Kanadský jaderný program - CANDU reaktory 2. část
ACR-1000
ACR-1000 je pokročilý CANDU reaktor generace III+ o elektrickém výkonu 1200 MW. ACR-1000 má za úkol představit velkou možnost variace CANDU reaktorů. Moderace probíhá pomocí těžké vody, ale chladivem je klasická lehká voda. Znalosti a zkušenosti s ACR-1000 se později uplatnily při vývoji reaktoru EC6 (Enhanced CANDU 6). Hlavním rozdílem oproti klasickým CANDU reaktorům, které využívají přírodní uran, je obohacení paliva reaktoru ACR-1000 na 2,5 %.
EC6
Na základech reaktoru CANDU-600, nebo také CANDU 6 vznikl reaktor III+ generace EC6. Oproti reaktoru CANDU-600 má EC6 4 smyčky s parogenerátory a hlavními cirkulačními čerpadly. Tepelný výkon reaktoru je 2084 MW, je moderován a chlazen těžkou vodou, obsahuje 380 palivových článků. Obohacení paliva je 0,71 %, což odpovídá přírodnímu uranu. V primárním okruhu je tlak 9,89 MPa (pro srovnání jaderná elektrárna Temelín dosahuje až 16 MPa v primárním okruhu), reaktor ohřívá vodu z 265 °C na 310 °C. Čerpadla, stejně jako parogenerátory jsou postaveny vertikálně, každé čerpadlo má výkon 6,7 MW a dokáže přečerpat až 2228 l těžké vody za sekundu. Trubičky v parogenerátorech jsou ze slitiny Incoloy-800 a mají průměr 15,9 mm. EC6 by měl dosahovat vyhořívání paliva 75 GWd na tunu paliva.
Bezpečnostní prvky reaktoru EC 6 lze rozdělit do několika částí. Jedná o prvky bezpečnosti nouzového odstavení reaktoru, nouzové chlazení reaktoru, fyzické bariéry – kontejnment a nouzový odvod tepla. Bezpečnostní prvky obsahují také seismické senzory, které automaticky odstaví jaderný reaktor při určitém stupni seismické aktivity. Systémy pro rychlé odstavení reaktoru jsou dvojího druhu, jsou kompletně fyzicky odděleny od ostatních systémů. První systém odstavení reaktoru je mechanický systém založený na gravitačním pádu nouzových absorpčních tyčí do aktivní zóny. Druhý systém odstavení reaktoru je založen na vstřikování vysoce koncentrovaného nitridu gadolinia do moderátoru, který zvyšuje pravděpodobnost, že se neutron zachytí v roztoku moderátoru a gadolinia a nezpůsobí štěpení paliva. Při vysoké koncentraci této látky je štěpení paliva omezeno na minimum a reaktor je bezpečně odstaven.
V souvislosti s těžkovodními reaktory je třeba zmínit i indický jaderný program reaktorů PHWR. Mezi indické reaktory PHWR patří například jaderná elektrárna Kaiga se čtyřmi bloky, Karkapar se dvěma bloky, Kalpakkam se třemi bloky, Narora se dvěma bloky, Rajastán se šesti bloky a Tarapur se čtyřmi bloky. Indické těžkovodní reaktory jsou často označovány jako CANDU-derivates. Indie svůj těžkovodní program staví již od základů. Modely s nejnižším výkonem mají pouhých 220 MWe, jedná se například o 2 bloky jaderné elektrárny Tarapur. Další výkonové verze jsou 220 MWe, 540 MWe a dnes nejnovější 700 MWe. V budoucnu se Indie velmi spoléhá na bloky PHWR-700, nedávno byla schválena výstavba dalších 10 bloků PHWR-700. PHWR-700 má elektrický výkon 700 MW, s termickou účinností elektrárny 29 %, což je o trochu méně, než mají tlakovodní reaktory, které se dnes pohybují kolem 35 %. Dalším nedostatkem je plánovaná životnost reaktorové nádoby, která je pouhých 40 let, oproti tlakovodním reaktorům, které se dnes plánují na 60 let provozu.
