačovým systémům, které se mohou stát terčem hackerů.

10.4.2017 v 19:58 | Karma: 13,46 | Přečteno: 957x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Tchien-wan

Dnešní článek popíše jednu z nejbezpečnějších tlakovodních jaderných elektráren. Jedná se o čínskou Tchien-wan (pchin-jin: Tianwan), která se ve své kategorii pyšní několika nadstandardními bezpečnostními prvky.

9.4.2017 v 9:51 | Karma: 13,07 | Přečteno: 310x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Jaderná elektrárna Kudankulam

Další článek je věnován indické jaderné elektrárně Kudankulam, která se pyšní svými vylepšeními oproti klasickým jaderným elektrárnám generace II.

24.3.2017 v 7:02 | Karma: 16,07 | Přečteno: 492x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Rovnocenné podmínky pro různé zdroje energie?

Jednotlivé zdroje energie mají různé zastoupení a různou podporu jak u obyvatel, tak u státu. Vezmeme-li například pořizovací ceny, jaderné zdroje velmi zaostávají za fosilními, se kterými je lze co do charakteru výroby srovnávat.

23.3.2017 v 15:06 | Karma: 14,66 | Přečteno: 233x | Diskuse| Věda

Pavel Suk

Búšehr, íránská jaderná elektrárna

Jaderná elektrárna Búšehr je zatím jedinou íránskou jadernou elektrárnou a prozatím je zde v provozu pouze jeden blok VVER-1000.

5.3.2017 v 14:38 | Karma: 14,29 | Přečteno: 534x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 59
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 669x
Jmenuji se Pavel Suk, je mi 24 let, studuji ČVUT, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, studijní obor Jaderné inženýrství.

Seznam rubrik