Závěr
Těžkovodní reaktory jsou velmi zajímavé pro rozvojové země, nebo země, které si neobohacují samy palivo. Prakticky jedinou zemí, které se podařilo vyřešit všechny technologické problémy těžkovodních reaktorů je Kanada, která se tak stala hlavním dodavatelem této technologie. Těžkovodní reaktory využívají krom Kanady také Indie, Pákistán, Jižní Korea, Argentina, Rumunsko, Turecko a Portugalsko. Co se týče Argentiny a Rumunska, spolupracují s Čínou, která provozuje dva reaktory CANDU-6 a Čína má v plánu pomáhat při výstavbě v Rumunsku a Argentině. V Kanadě je nyní celkem 19 energetických jaderných reaktorů v provozu, v budoucnu Kanada plánuje dostavbu nových bloků, které by nemusely být typu CANDU, mezi vybíranými jsou především tlakovodní reaktory AP1000, Atmea1, či EPR. Argentina provozuje jeden CANDU 6 reaktor, Čína má 2 CANDU 6 reaktory, Indie celkem 16 CANDU reaktorů, Pákistán jeden, Rumunsko dva a Jižní Korea celkem 4 CANDU reaktory.
Kanada se během minulých let stala absolutní jedničkou v technologii těžkovodních jaderných reaktorů. Ty pro českou republiku nejsou až tak perspektivní z důvodu využití těžké vody jako moderátoru. Ta je velmi náročná na výrobu a proto by se ekonomicky nevyplatil provoz reaktoru v našich podmínkách. V minulosti v Kanadě existoval závod na výrobu těžké vody v sousedství JE Bruce, tam se část vyrobené energie spotřebovávala na výrobu těžké vody.
Zdroje: http://www.candu.com/
Pavel Suk
Solné reaktory – řešení energetického problému lidstva?
V minulém článku byly shrnuty základní informace o reaktorech s roztavenými solemi, v následujících odstavcích si můžete přečíst současný vývoj těchto reaktorů, hlavně reaktoru Integral MSR.
Pavel Suk
Solné reaktory - minulost, nebo budoucnost?
Jsou všechny koncepty jaderných reaktorů podobné tlakovodním reaktorům? Může být jaderné palivo v tekuté formě? Historii i princip fungování solných reaktorů si můžete přečíst v následujícím článku.
Pavel Suk
NUSIM2017: Zachování know-how jako klíčová dovednost pro existenci jadrných elektráren?
Nábor nových pracovníků Slovenských elektráren a skupiny ČEZ není jednoduchá práce. Řešení a názory jak personalistů, tak vědeckých odborníků si můžete přečíst v následujícím článku, na závěr pohled analytika z Jobs.cz
Pavel Suk
NUSIM2017: Role design authority a zvládání těžkých havárií na jaderných elektrárnách
V druhé části konference NUSIM byly řešeny problémy design authority s hlavním tématem udržení plánů jaderných elektráren ve shodě s projektem, a také bezpečnostní systémy pro reaktory generace II ke zvládání těžkých havárií.
Pavel Suk
Zkušenosti z provozu českých a Slovenských jaderných elektráren se zaměřením na bezpečnost
Letošní konference NUSIM2017 byla vskutku bohatá a hlavní témata, kterých se týkala, byla: bezpečnost provozu JE a lidské zdroje. Úvodních slov konference se chopili prezidenti ČNS a SNUS, Daneš Burket a Vladimír Slugeň.
Pavel Suk
Malé modulární reaktory, část II
V tomto článku poskytnu výčet dalších konceptů, které jsou „na papíře“, v licenčním řízení, či dokonce ve výstavbě, jako například plovoucí elektrárna Akademik Lomonosov se dvěma reaktory KLT-40S.
Pavel Suk
Malé modulární reaktory, část I
Modulární reaktory jsou novým trendem na poli jaderné energetiky. Přesto, že se tento fenomén teprve rozrůstá, může v budoucnu přinést zajímavé informace a provozní zkušenosti. V následujících článcích shrnu základy SMR reaktorů.
Pavel Suk
Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze
Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby
Pavel Suk
Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část III
V minulém díle byla představena Frankova laboratoř neutronové fyziky, v následujícím bude shrnuto využití reaktoru IBR-2. Dále pak poslední laboratoře z exkurze v SUJV jako laboratoř jaderných, zabývající se projektem Gigatone
Pavel Suk
Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část II
V minulém článku jste se dozvěděli o Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, zejména o laboratoři pro studium vysokých energií. Následující je zaměřen na laboratoře jaderných reakcí a neutronové fyziky s reaktorem IBR-2
Pavel Suk
Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část I
Většina čtenářů zajímajících se o fyziku elementárních částic jistě zná vědecký komplex CERN. Málokdo ale ví, že přibližně 100 km severně od Moskvy jsou vystavěny vědeckovýzkumné laboratoře.zabývající se podobnými problémy
Pavel Suk
Spojené státy a jejich problémy s jádrem část II
V minulém příspěvku byly shrnuty základní příčiny úpadku jaderného programu ve Spojených státech, v dnešním článku si můžete přečíst, jakým způsobem by USA mohla tyto problémy překonat a dostat se opět do čela jaderného programu.
Pavel Suk
Spojené státy a jejich problémy s jádrem část I
Spojené státy, dříve velmi silná mocnost v jaderném průmyslu, ztratila krok s ostatními jadernými velmocemi. Jaké jsou důvody tohoto sestupu? Přetrvává možnost, aby si znovu vydobyla první příčky?
Pavel Suk
Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně, pokračování
Pokračování reportáže o Novovoroněžské elektrárně, kde jsem byl v dubni na exkurzi. V následujícím článku se dočtete zejména o výstavbě 7. bloku a komplexnosti systému Multi-D, o výcviku obsluhy a monitoringu životního prostředí
Pavel Suk
Novovoroněžská II, zážitky z exkurze na elektrárně
V dubnu 2017 jsem měl možnost navštívit první komerční jaderný blok generace III+. Jedná se o 6. blok komplexu Novovoroněžská JE (také znám jako 1. blok Novovoroněžské JE-II), kde také probíhá výsvýstavba dalšího bloku VVER-1200.
Pavel Suk
Stuxnet – vir který napadl íránský jaderný program
Bezpečnost jaderných zařízení hraje klíčovou roli v otázce jejich provozu, ne vždy jde však o bezpečnost fyzických systémů, bezpečnost je třeba zajistit také počítačovým systémům, které se mohou stát terčem hackerů.
Pavel Suk
Tchien-wan
Dnešní článek popíše jednu z nejbezpečnějších tlakovodních jaderných elektráren. Jedná se o čínskou Tchien-wan (pchin-jin: Tianwan), která se ve své kategorii pyšní několika nadstandardními bezpečnostními prvky.
Pavel Suk
Jaderná elektrárna Kudankulam
Další článek je věnován indické jaderné elektrárně Kudankulam, která se pyšní svými vylepšeními oproti klasickým jaderným elektrárnám generace II.
Pavel Suk
Rovnocenné podmínky pro různé zdroje energie?
Jednotlivé zdroje energie mají různé zastoupení a různou podporu jak u obyvatel, tak u státu. Vezmeme-li například pořizovací ceny, jaderné zdroje velmi zaostávají za fosilními, se kterými je lze co do charakteru výroby srovnávat.
Pavel Suk
Búšehr, íránská jaderná elektrárna
Jaderná elektrárna Búšehr je zatím jedinou íránskou jadernou elektrárnou a prozatím je zde v provozu pouze jeden blok VVER-1000.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 59
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 669x